Ippuku sashi agemasu, vítá mistr čaje

Zvonek nad dveřmi ohlašuje příchod. Konejšivé přítmí vyplňuje prostor čajovny v Tomkově ulici. Je po zavírací době. V rohu se mihotá plamínek pod železným kotlíkem. Čajový obřad je téměř připravený. Majitel čajovny Jan Náprava usedá do kleku. Přidávám se k němu a sleduji začínající rituál.
„Ippuku sashi agemasu,“ oznamuje pokorným hlasem hostitel. Japonský výraz samozřejmě musí přeložit. „Dovolte, abych vám připravil čaj,“ říká mi v zápětí.
Mysl se přizpůsobuje jednoduše vedeným, ale pečlivě promyšleným pohybům. „Čajový mistr Sen no Rikju připravoval okázalé čajové obřady v šestnáctém století pro tehdejšího sjednotitele Japonska, který je tak vyžadoval. Ale Sen no Rikju je hlavně dokázal přiblížit lidem. Dovedl je do dokonalosti spočívající v prostotě,“ dozvídám se.
Jsem si ale vědomý toho, že vysvětlivky k čajovému obřadu nepatří. Kromě jednoduchých vět při něm vládne ticho a mezi účastníky vzniká pocit sounáležitosti. Stírají se rozdíly dané společenským postavením. Neděkuje se po něm za čaj, ale za zážitek. Na chvíli se cítím součástí několika set let staré tradice. V kouři vonné tyčinky se rozplývá roztěkanost, kterou ve mně přes den zanechal tep města.
Táborský čajový mistr je s obřadem téměř hotový. Má na sobě kimono. Je prostší než to, které má schované doma. V ceně zhruba třicet tisíc korun. To používá na jiné rituály, které trvají i čtyři hodiny. Pro mě připravil neformální variantu ve stylu školy Urasenke.
Moje svaly ale nejsou natolik protažené, abych vydržel dlouho v předepsaném kleku.
Tuším, že už přichází čas, kdy čaj ochutnám. Dostanu ho našlehaný metličkou, jejíž konce připomínají kratší ostny dikobraza.
Nejkvalitnější japonský čaj Matcha míří konečně k chuťovým pohárkům. „Není to výluh, ale rozdrcené čajové listy,“ říká Náprava.

Mnich si uřízl víčka

Při pití mě upoutá zarostlá tvář na obraze před námi. „Je to skutečná postava zenového mnicha Darumy. Přinesl zenový buddhismus z Indie do Číny. Je zakladatelem Shaolinu,“ vysvětluje Náprava. K němu se váže i oblíbená bajka. Devět let meditoval, a protože při meditaci usnul, naštval se, uřízl si víčka a zahodil je. V místě, kde dopadly, vyrostl čajovník. Bajka tak podtrhuje účinky čaje. Člověk se po něm snadněji udržuje ve stavu bdělosti. Náprava si dobře pamatuje na vznik Dobré čajovny v Táboře. Založili ji Radovan Žák a Jiří Loskot. V sobotu 26. března to bylo patnáct let. Náprava v začínajícím podniku pomáhal v kuchyni a stal se čajovým tovaryšem.
Kouzlu nápoje a prostředí kolem něj podlehl. Prošel učením čajového obřadu již zmíněné školy Urasenke. „V Praze ji budoval Japonec Nishikawa, který tam cestoval z Moskvy. Podílel jsem se na jejích interiérech,“ vzpomíná Náprava.
Přijali ho také do školy Midorikai v Kjóto. Takové štěstí má každý rok jen deset lidí z celého světa. Připravoval také čajový obřad pro japonskou princeznu Sayako, když byla na návštěve Bratislavy.
Nyní se Japonsko potýká s dopady ničivého zemětřesení. Každý, kdo si dá v táborské čajovně čaj Matcha, částečně přispěje na pomoc zemi vycházejícího slunce. Padesát korun z celkové ceny odejde na charitativní konto.