Historická parní lokomotiva u nádraží reziví. Dráhy ji přestěhují k Rakovníku

Stará parní lokomotiva, která stojí od roku 1975 před budějovickým vlakovým nádražím, odtud už v sobotu Dnes zmizí. Byla tu čtyřiatřicet let.

Spousta Budějovických ji má v albu. Fotografii, jak jako dítě stojí před lokomotivou. Už za pár týdnů budou takové snímky ještě cennější. Zachytily totiž stroj, který brzy opustí Budějovice.
Stará parní lokomotiva stojí stranou hlavní budovy vlakového nádraží. Nachází se tu od 23. září 1975.
„Technická památka tiše reziví a pomalu se rozpadá. Každý návštěvník, který přijede vlakem či autobusem do Budějovic, si udělá obrázek o tom, jací lidé tu žijí,“ upozorňuje Alena Volná z Historického klubu při Jihočeském muzeu.
Lokomotiva patří Českým drahám, konkrétně Depu historických vozidel. Pochází ze série asi dvou set padesáti kusů strojů řady 310.0, které se od ostatních odlišují především svým baňatým komínem. Dosahovala výkonu dvě stě koňských sil a rychlosti čtyřicet kilometrů za hodinu. Lokomotivy 310.0 vznikaly v letech 1878 až 1913.
Ta budějovická však v posledních letech nezadržitelně chátrá. Navíc si jí všimli i sprejeři. „Podepsala se na ní obyčejná lidská lhostejnost,“ myslí si Alena Volná.

Dráhy nemají na kompletní renovaci peníze. Opravy by si podle regionální mluvčí Českých drah Radky Pistoriusové vyžádaly miliony korun. Společnost tak přišla s řešením, které má zabránit zkáze. Dnes lokomotivu převeze do depa, kde zajistí nejnutnější opravy.

„Po opravě se stane dalším exponátem Železničního muzea Českých drah v Lužné u Rakovníka, nebo aktivním exponátem tamního Depa historických vozidel,“ říká Radka Pistoriusová.

Umístit ji do haly?

Lidé, kteří pracují u drah, zprávu vítají. I když s rezervou. „Nejsem přítel takových pomníků, mám pocit, že to sem přišlo z Ruska,“ říká Vratislav Klabouch, který ještě sám jezdil s parními lokomotivami. Stroj podle něj ve venkovním prostoru trpí. Řešením by nebyla ani stříška, která by jen omezila korozi, počasí by se ale na památce podepisovalo dál. „Ideální by bylo umístit ji do vestibulu nové nádražní budovy, která se tu plánuje, tam by ji mohli obdivovat cestující. Bylo by to moc pěkné. Navíc by zůstala v Budějovicích, kde skutečně jezdila,“ podotýká.
Pomník „třistadesítky“ měl podle něj význam v období komunistického režimu, kdy dráhy parní lokomotivy hromadně likvidovaly. Tím, že se některé z nich postavily na kus kolejí a obehnaly nízkým plotem, se je podařilo zachránit.
„Dnes je to už trochu přežitek. Je nejvyšší čas začít budějovickou lokomotivu opravovat, aby se tu úplně nerozpadla,“ dodává Klabouch s tím, že jeden podobný stroj je v Budějovicích funkční.

Vytváří kolorit nádraží

Obyvatelům krajského města se stěhování příliš nezamlouvá. Někteří lidé tvrdí, že přijdou o dominantu horní části Lannovy třídy. „Zmizet by odtud úplně nemusela. Možná by ji mohly dráhy nechat zrenovovat a před nádraží umístit repliku,“ navrhuje například šedesátiletý Vlastimil Krigrar z Budějovic.
Výhrady má i historik Jan Schinko. „Lokomotiva by se odstraňovat neměla. Není to žádná světovka, ale vytváří kolorit nádraží. Budějčáci jsou na ni zvyklí,“ zdůrazňuje.
Dráhy podle něj měly ve městě uspořádat referendum, nebo alespoň průzkum mezi lidmi. „Kdyby bylo jednapadesát procent lidí pro zachování lokomotivy v Budějovicích, měla by ve městě zůstat,“ říká Schinko.

Články z jiných titulů