Bývalou koksovnu Koněv student proměnil v tvrdou věznici

Absolventa Fakulty architektury ČVUT Václava Kruliše není možné v Kladně přehlédnout. Nejen proto, že má dredy a mezi obyvatele prostě nezapadá, ale i proto, že ho často potkáte u postupně se rozpadajících budov v bývalém areálu hutě Koněv. Krást železo tam nechodí, opuštěná průmyslová zóna je jeho inspirací. Z bývalé koksovny vytvořil v sedmadvaceti letech věznici s ostrahou. Nezvyklé téma diplomové práce a jeho zpracování nadchlo odborníky České komory architektů a v přehlídce absolventských prací z celé republiky ji ocenili třetím místem.

Bronzová medaile od komory architektů za diplomku, to je celkem příjemné zakončení studia.
Moc bych to nepřeceňoval, komise měla na každou prá- ci patnáct, možná dvacet minut.

A co říkali na výběr tématu spolužáci?
Byli vytřeštění stejně jako pedagogové. To se jim prý dlouho nestalo, aby student přišel s myšlenkou na věznici. Teprve až po mém návrhu se v jiném ateliéru objevil další.

Kdy vás napadlo, že by z koksoven mohlo být něco jiného?
Narodil jsem se v Kladně, ale areál Poldovky jsem objevil až ve druhém ročníku vysoké školy, když jsem viděl opuštěné vápenné pece. To mě nastartovalo. Začal jsem sbírat informace, kdy se areál stavěl, proč, jak fungoval a začal přemýšlet o jeho novém využití.

A jak jste došel až k věznici?
Myslím si, že objekty, které tam jsou, jsou docela zajímavé, ale stárnou, rozpadají se a byla by škoda, kdybychom o ně přišli. Takže jsem přemýšlel, jak je zachovat. Aby se tak mohlo stát, musí se pro ně najít nová funkce, která by se dala napasovat do stávajících budov. Vzhledem k velikosti areálu jsem od počátku předpokládal, že to musí být nějaká veřejná instituce. Pak jsem náhodou v rádiu slyšel, že se chystá otevření první soukromé věznice v České republice. Tedy věznice, kterou postaví a provozuje soukromník, stát si ji pronajímá. Podobný model už v řadě zemí funguje.

Byl ještě jiný důvod?
Reagoval jsem i na prostředí celého areálu, kam neustá- le chodí hledači kovů a pátrají po součástkách, které by mohli odmontovat a odvézt do šrotu. Majitelé pozemků proto místa oplocují, hlídá je bezpečnostní služba a v noci po nich běhají psi. Trochu mi to připomíná film Sin City – Město hříchu, které je rozdělené na část obývanou podsvětím a část chráněnou jako tvrz. To byla další inspirace pro regulérní věznici. Zároveň jsem si říkal, že vězení by mohlo být mementem pro všechny zloděje, kteří se podíleli na tom, že bývalé hutě vypadají tak, jak vypadají. Ať už jsou to hledači kovů nebo pochybní podnikatelé, kteří jenom využili příležitosti a nakradli peníze.

Jakou věznici jste si dokázal představit?
Měla by to být věznice s ostrahou, tedy taková, jako jsou sousední Vinařice. Místo je tam pro 280 odsouzených, z to- ho pro osmadvacet mladistvých. Vzhledem k tomu, že se musí dodržovat moderní trendy ve vězeňství, počítá studie s tím, že vězni budou na celách po dvou. V podzemí navrhuji studovny, sportoviště a vycházkový dvůr. Pro oddělení pro mladistvé jsem využil původní objekt plynojemu.

Areál je pár set metrů od centra města. Vážně si myslíte, že by do toho prostředí zapadlo? Že by lidé neměli strach? Původně jsem plánoval, že bych rozšířil informaci, že se má na Koněvu stavět věznice a čekal na reakce místních lidí. K tomuto pokusu jsem se už, bohužel, nedostal. Opravdu by mne velmi zajímalo, jestli by se lidi proti tomu ozvali, nebo to nechali být.

Kolem nového obchodního centra Central jsou poměrně velké diskuse… To ano. I naše sdružení poslalo na krajský úřad dopis, ve kterém nesouhlasíme s výstavbou, protože si myslíme, že takový hangár v centru města nemá stát. Ale o dalším chystaném obchodním středisku právě v areálu Koněv jsem toho moc neslyšel.

Myslíte si, že by se kolem věznice vytvořila debata, a pokud ano, jaká?
Asi negativní, což do jisté míry chápu. Mít věznici pět set metrů od radnice asi není ideál, ale byl bych rád, kdyby se rozpoutala.

Kam by taková diskuse vedla?
Blíží se změna územního plánu města, kde je v současné době celý areál vedený jako zóna průmyslu a výroby, a to by se podle mě mělo změnit.

Vám by nevadilo mít trestance jen pár metrů od domu?
Na projektu jsem pracoval asi tři čtvrtě roku a myslím si, že bych souhlasil. Už jen z toho důvodu, že dnešní vězení je jiné. Už to není bolševický lágr, který byl postavený v Jáchymově a pracovali tam v příšerných podmínkách v podstatě nevinní lidi.

U spousty lidí ale převažuje názor, že vězni, kteří někoho okradli, ublížili a mnozí i opakovaně, si nezaslouží spát v cele po dvou, nepracovat a za jejich peníze chodit do posilovny. Naopak by je raději viděli v těch jáchymovských lágrech, protože většina z nich už není nevinná, jako byli vězni v 50. a 60. letech. Vy jste pro ně připravil docela komfortní bydlení.
Myslím, že luxus jsem vězňům určitě nenavrhl, naopak jsem měl problém s jedním oponentem, který tvrdil, že si nedokáže představit, že by měli žít v tak drsných podmínkách. Už jen to, že je umísťuji do vysloužilých průmyslových objektů, vypovídá o tom, že podmínky nejsou nijak příjemné. Spíš jsem se skutečně víc bránil argumentům, že takto je to až moc drsné. Sondoval jste, jak to vypadá jinde, byl jste byl ve Vinařicích. Co jste prožíval, když jste tam vstoupil?
Byl jsem tam poprvé a doufám, že naposled. Když jsme na chodbě potkali dva až pět odsouzených, tak mi to ještě nepřišlo tak hrozné, ale když jsme přišli do centrální jídelny, kde jich bylo sto a dvě stě očí na mě po otevření dveří kouklo, tak na mě ta atmosféra padla. Říkal jsem si, že bych se tam nikdy nechtěl dostat.

Zajímalo se vedení věznice, jak to s diplomovou prací dopadlo?
Slíbil jsem, že jim ji pošlu. Nakonec jsem posílal pozvánku na výstavu všech prací u nás na škole. Ale nevím, zda už můj návrh viděli.

Dokážete odhadnout, na kolik peněz by váš projekt vyšel?
Řádově miliardy.

Školu máte za sebou, už víte, jak dál?
To je samozřejmě to, co mě teď děsí, protože mne čeká vstup do reality. Na škole jsem si mohl vymýšlet prapodivné stavby a nemusel se bát, že spadnou. Ale peníze potřebuji, takže až skončí bienále Industriální stopy, tak bych měl nastoupit do jedné pražské kanceláře, kterou tvoří lidi z Kladna.