Gastro-přikázání

Přiznávám, jídlu rozumím asi jako alkoholik minerální vodě. Lidé se naučili chodit do mezinárodních restaurací. Ty se v nabídkách všelijakých pokrmů s názvy, které jsou oříšky i pro zkušené lingvisty, předhánějí s marketingovou „láskou“ k jídlu. Mně moc nezáleží na tom, co jím, ale s kým u stolu sedím. Utopenci mi po boku přítelkyně chutnají i v druhořadé hospodě víc, než argentinská specialita konzumovaná po boku povrchních pseudopřátel. Jíst zdravě jsem zkoušel nesčetněkrát. Patrně jediný způsob, jak si zachovat zdraví, je jíst, co mi nechutná, pít, co se mi oškliví, a dělat, co se mi nechce. Neříkám, že se tímhle moudrem řídím doslova a do písmene, leč kus pravdy v něm asi každý najde.