Co baví baviče? Sport, kytara a historie
Josefa Náhlovského zná většina lidí hlavně z komediálních skečů. Radost mu ale dělá víc věcí. Některé jsou až překvapující.
1. Historie
Moje první radost byla literatura faktu, historická literatura a historické filmy. Do toho jsem byl jako kluk mezi deseti a patnácti lety zažraný. Sienkiewicz, Boleslav Prus, u nás Zamarovský, Toman, Loukotková, Kaplický, to byla moje duševní potrava. Přečíst si takovou knížku byl pro mě sváteček. A nádherý polský film Křižáci jsem viděl asi desetkrát.
Vždycky jsem totiž chtěl být historik a archeolog. Hodně mě zajímaly japonské dějiny, takže nindži a samuraje jsem obdivoval dávno předtím, než jich začaly být plné filmy. Nakonec jsem vystudoval dějepis na pedagogické fakultě, takže jsem se historii aspoň částečně věnoval i profesně. Tahle velká radost mě nepustila dodnes.
2. Kytara
Když mi bylo patnáct, začaly hrát bigbítové kapely. Já měl nejradši Stouny, ale Beatles byli hned druzí. Kytarové skupiny, to bylo moje. Clapton, Cream, Yardbirds, Deep Purple, Black Sabath…
Tak přišel můj druhý velký koníček. Kytara. Začal jsem hrát s kamarády v různých malých kapelkách. Hrál jsem na basovou kytaru, potom na doprovodnou. Vždycky jsem jich měl doma několik. Tenkrát se elektrická kytara nedala koupit, tak jsme si je vyráběli sami. Lepili, předělávali. Jednou jsem si přivezl z Polska skládačku. Tajně jsem ji pašoval rozloženou po kufrech kamarádů a kamarádek. Propašovat elektrickou kytaru totiž byla makačka i z Polska.
Dodnes se z té doby kamarádím s muzikanty jako je Vláďa Mišík, Korn, který tenkrát hrával v Rebels, kytarista Juračka, Karel Kahovec nebo Viktor Sodoma. To jsou kamarádi, se kterými si ještě občas na nějakých akcích zahraju. Můj velký kamarád je Petr Janda, jeden z nejlepších kytaristů u nás, který kytarou žije a dodnes hraje dvě tři hodiny denně. Když jsme na nějakých srazech, vytáhneme kytary, začneme Želvou a přehrajeme všechny „nesmrtelný fláky“.
3. Sport
Jako žák jsem chodil hrát hokej i fotbal. Za Dukláček Ústí nad Labem a Baník Všebořice. Ovšem za céčko. Kvůli zdravotnímu stavu jsem toho ale musel nechat. Fotbalu jsem se pak věnoval spíš jen teoreticky. Dnes si chodím kopnout za Amforu, takže jsem si fotbal nakonec zahrál třeba i s Panenkou, Vízkem, Horstem Sieglem, Vláďou Šmicrem nebo Ivanem Haškem. Tonda Panenka o mně jednou napsal, že jsem jediné pravé křídlo, kterému musí házet míč do chůze. Já jsem totiž chodící pravé křídlo. Je to rarita, ale také to připomíná některé české hráče.
Posledních dvacet třicet let se věnuju hlavně tenisu. Chodím hrát seniorské tenisové turnaje ve čtyřhře a celkem mám doma asi padesát pohárů z různých soutěží. Ve čtyřhře jsem si zahrál i s Lendlem, Mečířem, Štěpánkem nebo Jirkou Novákem. Samozřejmě srandamač, protože naplno se s nimi hrát nedá.
4. Divadlo
Divadlo jsem začal hrát už na fakultě. Moje první role byla v divadelní hře Kráska a zvíře. Nehrál jsem zvíře, jak by se dalo čekat, ale jednoho z nápadníků. Naposledy jsem hrál nyní v ústeckém divadle Čochtana v Divotvorném hrnci. To bylo zatím to nejlepší, co jsem na divadelní scéně odehrál. Pochválil mě i Jirka Suchý, který je jinak velký kritik. I kritici v novinách ke mně kupodivu byli shovívaví a celkem mě i chválili, což se třeba u mých televizních rolí nestává. Jinak miluju klasické divadlo, moderní muzikály moc nemusím.
5. Bavičství
Moje profese je komik. To mě hodně baví. V současné době vystupuju hlavně s Karlem Šípem. Máme spolu tři zájezdové programy Sanatorium, Blázinec a Všechnopartička, s kterými jezdíme po republice i na Slovensko. Dále vystupuji se svým dlouholetým spoluhráčem Josefem Mladým. Děláme spolu už třicet let. Teď máme zájezdní program Komikadze v akci. Taky mám program se Zdeňkem Vrbou Besídka se šaškem a s Františkem Nedvědem Pohodová země Františka Josefa. K tomu hostuju s kapelou Kamion, občas s Fešáky a skupinou Alabama Music. Jezdím i sám s pořadem Outsider na scénu. Takže toho mám požehnaně.
6. Lázně
Já jsem typický lázeňský švihák, který v lázních tráví celá léta. Pro mě není relaxace jezdit k moři, ale být v lázních Luhačovice, které jsou nejkrásnější v Čechách a na Moravě. Do Luhačovic jsem jezdil tak dlouho, až jsem si tam koupil baráček. Takže teď už tam přes léto i bydlím.
7. Jídlo
Jsem velmi dobrý kuchař. V mé Krušnohorské kronice jsou také některá speciální jídla, která nikde jinde nenajdete. Například Krušnohorské brambrdle. To jsou pirohy plněné tvarohem a šťouchanými brambory, které se máčí ve slané smetánce. Další moje speciální jídlo je Gothaj-čužu. Čína z gothaje. Levné a dobré. Všem doporučuju.
