Byl pradědeček švec, panský hajný nebo císař? Teď je on-line

Dávno zapomenutá jména. Příběhy lidí, jejichž hroby dnes už nikdo nenajde. Oživuje je touha poznat vlastní kořeny. Teď je cesta k rodokmenu jednodušší než kdykoliv dřív. Předkové jsou on-line.
V depozitáři Státního oblastního archivu v Litoměřicích se tísní deset a půl tisíce matrik. Knih, do kterých nejčastěji farář zaznamenával, kdo se v obci narodil, oženil a zemřel. Přes milion stran, několikanásobný počet zápisů. Obrovské množství dat postupně odborníci zavěšují na internet, aby se na cestu rodinnou historií mohl vydat prakticky každý.
„Pracujeme na tom od roku 2007, v současné době se návštěvník našich stránek dostane asi ke dvěma třetinám fondu. Do konce roku bychom měli mít hotovo,“ slibuje ředitel litoměřického oblastního archivu Marek Poloncarz.
Pro genealogy, tedy lidi, kteří pátrají po rodinných kořenech, je to zpráva století. Doposud museli jezdit do badatelny archivu, trávit čas listováním starých knih nebo prohlížením kopií, například na mikrofilmech. Litoměřice jsou navíc centrálou pro celé severozápadní Čechy, leží tu matriky z území starého Severočeského kraje s výjimkou Semilska. Lidé tak ušetří čas i kilometry.
A co víc, matriky digitalizují i jiné archivy. Pokud například badatel zjistí, že jeho rodina přišla do Ústí, Mostu nebo Liberce z jižních Čech, zabrousí na stránky třeboňské pobočky, která už má složitý proces za sebou. Při troše štěstí se tam rodinný detektiv dostane až do šestnáctého století.

Archiv je rychlejší, ale internet pohodlný

„Je to hlavně pohodlné. Sednu si k počítači, nemusím nikam jezdit. Na druhou stranu přímo v archivu pracuji rychleji, jednoduše listuji, za stejný čas toho udělám víc. On-line verze se déle načítá. Ale už si můžu vybrat, jestli jet dvě stě kilometrů nebo strávit večer u počítače,“ popisuje zkušenost genealožka Marcela Fremrová.
Podle Josefa Peterky, který pro laické genealogy napsal příručku Cesta k rodinným kořenům, najdou lidé v matrikách čas od času kuriozní zprávy. Mezi dvěma svatebními zápisy objevil poznámku „Dnes bylo zatmění slunce“ nebo třeba „Okřtil P. Václava Řehoře, sedlák blázen, který neoře“. „Narazit můžeme na text antisemitské písně, pojednání o životě a smrti farářova ptáčka nebo i úvahu o tom, zda siamská dvojčata považovat za jednoho nebo dva lidi,“ vyjmenovává Peterka.
Ve které knize takové záznamy našel, Peterka neuvádí. Možná leží právě v Litoměřicích. V některé z matrik, které archiv zpřístupňuje na webu www. soalitomerice.cz.
Nejstarší matriky v Čechách začali vést luteráni v Jáchymově. Křestní sahá do roku 1546, oddací do konce k roku 1531. Z listů tak vystupují příběhy lidí, kteří zažili nástup Habsburků na český trůn, mohli vidět první jezuity, jak se toulají po Čechách, aby tam zakládali koleje. Jejich paměť se zúžila do jmen, řádků v matrikách, jež původně ležely na farách v ohnivzdorných schránkách. Od padesátých let jsou v archivech. Už je nežerou myši a nehrozí, že zapálená svíčka vymaže dějiny celé vesnice.
„Celkem bezpečně předky najdeme v čase od dvacátého do osmnáctého století. Pak už ale záleží na úplnosti knih. Nejstarší matrika, kterou v Litoměřicích uchováváme, pochází z fary Kadaň z let 1558 až 1581, jedná se o matriku narozených,“ listuje seznamem Marek Poloncarz.

Nejdřív němčina a latina. Až pak studium matrik

Pokud se amatér rozhodne pátrat po svých předcích, měl by si nejdřív procvičit jazyky a znalost starých písem. Pracovat bude s němčinou, navíc v písmu kurent, které netrénované oko jen tak nerozluští. Dobrá je znalost latiny a taky úředních termínů.
„Občas se stane, že za mnou přijde člověk, který se pustil do rodokmenu, ale neprokousal se přes devatenácté století. V tu chvíli nastupujeme my,“ tvrdí genealog Ivo Štěpánek.
Tohle je druhá cesta. Najít odborníka. A zaplatit. Štěpánek si účtuje 110 korun za zpracování jednoho zápisu, tedy například vypsání informací o narození prababičky. Cena za kompletní výčet předků se pohybuje v řádu desetitisíců. „Průměrně mě osloví pět šest lidí měsíčně, zvládnu ale tak polovinu,“ potvrzuje Štěpánek.
Rodopisné knihy na internetu mají velkou výhodu i pro archiv. Lidé neničí originály. Archiváři asi nezapomenou jméno Zdeňka Mazury, který vyvázl s podmínkou, kradl v jedenácti archivech. V Litoměřicích zase museli zastavit ženu, která odnášela matriku do šatny, na jiných místech ředitelé řešili případy, kdy někdo ze starých listů vyřezal celé pasáže.
Teď si takový badatel už jen poškodí vlastní obrazovku.

Slovníček základních pojmů

Matriky Knihy, které zaznamenávají informace o narozeních, svatbách a úmrtích. V prvním případě zájemce najde například datum narození nebo jména rodičů, úmrtní matriky zase přinášejí mimo jiné zprávy o místě a příčině smrti.
(Ne)živé matriky Archivované (nebo neživé) matriky uchovávají státní oblastní archivy, a to podle místa fary. Jedná se o knihy, do kterých už úředník nezapisuje, záznamy jsou starší sta let. Živé matriky se stále nacházejí na městských nebo obecních úřadech a přístup do nich je omezený, badatel může nahlédnout jen do údajů nejbližších příbuzných.
Genealogie Výkladové slovníky definují genealogii jako „vědu o rodové posloupnosti“ nebo rodopis. V České republice funguje například Česká genealogická a heraldická společnost v Praze, ta se však zaměřuje především na prostředí šlechty. Praktické informace o genealogii přináší například web www.genea.cz.

Než začnete hledat. 7 praktických rad

Přijít k internetu a otevřít si webové stránky s historickými dokumenty je jednoduché. Něco z nich vyčíst ale už tak snadné není. Přinášíme sedm praktických rad, které badatelům pomohou při práci.

1. Navštivte babičku. Pokud se rozhodnete pátrat po historii rodiny, řiďte se heslem: babička zemře, ale prameny v archivech zůstanou. V první řadě tedy vyhledejte nejstarší příbuzné (nejen prarodiče, ale i jejich sourozence nebo bratrance a sestřenice) a přesvědčte je, aby vyprávěli. Vedle jmen předků se dozvíte také historky z jejich soukromí. 2. Lokalizujte. Ujasněte si, odkud vaše rodina pochází. Prameny z jednotlivých měst a obcí totiž spadají pod různé archivy. Pokud máte kořeny například v Chrudimi, matriky naleznete v Zámrsku, pokud jste z Budějovic nebo Tábora, nacházejí se knihy v Třeboni.

3. Buďte trpěliví. Utvrďte se v tom, že o rodokmen skutečně stojíte. Jeho příprava vás totiž bude stát velké úsilí. Buďte klidní a trpěliví.

4. Učte se stará písma. Stěží přečtete dopis psaný manželem či manželkou? Pak si dejte velký pozor. V matrikách objevíte několik druhů písma, a čím více se ponoříte do minulosti, tím obtížněji rozluštíte obsah. Učte se, na trhu naleznete řadu dobrých příruček.

5. Sprechen Sie Deutsch? Dopis od manžela bude většinou česky. Zato v matrikách na češtinu zpravidla narazíte až ve dvacátém století. Dobré je mít alespoň základy němčiny a latiny.

6. Nečekejte rytíře. Neočekávejte, že mezi svými předky objevíte šlechtice a získáte nárok na vrácení Sychrova. Modrou krev v rodině většinou nenajdete.

7. Informujte se. Zjistěte si, zda rodokmen nesestavoval už někdo před vámi. Bylo by zbytečné pracovat na tom, co už existuje.