Dávno polámaným šípům vracejí křídla

Týdeník Sedmička představuje sedm pokladů, které čekají mezi osmi desítkami strojů v depozitáři na renovaci, či už nablýskané parkují v expozici.

Laurin & Klement S

Auto s historií a kulturní památka. Vyrobili jej v Boleslavi v roce 1911, ne přímo tento kus, ale jedno z jeho dvojčat vyhrálo s hrabětem Kolowratem za volantem ještě před první světovou válkou závod Alpenfahrt. V depozitáři je částečně zrestaurované. Čeká, až dílna sežene magneto Eisemann, které se vyrábělo jen krátce. Zatím jej nahrazuje současný díl a pátrání po dobovém pokračuje.
„Snažíme se shánět originální součástky. Ale třeba startéry jsou problém, pneumatiky některých typů neseženete,“ říká vedoucí restaurátorské dílny Škoda Auto Muzea Eva Ticová. Něco proto nechává vyrobit ve specializovaných firmách, s jiným pomáhají odborníci z továrny. Pokud díl vytvoří v muzeu, rodí se vlastně na stejném místě, kde Laurin s Klementem vytvořili původní auto.
Za jak dlouho se Laurinka dostane před návštěvníky, není jisté. Třeba Sagittu renovovali sedmnáct měsíců.

Škoda Sagitta

Jeden z prototypů malého auta, kterého vyrobili v letech 1935 až 1939 pět kusů a od něhož mají v depozitáři ještě po jedné šasi a boudě. Dostalo i metalízu. „Každý se ptá, který blbec nalakoval lidové auto metalízou. Musím říct, že já. Ale dle původních dokumentů,“ vypráví Ticová. I ona se metalíze podivuje, tehdy ji navíc nestříkali jednoduše ve směsi, ale míchali z hliníkového prášku a laku ve směšovací pistoli.
Sagitta po renovaci uveze čtyřčlennou rodinu pětasedmdesátikilometrovou rychlostí. „Máme krédo, že technika je i o tom, jak zní motor, jak funguje, smrdí. Snažíme se proto vše restaurovat do funkčního stavu,“ vypráví Ticová. Se stroji pak budí pozornost na rallye a výstavách.

Superb 3000

„Třeba v Remeši ve Francii přišel pán, jak máme krásná auta a jak to, že značku Škoda vůbec nezná. Povídali jsme si, až jsem zjistila, že jezdí Fabií,“ vzpomíná Ticová, která do zahraničí často vozí Superb 3000. Ten se podařilo muzeu dokoupit. Na přelomu tisíciletí mu ho prodal Čech žijící v Německu. Dodnes prý občas zavolá, jak se autíčku daří. V Boleslavi se příliš neohřálo, cestovalo do Číny, Ruska či Anglie. Takové limuzíny jsou na světě zrestaurované dvě. Menší z roku 1939 v depozitáři, větší Superb 4000 v expozici. Tam si lidé prohlížejí také motocykl z dílny Laurina a Klementa.
„Rozdíl v řízení proti dnešním je obrovský. Nemá rychlosti, spojku ani převodovku. Na motorku sednete, rozšlapete ji a jedete,“ říká Josef Bartoň. V restaurátorské dílně pracuje jako mechanik, a pokud je třeba, předvádí motorky.

Motocykl typ B

Pád zatím nezažil, prasklý řemen či prázdnou nádrž ano. Bál se jen jednou, to když měl vpředu na tříkolce posazené malé syny a stroj se v zatáčkách nebezpečně nakláněl.
Při jízdě si uvědomuje historii. Vzpomene třeba na závodníka Narcise Podsedníčka. Po něm mohl před lety koupit motorku. „Dnes si drbu hlavu, ale tehdy to bylo na zadlužení, vydělával jsem dva tisíce a originál stál osmdesát,“ vzpomíná Bartoň. Podobný stroj už nepořídí. Dnes jsou neprodejné.

Předchůdci MB 1000

Ubylo také náhod, kdy našli zachované auto někde v kůlně, nebo třeba volali ze skládky v Polsku, že tam mají motor Laurin & Klement, zda si pro něj nechtějí přijet. Ve střední Evropě navíc lidé auta, která se na Západě už sbírala, používali ještě dlouho k dennímu provozu. Najít originální kus proto takřka nejde. Prototypy naštěstí většinou zůstaly v továrně. Až na výjimky, jako je třeba Škoda 989.
Postavili ji v letech 1955 až 1958 spolu s modelem 976 Karosa, když vymýšleli Škodu MB 1000. „Tehdy vyrobili celé auto, aby se ozkoušelo. Dnes se dá leccos modelovat v počítači,“ vysvětluje Ticová.
Škoda 989 je zvláštní v tom, že má kratší příď než záď, takže člověk u boku auta v první chvíli neví, kam jede. V muzeu s ním měli hodně práce, člověk, který jej od továrny odkoupil, jej zaparkoval na zahradě. Na Karose je vidět předchůdce Spartak Octavia. Má sedačky jako plážové a vzbuzuje v depozitáři zájem. Není sám.

Škoda 72o OP 1

„Je to krásné auto, vypadá hodně jinak než ostatní, připomíná trochu Fiat,“ říká jeden z návštěvníků Pavel Koubský. Škoda 720 OP 1 vznikla jako jeden z prototypů před výrobou Škody 105 na začátku sedmdesátých let. Tehdy se konstruktéři spojili s firmou Italdesign v čele s designérem Giorgettem Giugiarem. Prototyp vznikal v Boleslavi a na Slovensku.
Lidé si jej prohlíží v přístupné části depozitáře. „Tuhle jich přišlo sedmdesát. Říkali jsme, že se to asi začíná obracet, že dřív chodili o víkendu nakupovat naproti do Bondy a nyní přichází k nám,“ dodává s nadsázkou Ticová.

Škoda Auto Muzeum

působí v prostorách původní továrny Laurin & Klement
otevřené bylo v roce 1995 ke stému výročí založení automobilky
ve dvou sálech je k vidění čtyřiašedesát exponátů, nyní také dlouhodobá výstava Spící krása s nezrenovovanými vozy
podle agentury CzechTourism patří dlouhodobě mezi pět nejnavštěvovanějších technických památek v Česku. V roce 2009 se umístila se 113 tisíci příchozími za Petřínskou rozhlednou, Plzeňským Prazdrojem, Žižkovskou televizní věží a Hornickým muzeem Příbram
vstupenky stojí 50 korun pro dospělého, 25 korun pro děti do 15 let, důchodce nad 60 let a zaměstnance Škoda Auto, zdarma jsou do 6 let a pro zdravotně postižené
otevřeno mají denně kromě vánočních svátků a Nového roku od 9.00 do 17.00, na Silvestra do 14.00. Do části depozitáře lze nahlédnout v 9.30, 11.00, 12.30, 13.30 a 15.00, o víkendu a svátcích v 10.00 a 14.00. Předem je možné zarezervovat prohlídku muzea s výkladem průvodce
www.skoda-auto.cz v sekci společnost