Čekám na hvězdy
Odbíhaly jsme od táboráku, abychom ve tmě mohly sledovat zářící nebe. Jak jsme přicházely do puberty, začaly nás zajímat úplně jiné věci. Na romantiku a nebe plné hvězd ale kluci našich ročníků nebyli. Dnes, když mám chvilku, ráda se zase zahledím na noční oblohu. Jen mi připadá, že je těch hvězd na nebi čím dál tím méně. Snad je to tím, že se ve všem tom shonu málokdy ocitnu mimo město, kde ten nádherný pohled neruší světla. A když už jsem na dovolené a vhodné místo si na pozorování najdu, vsaďte se, bude zataženo. Někdy si tak potají přeji být v důchodu. Stejně jako má prababička bych si mohla za dlouhých jasných večerů sednout na zápraží a pozorovat noc. Jen doufám, že budu mít alespoň ve stáří tolik štěstí, že mě nepřepadne slepota, a něco uvidím.

















