Filmové žně Němce zaskočily
Uspořádat v červenci roku 1940 přehlídku českých filmových novinek uplynulého roku, to byl v době protektorátu husarský kousek. Na festival Filmové žně se do Zlína přijely podívat tisíce lidí a celá tehdejší filmová smetánka – režiséři i všichni tehdy populární herci jako Lída Baarová, Oldřich Nový, Nataša Gollová, Adina Mandlová, František Filipovský nebo Theodor Pištěk.
„Zatímco se v kudlovských laboratořích ve velkém vyráběly kopie nacistického propagandistického dokumentu Leni Riefenstahlové Olympiáda, ve zlínském Velkém kině se v letech 1940 a 1941 uskutečnily dva ročníky Filmových žní. Akce uspořádalo Českomoravské filmové ústředí, organizace pod přímým dohledem říšského protektora, která však prosazovala všemi způsoby české národní zájmy,“ upozornil filmový historik Petr Bilík.
Úspěch prvních Filmových žní byl naprosto nečekaný. „Německé úřady byly velice zaskočeny. Považovaly přehlídku za nevýznamnou provinciální událost, nepočítaly s masovou odezvou a nechaly akci bez dohledu,“ napsal ve svých pamětech režisér a jeden z organizátorů Elmar Klos.
Podruhé a naposledy
Návštěvníci mohli vidět tehdejší úspěšné novinky To byl český muzikant, Advokát chudých, Hotel Modrá hvězda či Noční motýl. „Ale také geniální zlínské experimenty Jiřího Lehovce Věrná hvězda a Rytmus, pohybující se na hranici filmu naučného a abstraktního výtvarného umění,“ doplnil Bilík.
Na druhý ročník už Němci do Zlína vyslali velkou delegaci, která na festival dohlížela. „Přesto se druhé Žně staly největší národní manifestací a lidé se do Zlína sjeli jako na pouť. Byl to poslední relativně svobodný počin české kultury,“ napsal Klos.
Třetí ročník už se nekonal. Němci přitvrdili a podobné akce netolerovali. Začalo válečné tažení v Rusku a v protektorátu nastoupil Heydrichův teror.
