Hostivař v zeleni a s vodou bez chloru
Hostivařské koupaliště skýtá iluzi přírodního ráje, ač se na dohled tyčí paneláky. U vchodu upoutají jemným bílým pískem dvě hřiště na plážový volejbal. Písečná pláž má, pravda, ke zlatým pískům daleko. Tu a tam ji pokrývají oblázky a trsy trávy, zato je rozlehlá, stejně jako sousední pláž travnatá.
Lidé se koupou v ohraničených prostorách, mimo ně jen na vlastní nebezpečí. Voda vyhlíží docela vlídně, zatím bez známek zeleného květu.
Nudisté musejí být zároveň i trochu turisté, prostory pro naháče se nalézají úplně vzadu, bezmála kilometr cesty.
Návštěvnost drží nudisté
„Stojí za to sem vážit cestu. Ani nemusíme do vody, pozorujeme labutě a dokonale si tady odpočineme. Taky sem chodíme už dvacet let,“ pochvaluje si párek naháčů důchodového věku. Příznivci naturismu tady prý patří k nejvěrnějším.
Na všech plážích jsou sprchy. Tamní záchody sice mají daleko k těm v Hiltonu, ale jsou čisté. Toaletní papír nechybí a příchozí může mrknout i do zrcadla.
O žaludky návštěvníků se stará personál devíti stánků občerstvení, včetně koktejlového baru. Hned v prvním nabízí osvěžující vinný střik, a to v několika verzích, počínaje malým dámským za dvacet korun. A také lahodné frappé.
„Podstrojujeme lidem, jak se dá, ale stejně jich chodí stále méně. Musí být dva dny hezky, než se rozhoupou,“ posteskne si stánkař Pavel Beneš.
Brzy bude i tobogan
Příchozí přitom nemusejí jen ležet na dece, v areálu je spousta hřišť. Mohou jít na lodičky nebo si půjčit šlapadla, pro nejmenší je tu trampolína a dětský hrad. Jen velký tobogan zatím nefunguje. „Do prázdnin to ale doufám stihneme,“ slibuje provozovatel Tomáš Bergman.
