Dům má krov, který přečkal 435 let
Co se stalo v Jihlavě roku 1575? Přijel římský císař Maxmilián II. A patrně během toho roku také dřevorubci pokáceli smrky a z nich pak mistři tesaři sestavili krov na měšťanském domě v ulici Frauengasse. Dnes jde o adresu Matky Boží 3. Krov v tomto domě, jen dvě čísla od redakce Sedmičky, přečkal dodnes.
Renesanční krov zkoumal telčský stavební historik Jiří Bláha, který dendrochronologickou analýzou určil čas pokácení stromů na krov. Bylo to v zimě na rozhraní roků 1575 a 1576. Podle Bláhy je krov kvalitou řemeslného provedení a neobvyklostí konstrukce unikátní.
Přečkal bytovou úpravu
V sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století tehdejší nájemníci půdu domu se vzácným krovem upravili na poněkud bizarní třípodlažní podkrovní byt. „Uživatel naštěstí hodnoty krovu respektoval a vzácnou konstrukci nijak zbytečně nepoškodil,“ uznává Bláha. Nyní je podkroví prázdné, dům patří městu.
„Uvažujeme, že v domě prodáme šest bytů, ale prostor s vzácnými krovy si město ponechá,“ řekl mluvčí magistrátu Radek Tulis.
Bláha míní, že ideální by bylo krov opět odhalit a v sousedících historicky méně hodnotných prostorách zřídit kancelář nebo kontaktní místo kulturní či vědecké instituce. Mnoho zajímavého se totiž mohou z krovu dozvědět například tesaři, kteří se zabývají památkovými stavbami.
O pronájem podkroví projevila zájem firma, která pečuje o historické domy. Případný pronájem budou schvalovat radní, z podkroví by každopádně už neměl být běžný byt. „S vytápěním tohoto zvláštního prostoru by to bylo asi složité, standardní byt to není. Má tři podlaží, spoustu podlahových metrů, nízké stropy, šikmé stěny,“ popsal správce domu Miroslav Zvěřina.
Podle historika Bláhy je krov cenný díky neobvyklé složité konstrukci a současně kvalitnímu řemeslnému provedení, včetně dobových tesařských „ozdob“.
„Dochované renesanční krovy městských domů v Praze a v Českém Krumlově jsou oproti této jihlavské konstrukci většinou podstatně jednodušší,“ řekl Bláha.
Jihlavský krov je kuriozitou. „Stojaté stolice krovu se prolínají s ležatými, každý spoj je trochu jiný. Zdá se, že i v době, kdy se Jihlava ježila desítkami podobně strmých střech, typických pro renesanci, byl tento krov dost výjimečný. Možná právě proto se dochoval dodnes. Jsou na něm vidět všechny technické finesy, které patřily ke špičkovému tesařskému řemeslu té doby,“ usoudil Bláha.
