Jih nebo sever? Bratři se rozhodli pro letní dřinu v Budějovicích

Já na bráchu a brácha na mě. Hrát spolu mohou téměř poslepu. Tak dobře se znají. Bratři Michal (vpravo) a Roman (vlevo) Pšurní, kterým bude letos čtyřiadvacet let, totiž odmala nastupují v jednom týmu.
Není moc takových případů, aby dvojčata hrála hokej. A když už ano, málokdy se stalo, že by procházela v kariéře společně stejnými kluby. Tihle bratři jsou raritou. S hokejem začínali ve Zlíně. Stihli už odehrát šest sezon mezi dospělými a vystřídat řadu klubů.
Jen dva roky nenastupovali dohromady v jednom mužstvu, ale každý v jiném. Před touto sezonou oba přicházejí do Českých Budějovic z Ústí nad Labem, aby si po roce znovu zkusili extraligu. Má je zdobit velká sehranost a produktivita, která bude přinášet góly.
„Očekávání jsou ta největší. Bylo by špatné, kdybychom si dávali malé cíle,“ říká Michal Pšurný, který je o deset minut starší než jeho bratr.

Když jste starší, znamená to také, že rozhodujete?

M.: Jednoznačně.

Jaký je váš bratr?

M.: No.
R.: To jsem zvědavý, co se dozvím.
M.: Jako člověk je kamarádský, otevřený. Trochu nemá rád domácí práce, ale to asi žádný chlap. A jako hokejista je bojovník. Na ledě toho hodně odbojuje.
R: Já si myslím, že Michal je pohodář a nic moc ho nerozhodí. Ale někdy je až moc velký pohodář. Jo a má neuvěřitelnou sbírku bot.

Sbírá boty?

R: Ano. A taky samurajské meče. Už má dva. A z hokejového hlediska dokáže podržet puk a ve správnou chvíli přihrát. Také má gólový potenciál.

Kdy jste se rozhodli, že budete hrát hokej?

R.: Do jedenácti let jsme hráli i fotbal. Ale to už pak nešlo moc skloubit, protože jsme akorát běhali z jednoho tréninku na druhý. Pak už byl čas se rozhodnout. Každý mužský člen naší rodiny hrál hokej, takže asi z toho důvodu.

Hráli jste už od malička spolu?

M.: V jednom týmu určitě a většinou i v jedné lajně. Trénoval nás táta a nechal nás hrát dohromady. A protože to fungovalo, nebyl důvod nás rozdělovat.

A kdo je lepší střelec?

M.: To se spíš podívejte do statistik a zhodnoťte si to sám. To je různý. Těžko se na to odpovídá. R.: V mládežnických kategoriích dával většinou víc gólů brácha, ale třeba v minulé sezoně jsem měl o jeden nebo o dva góly víc já. Je to prostě tak, jak to vyjde.

Oba dva jste křídelní útočníci. Střídali jste často centry?

R.: Odvíjí se to od toho, že teď ta nadcházející sezona je pro mě čtvrtá v řadě v jiném klubu. Takže v poslední době ano. Ale dřív v žákovských kategoriích nebo v dorostu to nebylo tak časté.

V kariéře střídáte kluby společně. Hráli jste někdy proti sobě?

M.: Proti sobě jsme hráli v Kanadě, když mě z týmu, kde jsme byli spolu, vyměnili jinam.

A jaké to bylo?

M.: Nemyslím si, že to bylo něco zvláštního. Samozřejmě jsem věděl, že tam brácha je, ale na tom ledě to člověk ani nějak nevnímá.

Ale mohli jste proti sobě hrát v baráži o extraligu v předminulé sezoně. Jeden za Ústí a druhý za Mladou Boleslav. I to by nebylo zvláštní, když by šlo o tak důležitý zápas?

M.: Mohli jsme proti sobě nastoupit, ale neměl jsem potřebný počet startů v základní části za Ústí, abych mohl hrát. Takže jsem to sledoval jen z tribuny.
R.: Ale asi jo. Asi by to bylo zvláštní. Nakonec to však nedopadlo, takže nad tím nemá smysl moc přemýšlet.

Takže máte raději, když hrajete spolu?

*R.: Jednoznačně. A hrálo svou roli při rozhodování o přestupu do Českých Budějovic také to, že jste chtěli hrát spolu, nebo jste to neřešili?M.: Rozhodně to nebyla podmínka. Přišla nám nabídka, že Budějovice měly zájem o nás oba. Tak to takhle dopadlo. Rozhodně jsme za to rádi. Několikrát v kariéře odešel jeden z vás pryč a ten druhý se za chvíli objevil ve stejném klubu. Bylo to tak, že byste chodili za bratrem, když otestoval prostředí? Michal za vámi přišel do Kanady a před minulou sezonou zase vy za ním do Ústí nad Labem.R.: Začínal jsem tam o rok dřív a potom jsem tam s sebou vzal i bráchu. Byla to taková jediná příležitost, kdy jsem si prostředí a hokej ozkoušel dřív.
M.: Brácha byl tenkrát v Mladé Boleslavi a já přišel do Ústí nad Labem na konci sezony na play-off. Nebylo to ale tak, že já bych bral bráchu do Ústí. Vyplynulo to ze situace v létě. Jste dvojčata. Máte své vzory v bratrských hokejových dvojicích?M.: Ne, to nemáme.
R.: Ono těch bratrských dvojic ani není tolik. Takže těžko hledat nějaké vzory. Nabízí se bratři Sedinové ze Švédska.R.: Lidi to často říkají, protože ti jsou momentálně nejslavnější. Ale ti hrají asi o pět lig výš. To se s námi nedá srovnávat. Když spolu procházíte stejné týmy a hrajete spolu, posloucháte taky narážky na to, že třeba bratrovi nahrajete a jinému spoluhráči byste v podobné situaci nenahrál?M.: Párkrát se to stalo. Ale to je spíš takové hecování, že to hrajeme hlavně na sebe. Je to spíš ze strany centra. Já třeba nahraju bráchovi, on dá gól, centr si pak stěžuje, že tam byl lépe postavený. R.: Například Milan Mikulík v Ústí loni takhle brečel celou sezonu. Takže už jsme to potom radši ani neposlouchali. Je to výhoda mít bratra ve stejném týmu?R.: Jak kdy. Když se daří, je to dobré. Když se nedaří, je to horší. Je to z toho důvodu, že jsme dvě stejná jména a člověk je víc na očích. Neschová se. Záleží na nás, jaká je momentální forma a jak se s tím dokážeme vypořádat. V létě jste se rozhodovali mezi více nabídkami. Co rozhodlo zrovna pro České Budějovice?R.: Jejich zájem byl asi největší a nejintenzivnější. Ke konci jsme se rozhodovali vyloženě mezi tím, jestli půjdeme do Budějovic, nebo zůstaneme v Ústí. Když se podíváte zpátky na svou kariéru, jaké máte na Budějovice vzpomínky?R.: Vždycky rychle pryč. Proč?R.: Co jsem byl ve Zlíně, tak jsme tady snad nikdy nevyhráli. Tu sezonu s Mladou Boleslaví asi taky ne. Takže vždycky rychle pizzu do autobusu a domů. Jste v nejlepším hokejovém věku. Jaké máte očekávání od téhle sezony?M.: Očekávání jsou vždycky ty největší a myslím si, že by bylo i špatně mít malá očekávání. Uvidíme až na ledě, jak to dopadne. Je těžké spekulovat teď. Ale doufám, že to bude dobře klapat. Překvapila vás něčím letní příprava na jihu Čech?R.: Je to stejné jako všude. Zatím se hodně běhá a ze začátku se jede hodně do objemu. Nemůžu říct, že by to byla má oblíbená část sezony, ale bez toho to dneska prostě nejde. Už jste se v Budějovicích zabydleli?M.: Už ano. Počítám, že bydlíte spolu.M.: Přesně tak. Roman Pšurný:1. Narodil se 23. února 1986 ve Zlíně, kde prošel všemi kategoriemi od mládeže až po dospělé.
2. Vedle toho hrál také za Medicine Hat Tigers v zámořské WHL a nižší soutěže v Třebíči, v Prostějově a v Ústí nad Labem. Extraligu hrál také v Mladé Boleslavi.
3. První start v nejvyšší soutěži si připsal v sezoně 2003/04 v dresu Zlína na ledě Kladna. Valaši vyhráli 2:1.
4. První gól v extralize dal za Zlín Vítkovicím při vítězství 3:1 v sezoně 2006/07. Michal Pšurný:1. Narodil se 23. února 1986 ve Zlíně, kde prošel všemi kategoriemi od mládeže až po dospělé.
2. Vedle toho hrál také v Medicine Hat Tigers a v Kotenay Ice v zámořské WHL a nižší soutěže v Hodoníně, v Prostějově, v Třebíči, v Jihlavě a v Ústí nad Labem.
3. První start v extralize si připsal v sezoně 2003/04 za Zlín na ledě Českých Budějovic. Jihočeši vyhráli 4:1.
4.** První branku v nejvyšší soutěži vstřelil v sezoně 2003/04 za Zlín na ledě Znojma. Nezabránil porážce 1:5.