Industrial, jiný přístup k hudbě

Gabriela Vašková měla k hudbě blízko vždycky. Odmalička vystřídala několik hudebních nástrojů a později se z ní stala osobitá zpěvačka. Nad každodenním zdokonalováním se nad klaviaturou ale nakonec zvítězila touha mladé umělkyně po hudební formě, která více než instrumentální preciznost, vyžaduje originalitu a zvukové kvality. Nástroje a kapelu tak vyměnila za laptop.

Dá se elektro-industrial nějak charakterizovat?
Je to celkem obtížné, protože v alternativní elektronické hudbě existuje celá řada podžánrů, které sice mají společné základy, každý z nich je ale trochu jiný. O industrialu ale lze říct, že většinou má nějaký elektronický základ, na který se nabalují další zvuky. Často se používají věci, které nás běžně obklopují a jejich zvuky se buď reprodukují přes počítač, nebo se dají použít živě přímo na pódiu. Dá se taky doplnit zpěvem nebo projekcí. Pro mě je to taky pocitová záležitost, protože se inspiruji místem a lidmi, před kterými hraju a podle toho hudbu upravuju.

Kdy ze začal industrial formovat?
V polovině sedmdesátých let díky umělecké skupině Throbbing Gristle. Myšlenkově šlo vlastně o to zasáhnout přetechnizovanou společnost a vytáhnout z ní to nejhorší. Není to daleko od punku, kterému šlo o něco podobného. Industrial ale není tak přímočarý. Na rozdíl od něj se v industrialu objevily bicí automaty, zvukové oscilátory, elektronkové syntezátory a tónové generátory, jejichž hlavními přednostmi bylo, že uměly samy udržet rytmus a dokázaly po zesílení udělat drtivé hlukové stěny.

Jak to mají dnešní interpreti? Je to stejné?
Do jisté míry ano. Umělci, kteří kombinují elektroniku s industrialem hledají vlastní hranice a možnosti hudby obecně bez ohledu na to, že hudební průmysl diktuje, jak má hudba vypadat. Jsou ale i méně vyhraněné a přístupnější hudební projekty v tomto žánru.

Co mají lidé, kteří se pohybují na scéně alternativní elektroniky, společného? Dá se to nějak specifikovat?
Řekla bych, že jsou svým způsobem neobvyklí. Nemyslím to ale nějak hanlivě. Dokážou být podle mne citlivější, otevřenější než jiní a trochu více nad hudbou přemýšlejí.

Mají vyznavači elektro-industrialu svou vlastní módu?
Součástí vystoupení jsou i nejrůznější převleky nebo pohybové choreografie. Čím originálnější oblek, tím lépe. Většinou se ale umělci v tomhle žánru nějak nestylizují. Co se týká oblečení, člověk, co dělá nebo poslouchá industrial, může občas sáhnout po nějakém originálním doplňku nebo kusu oblečení, takže je někdy nápadnější.

Kde si v Opavě může člověk zajít na elektro-industrial? Nejvíce akcí se koná v galerii Cella. Dramaturg Martin Klimeš zve netradiční umělce a mnoho z nich vychází z industriální elektroniky. V Celle jsem se potkala třeba s holandským umělcem Runiusem van Alebeekem, se kterým jsem poté odehrála koncerty po celé Evropě.

Jak je na tom industriálni scéna u nás v porovnání s Evropou?
Je nás poměrně málo a kontaktujeme se přes internet. Po celé republice existují kluby, které si umělce zvou, jsou v kontaktu s lidmi, kteří takový druh hudby poslouchají a funguje mezi nimi vzájemná spolupráce. Výrazná industriální enkláva je v Hradci Králové, pak samozřejmě v Praze a Brně. V jiných evropských zemích je to stejné. Záleží jenom na tom, v jak velkém městě umělec působí.

Oslovil vás nějaký umělec, kterého jste na evropských vystoupeních potkala?
Setkala jsem se s mnoha zajímavými lidmi, což je další výhoda, když dělám netradiční hudbu. Někteří umělci například skvěle doplňovali hudbu videem a tancem. Ve Francii jsem zase narazila na skupinu lidí, kteří sbírají staré přehrávače a walkmany, přes které pak hudbu na živo pouštějí. Vzhledem k tomu, že každý z přehrávačů má už něco za sebou, nebo je mírně poškozený, vznikl zajímavý zvukový mix.

Jak je na tom elektroindustriální scéna v Opavě?
Je tady dost lidí, kteří takové hudbě dávají prostor. Přímo umělců ale bude tak mezi pěti až deseti. Hodně výrazný je třeba Marek Salomon, který teď působí v Brně. Pak existují umělci a kapely, které se sice nedají úplně zařadit do elektro-industrialu, berou si z něj ale různé prvky a kombinují je s živou muzikou a nástroji.