Jak se stát hvězdou? V karaoke

Hranice, Drahotuše/ Jediné karaoke v regionu má restaurace Barborka v Drahotuších. Redaktorka Sedmičky vyzkoušela tento druh zábavy. Výsledek? Zazpívat songy, které v rádiu zní tak jednoduše, není lehké, ale je to legrace.
„Neumím zpívat, ale zpívám ráda,“ říká žena, která přišla na karaoke. Když pěje jiná slova než se jí žlutě označují na obrazovce, přidává se majitel restaurace Jaroslav Ročňák a s hlasem Pavarottiho jí pomáhá. „Když lidé přijdou, nikdo nechce zpívat, nikdo nechce do ruky mikrofon. Pak se to rozjede a berou mně ho z ruky, když končíme, tak jim ho beru z ruky já,“ směje se Ročňák.
„Zpívám ve skupině Gradace a na myšlenku karaoke mě přivedl člen kapely Zbyněk Číhala. Řekl, že to může dělat jen ten, kdo umí zpívat, protože lidi je potřeba navést. Protože jsme v restauraci neměli žádnou atrakci, začal jsem se o to zajímat,“ vzpomíná Ročňák. Od té doby se už v hospůdce konaly i večery karaoke zaměřené na zamilované, na krizi nebo třeba akce Staňte se hvězdou.

Odvážnější jsou ženy

„K oblíbeným skladbám patří Večerníček pro dospělé, jeden pán si tu chodí zazpívat Nashledanou krokodýle, kamioňáci si střihnou Sbohem lásko, já jedu dál, mladí kluci Kabáty,“ říká Ročňák. Nejmladším zpěvákem karaoke bylo pětileté dítě, nejstarším osmdesátiletá žena. „Ta při oslavě narozenin zpívala lidovky,“ dodává Ročňák. Odvážnější jsou ženy. Ty se chopí mikrofonu dřív než muži. „Všiml jsem si, že čím člověk umí míň zpívat, tím těžší skladby si vybírá,“ dodává Ročňák.

Karaoke ve škole

Od září zpestří karaoke hudební výchovu v drahotušské škole. „Dětem to pomůže k tomu, aby zjistily, že není jednoduché, zazpívat některé písně a dokázaly tak ocenit výkon interpretů,“ vysvětluje Ročňák.