Čekám na vodovod. Už dlouho a marně
Postavit dům na bydlení v Malesicích? To na přelomu tisíciletí vypadalo jako dobrý nápad. Zvlášť když tam máte zahradu a chatku. Plyn s elektřinou zavedené jsou, ostatní bude brnkačka. „Přípojku na vodovod a kanalizaci jsme brali jako samozřejmou, zvlášť když nás na úřadě ujišťovali, že je to otázka krátkého času,“ vypráví Petr Pospíšil. Do stavby se manželé Pospíšilovi nakonec pustili na přelomu let 2004 a 2005, provizorně vybudovali studnu – a na připojení na městský vodovod a kanalizaci čekají až doteď. „Kolaudovali jsme na podzim 2007, ještě dvakrát nás úřad ujistil, že voda v Malesicích musí být hotová do konce roku 2008, potom do konce roku 2010. Teď už tomu nevěříme,“ dodává Pospíšil.
Kromě zklamání musí bojovat se skutečností, že studna dává jen sto dvacet litrů za den. „Pro čtyřčlennou rodinu to nestačí, museli jsme vozit vodu i v kanystrech,“ popisuje nepříjemnou situaci. Nyní rodinu čeká pořádná investice. „Nová studna ve štěrkopísku bude stát sto tisíc korun,“ stěžuje si Pospíšil na výdaje, se kterými pochopitelně nepočítali. Malesice jsou součástí Plzně již od roku 2003, lidé souhlasili s připojením i kvůli příslibu vylepšení infrastruktury.
„Slibovali nám samé výhody, ale nakonec z toho není nic. Neudělali ani vodovod, ani kanalizaci,“ rozčiloval se už dříve další z místních obyvatelů Pavel Hanzlíček. Plzeň má sice na připojení vodovodu projekty, jenže jí chybějí peníze. „Na připojení je malá šance, protože město se rozhodlo podporovat velké projekty, jako jsou divadlo, stadion,“ myslí si současný starosta Malesic Miroslav Cudlman. Nedostatkem vodohospodářské infrastruktury trpí i další okrajové části Plzně – stop stav pro připojení na městský vodovod platí v celé jižní části Plzně.
V Malesicích se ale kromě peněz musí nejdřív vyřešit problém s pozemky, jeden drží majitel v místech, kudy povede vodovod, dva nechtějí vydat soukromníci v oblasti pro trasu kanalizace. „S majitelem pozemku pro vodu už jednám, ale jsme teprve na začátku,“ doplňuje starosta Cudlman. Teprve potom se může jednat o penězích. „Na malesický projekt můžeme zažádat o evropské dotace,“ tvrdí technický náměstek primátora Petr Rund. Stop stav pro jih V Malesicích vodárna tedy městský vodovod zatím neprovozuje, ale situace není růžová ani v dalších částech města, kde ve starší zástavbě vodovod je. Hlavně v okrajových částech na jihu platí generální stop stav. „Žádnou další přípojku na vodovod nelze připojit v současnosti v Radobyčicích, Liticích, Lhotě, Valše, Černicích a Bručné,“ vysvětluje Kateřina Chmelíčková ze společnosti Veolia, která má plzeňskou vodárnu v pronájmu.
Problémem není nedostatek vody v celém systému, ale chybějící infrastruktura – tedy vodojemy, výtlaky, vodovodní řady, kanalizace. „Je faktem, že město se rozvíjí velmi rychle, nestíháme ve stejném tempu potřebné rozvody vybudovat,“ přiznává Petr Rund. Situaci v jižní části Plzně vyřeší vybudování vodárenských komplexů Ostrá Hůrka a Litice v celkové hodnotě 1,5 miliardy korun. Jejich vznik je ale bohužel zatím v nedohlednu. „U Ostré Hůrky majitelé nejsou ochotní podstoupit potřebné pozemky. Jde o oblast ve Starém Plzenci, který řeší výtlak na Ostrou Hůrku,“ zmiňuje náměstek Rund první z projektů. U Litic se situace zauzlila kvůli penězům a malému počtu obyvatel. „Kvůli spojení těchto faktorů – celá akce by stála 500 až 600 milionů korun, zatím není možné získat dotační peníze,“ vysvětluje Rund. A bez evropských peněz město tak rozsáhlou akci z vlastní kasy nezvládne. Studny místo vodovodu Celý rozruch kolem vody v Plzni má ještě jednu dimenzi. Majitelé pozemků a nemovitostí, kteří nemohou počítat s připojením na městský vodovod, řeší situaci soukromými vrty a studnami. Tím se ale ohrožují zásoby spodní vody.
„Ani v Malesicích není situace se spodní vodou právě ideální,“ připomíná starosta Cudlman. Právě situacím, kdy v Plzni vznikaly plochy určené na bydlení, aniž by se dalo napojit na vodovod, vedení města podle náměstka Runda postupně zamezuje. „Už v minulém roce jsme nedoporučili a nakonec i zamítli lokality, kde žadatelé chtěli změnit pozemky na území čisté, a nebyly tam přitom dostupné sítě,“ říká Rund. A v pravidlech pro sestavení nového územního plánu, který má být připravený v roce 2015, by se měla podle náměstka u rozvojových zón právě dostupnost inženýrských sítí také zohlednit.
Město má vypracovaný dlouhý seznam potřebných vodohospodářských staveb, z nichž většina se týká právě zásobování vodou a odkanalizování. „Odhadem to bude stát více než pět miliard korun,“ vypočítává Rund. Pokud nebudou vypsané z Evropské unie další výzvy na dotační tituly, má Plzeň jen minimální šanci infrastrukturu v nejbližších letech dokončit. Letos město investuje na obnovu vodovodní sítě 100 milionů korun ze získaného pronájmu vodárny.
