Chtěl užitečný dům, tak stavěl hvězdárnu

Postavil si vlastní hvězdárnu. Jeho přístroj, mrakoměr, používají ve Španělsku, jižní Africe, na Novém Zélandu nebo na Sibiři. Je jedním z vedoucích kroužku robotiky. Pojmenování astronom je pro něj úzké. Martin Kákona se totiž nezajímá zdaleka jen o hvězdy, tvořící pouze čtyři procenta vesmíru.

Martin Kákona bydlí se svou rodinou v Soběslavi. Jeho dům stojí na břehu Lužnice. A právě řeka může za to, že teď vlastní soukromou hvězdárnu. Když je dvakrát vyplavila, rozhodli se přestěhovat.
„Začali jsme stavět dům na úbočí kopce Svákov. Zároveň jsme chtěli, aby byl užitečný nejen k bydlení. Tak jsme ho zkombinovali s hvězdárnou,“ popisuje plány, které před lety vznikly, Kákona. A podařilo se. Hvězdárna čeká už jen na kolaudaci.

U rodiny zvítězilo nadšení pro vědu. V domě teď budou mít laboratoř, klubovnu, radiomístnost nebo sklad optiky. Nechybí v něm ložnice ani kuchyň, obývák by tu ale návštěvníci hledali marně. Kupoli hvězdárny, která ze střechy vykukuje, přivezli do Soběslavi ze Slovinska přes Alpy, na vozíku za autem. Dalekohled zatím chybí.

Kákona je členem České astronomické společnosti, v jižních Čechách ji vede. „Hvězdy jsem pozoroval odmala, bydlel jsem v Táboře. To ještě nebyl problém ve městě vidět v noci třeba mléčnou dráhu. Teď už to kvůli pouličnímu osvětlení nejde,“ vzpomíná.

Hvězdářům to prý tolik nevadí, mají na pozorování techniku. Doplatí na to ale děti. Jasnou noční oblohu a s ní třeba souhvězdí Lva, které je v tuto dobu na obloze vidět, zná jen málo z nich.
„Pro mě je pozorování hlavně estetickým zážitkem,“ tvrdí Kákona. Co ho žene k poznávání nového, je zájem o svět, o vesmír. Jeho oborem je konstruování nejrůznějších přístrojů s hvězdárnou a dalekohledy spojených. Zkušenosti má díky svému povolání, konstruuje totiž počítače. „Vesmír je vlastně obrovský počítač,“ popisuje a vysvětluje principy kvantového počítání, které jeho světu vládnou.

Už jako malý kluk chtěl složit dalekohled. To se mu nepodařilo. Postavil ale přístroj neoficiálně pojmenovaný jako mrakoměr, který používají na čtyřech kontinentech. Pomáhá odhalit mraky v blízkosti dálkově ovládaných dalekohledů. Déšť by jinak techniku zničil. Škody by mohly jít do milionů.
„Před lety se stalo, že kolega ve Španělsku otevřel kopuli v Čechách, a tady sněžilo,“ vypráví Kákona. S mrakoměrem, který vyráběl pro organizaci ESA, tedy European Space Agency, takové riziko nehrozí.

Od hvězd k robotům pomocníkům

Hvězdářkými roboty ale Kákona nekončí. Přemýšlel dokonce o robotické zdravotní sestře nebo slepeckém psu. Lidské teplo by jim prý nechybělo. „Lidem s některými chorobami, kteří potřebují stálou péči, by takový robot dokázal mnohdy pomoci více, bylo by to výhodné,“ myslí si.

Úspěchy má i s dětským robotickým kroužkem, který vede v Českých Budějovicích. Jeden z malých konstruktérů obsadil nedávno s robotem ve Vídni druhé místo v největší robotické soutěži v Evropě, Robot Challenge.

Hvězdárnu na Svákově chce Kákona zprovoznit letos. Na rok 2010 totiž připadá výročí čtyř set let od doby, kdy Galileo Galilei zveřejnil výsledky svých pozorování dalekohledem.„Není důležité, co pozorujete, ale kdy o tom řeknete lidem,“ vysvětluje. Zájemce prý na své pozorovatelně rád přivítá.