Hradiště 2050: lodí z práce a pak do přírody nad město

Je pátek, osm hodin ráno, na Hradiště svítí podzimní slunce a osmapadesátiletá Denisa Vajdíková se chystá s vnuky do knihovny. Nasadí dětem kolečkové brusle a z domu pod Rochusem společně vyrážejí po in-linové stezce k řece, nasedají na pravidelnou lodní linku, míjí vysokoškolské městečko a vysedají v přístavišti u gymnázia naproti knihovny. Ve čtenářském průkazu je datum 4. listopadu 2050.

I tak může vypadat běžný den v Uherském Hradišti za čtyřicet let. Sedmička zjišťovala, jaké mají architekti plány a jak se město za desítky let nejspíš změní.

Rochus jako relaxace

První stromy do jedné z alejí na kopci Rochus nad Hradištěm zasadili dobrovolníci nedávno. Byl mezi nimi i Bronislav Vajdík s osmnáctiletou dcerou Denisou. „Chodím sem často a velice rád, ale za čtyřicet let už tady nejspíš nebudu. Zato moje děti ano, a ty už budou svým potomkům ukazovat velký strom, který v mládí zasadily,“ plánuje Vajdík.

Kopec nad Hradištěm je jedním z míst, které v budoucnu zásadně změní dnešní podobu. Namísto bývalého vojenského cvičiště o rozloze téměř šedesáti hektarů bude skanzen se slováckými domky podobný známému valašskému městečku v Rožnově pod Radhoštěm, Hradišťané se budou procházet kolem sadů starých ovocných stromů, bude tady naučná stezka, farma se zvířaty, místo na sáňkování nebo sušírna ovoce. Plán už je hotový.

„Možností, které Rochus nabízí, je spousta. Je to krásný přírodní prostor, který zatím moc udržovaný nebyl. Ale dokážu si představit, že za pár desítek let už tady budeme turistům ukazovat vinice, sad oskeruší, moštárnu nebo vzácného motýla bourovce trnkového, kterého, doufám, v těchto místech udržíme,“ myslí si Petr Pavelčík z občanské společnosti Park Rochus.

Místo auta loď a vlak

Polovina 21. století slibuje víc parků a sportovišť i v samotném středu města. Centrem pohybu bude náměstí Míru s nepřehlédnutelnou futuristickou stavbou sportovní haly. „Podle plánu by měla být pro diváky univerzální a svou architekturou dominantní. Její součástí by mohla být i rozhledna, která ve městě stále schází,“ prozradil městský architekt Aleš Holý.

Z výšky budou Hradišťané sledovat třeba lodě na řece Moravě a dalekohledem pozorovat korzující turisty na kolonádě kolem vody. Aut bude ve městě mnohem méně než dnes. To proto, že před Jarošovem bude silnice navazovat na nový obchvat. „Byl bych hrozně rád, kdyby mé děti už nemusely dvakrát za den stát v šílených frontách v Sokolovské ulici,“ souhlasí s plány Vajdík.

Místo vlastního auta se za čtyřicet let místním vyplatí sednout na pravidelnou lodní linku, na vlak nebo autobus. Posílení městské dopravy měly ve svém volebním programu některé politické strany už letos. V budoucnu je proto pravděpodobné, že vlakových zastávek v Uherském Hradišti a jeho souměstí přibude, častěji budou jezdit i autobusy a větší prostor dostane i řeka.

„Je tady více přístavišť, na obou březích je upravené nábřeží s kolonádou, funguje pravidelná linková plavba a řeka není bariérou ani hranicí, ale místem pro rekreaci. Tak si to za pár let představuji,“ upřesnil své vize Holý.

Klíčem ke všem změnám je totiž podle městského architekta doprava. Včetně parkování, které úředníci v budoucnu vyřeší tak, že postaví parkovací domy v blízkosti centra i na sídlištích. Na spoustu míst se Hradišťané dostanou po svých, na kole nebo kolečkových bruslích. Bezbariérové cesty spojí všechny městské části a zavedou je třeba až do Kunovského lesa. Kolem dopravní tepny, která nebude mít čtyři, ale znovu jen dva pruhy, bude hlavní městský bulvár.

Historie zůstane

Vysokoškolské městečko za čtyřicet let už snad nebude připomínat bývalá kasárna. Studentům přibudou nové univerzitní budovy a v parku Za Plotem budou ve stínu stromů posedávat obyvatelé z nového domu pro seniory. Místo pro další bydlení uvolní zmodernizovaná nemocnice ve Štěpnicích a domky porostou i v Mařaticích nebo Jarošově.

Změny čekají i centrální Masarykovo náměstí a přilehlou Nádražní ulici. Z průjezdné cesty bude pěší zóna, která maminky s dětmi zavede na hřiště v parku u akademie. „V žádném případě bychom ale neměli měnit historickou architekturu. Ta je navěky a do budoucna ji musíme zachovat v důstojném stavu,“ dodal architekt Holý.