Extrémní běžkyně: severní pól i Sahara

Extrémních podmínek se liberecká běžkyně Ivana Pilařová nebojí. Závodila na Sahaře i na severním pólu. Z nejsevernějšího bodu zeměkoule se vrátila před několika dny. Jako jedna ze čtyř žen startovala na maratonském běhu v blízkosti ruské polární stanice Barneo.

Minus čtyřicet a vichr

„Po příletu nás přivítala teplota minus čtyřicet stupňů a vichřice. Nebylo vidět na pět metrů. Na záchod nás museli vodit polárníci. Brzy se naštěstí počasí umoudřilo a závod ve čtyři hodiny odpoledne začal,“ popsala Ivana Pilařová.
Na severním pólu absolvovala dvanáct ledových kol. Celkem osmačtyřicet kilometrů. Bez funkční GPS se snažila držet jiných běžců a doufala, že se neztratí.
„Orientace byla velmi těžká. Ať jsem se podívala, kam jsem se podívala, všude bylo jen bílo. Praporky, kterými byla trať vytýčena, byly navíc v některých místech zaváté,“ vysvětlila Pilařová.
Cíl nakonec spatřila až po téměř osmi hodinách vyčerpávajícího běhu. Z velké části i vinou pořadatelů závodu, kteří ji nechali oběhnout jedno kolo navíc.
„Strašlivě jsem nadávala. Tohle je ale typ závodu, který si dá běžec jednou za život. Už jenom kvůli tomu, že jenom ta samotná účast stojí tolik peněz jako nové auto. Prostě jsem si řekla, že to vydržím a běžela dál,“ vzpomněla si Pilařová.

První závod: přes poušť

Svůj první extrémní závod absolvovala v roce 2005. Pořádali jej Italové a trať vedla sto kilometrů napříč Saharou.
„Do pouště jsem se zamilovala. Od té doby extrémní závody vyhledávám. Občas se dokonce smířím s tím, že odmítnu nějakou práci a vydělám méně než obvykle, jen abych se mohla poctivě připravit na další maraton. Vezmu si týden volno a běhám. Padesát až sedesát kilometrů denně,“ poznamenala Pilařová. Na ten nejtěžší, čtyřdenní Marathon Des Sables, se dostala před rokem. S patnáctikilovým baťohem na zádech a v horku okolo padesáti stupňů uběhla více než 200 kilometrů.
„Právě při tomhle závodě mi byla paradoxně největší zima, jakou jsem na závodech zažila. Obtížnost závodu je daná tím, že si všechno nesete sebou. Během přípravy jsem proto počítala každý gram a koupila ten nejlehčí spacák, který jsem našla. Jenže byl do plus patnácti. A tam klesaly večerní teploty k nule,“ dodala Pilařová.