Centrum pro Romy. Nadšení a odpor

Nové nízkoprahové centrum pro romskou mládež bude stát pětačtyřicet milionů. Stavba ještě není jistá a má už své odpůrce i zastánce. Podle některých by peníze našly uplatnění na lepších místech ve městě. Podle druhých město jedná dobře a napomáhá integraci mladých Romů do většinové společnosti. „U Romů se více setkáváme s nízkou motivací pro organizovanou činnost vůbec,“ sdílí své obavy z nevyužití střediska psycholožka Eva Boušková. Bojí se počátečního nadšení a horlivosti pro určitou aktivitu. Tu by prý později mohla vystřídat lhostejnost, sporadická docházka a pokles až ztráta zájmu.
Marian Guži, který na sídlišti bydlí, má však jiný názor. „Něco takového tady opravdu chybělo. Když bude ošklivé počasí, tak si budou mít děti kam zalézt,“ říká.
O tom, jaké činnosti by pro své děti v centru přivítal, má jasno. „Bylo by dobré, kdyby tam mohly tancovat a zpívat. Samozřejmě by se tam i nějak vzdělávaly,“ vysvětluje. Dodává, že míst, kam by mohly romské děti chodit, aniž by byly diskriminované, je málo.
„Mně to přijde nehorázné. Peníze, které by se určitě daly použít i jinak, půjdou na výstavbu něčeho, co ani nebude mít uplatnění,“ myslí si Iveta Strahovská, další z obyvatel sídliště.

Město by neplatilo ani korunu

Peníze na tento projekt jsou vyhrazené z fondů Evropské unie. „Nelze je tedy použít na nic jiného. Navíc je to stoprocentní dotace a město nemusí platit ani korunu,“ říká mluvčí radnice Roman Oldřich. Podle obyvatelky sídliště Ludmily Kadlecové by bylo potřebné zmapovat zájem Romů o kroužky a následnou docházku. „Jak dlouho vydrží chodit do kroužků a sportovních oddílů? Podle mě má mládež do věku pětadvaceti let už jiné priority a těžko se naučí pravidelně dodržovat určitá pravidla a řád,“ říká. Celá věc jí přijde nespravedlivá. Další organizace ve městě, které pracují s dětmi, si podle ní musí nebo musely své klubovny vytvořit z větší části samy. Namítá, že v případě centra pro mladé Romy se jedná o investici v řádech milionů korun.