Hamrus skončil. Po deseti letech

Před několika dny došel k překvapivému rozhodnutí předseda basketbalového oddílu Sokolu Karviná Roman Hamrus. Deset let se snažil o to, aby klub fungoval, teď v klubu končí.
„Už nemůžu. Jsem psychicky opotřebovaný,“ řekl Hamrus, který se zároveň vzdal i trénování mužů ve druhé lize a rezignoval i na funkci kouče u týmu U-20 v celostátní lize.

Co vás k takovému rozhodnutí přivedlo?
Můj odchod má dvě roviny. Jednu organizační a druhou sportovní. Co se týká organizace, jsem unavený z toho, jak neustále musím někoho nutit, aby dělal věci tak, jak má. Náš rozpočet na rok je milion korun. Klubové příspěvky jsou dvanáct set korun na pololetí, takže pokud všichni zaplatí, dostaneme se na nějakých deset procent z celkové částky. Bohužel ale dodnes nemáme uhrazeny všechny příspěvky. Za tu dobu, co jsem byl v Sokole, jsem ze svého nalil do oddílu více než dvě stě tisíc korun. A neustále slýchávat nějaké výmluvy už nechci. V posledních měsících navíc vázla komunikace i mezi trenéry. Nejvíce lituji toho, že jsem umožnil vstup do Sokola trenérovi Martinu Kopeckému. Ten dokonale rozbil to, co jsme tady deset let budovali. Ale zároveň chci poděkovat trenérům Sodomkovi, Šupolovi, Vítkovi a všem atletickým trenérům.

A co sportovní stránka věci?
To je další věc. Neříkám, že u všech, ale u některých poklesla tréninková morálka. Je jasné, že Sokol je amatérská organizace a já nikoho nepřinutím, aby poctivě trénoval. Ale muži hrají druhou ligu, což už není až tak nízká soutěž. Někomu to ale nestačí. Vrchol všeho bylo, když před klíčovým utkáním v Třebíči přišli někteří hráči na utkání opilí. V prvním zápasu jsme Třebíč porazili o čtyřicet bodů, ale tentokrát jsme prohráli o čtyři.

Jak na rezignaci reagovali v oddíle?
Najednou se začaly nosit peníze do oddílu a dokonce se mi jeden hráč přišel omluvit až domů. Je to všechno pěkné, ale já už ty funkce v Sokolu nechci dělat. Karviné ale budu fandit dále.

V oddíle nebudete už vůbec?
Zůstávám jako administrativní pracovník. Budu vyplňovat různé formuláře, protože na svazu stále figuruje moje jméno.

Když se řekne basketbal v Karviné, tak se většině lidí ve městě vybaví vaše jméno. Je nějaká šance, že se vrátíte?
Zatím ne. Jsem zároveň ředitelem školy, a když se děje něco špatného, mám jako ředitel určité páky, jak to napravit. Sokol je dobrovolná organizace a ty páky tam nejsou.

Nehrálo roli i to, že na začátku sezony jste se pohybovali v popředí tabulky a teď bojujete o záchranu?
Je fakt, že se týmu pod mým vedením teď na konci už tolik nedařilo a i já jsem dělal chyby. Ale to není ten důvod.

Můžete prozradit, jaké to byly chyby?
Při koučinku jsem na hráče vytvářel velký tlak. Někteří kluci to neunesli a pramenily z toho chyby. Pořád jsem je přesvědčoval o tom, že za každou cenu musíme vítězit. A možná je pravda, že moje pojetí koučinku a obecně práce s lidmi je již překonané a nefunkční.

Nemůže to být tím, že Karviná ve druhé lize prostě nemá dostatečně silný kádr? Možná ano. Naše hra byla založena na presinku a střílení trojek. To se nám dařilo praktikovat. Jenže postupem času stačilo obsadit naše tři klíčové hráče Oswalda, Odehnala a mého syna Tomáše a najednou jsme byli bezzubí.

Kdo teď převezme vaše povinnosti v oddíle? Muže by měl trénovat Roman Vítek. U-20 Petr Sodomka. A celkový chod klubu bude zřejmě zajišťovat Per Šupol.