Bojovníci v bazénu
Jejich čepičky připomínají odlehčené přilby tankistů. Za bojové pole ale mají hladinu bazénu. Vodní pólisté z Tábora hájí účast ve druhé lize díky ostříleným matadorům i mladým ročníkům. Jednou z opor je dvacetiletý Daniel Buzu. Přesto, že začal studovat práva na Karlově univerzitě a má daleko méně času, snaží se pořád udržovat v kondici. „Když člověka sport baví, láska k němu neuvadá,“ říká.
Na tréninky s týmem jezdí většinou každý čtvrtek domů, ale jiné dny se připravuje sám. „V pražských klubech je velká rivalita, takže mezi sebe nikoho nepustí,“ vysvětluje pólista.
Vstává ráno tak brzy, aby alespoň stihl plavecký trénink v době určené pro nesportovce. Díky místu, kde studuje, to měl o uplynulém víkendu blízko na poslední aktuálně odehraný zápas. V podolském bazénu se společně s ostatními radoval z těsného vítězství nad Stepp Praha.
Bez póla nevydrží
„Věřím, že se nám teď začne dařit,“ slibuje si další z hráčů Petr Volek. I on žije a pracuje v Praze. Loni se asi po deseti letech vrátil zpevnit táborské řady. Neměl jsem moc času, jenže bez póla úplně existovat nejde. Teď už zůstanu,“ doufá Volek, který v mládežnických kategoriích byl také členem reprezentace.
Mrzí ho, že i když je vodní pólo olympijský sport, ocitá se v Čechách na periferii. „Třeba na Slovensku hrají profesionální ligu a docela dobře se v ní uživí,“ dává srovnání Volek.
Zatímco Petr Volek měl herní výpadek, spoluhráč Pavel Dohnal ještě donedávna nastupoval i v reprezentaci. Naposledy to bylo loni na mezinárodním turnaji ve švédském Stockholmu. Budoucnost Tábora mu je ale přednější. Neodolal síle pupeční šňůry mateřského oddílu a dobrovolně odešel z prvoligových Strakonic. „Reprezentační trenér těžko sáhne po hráči z druhé ligy. Ale vždycky mi záleželo na tradici vodního póla v Táboře. Podílet se na jeho dlouhodobé perspektivě, předávat zkušenosti mladším,“ svěřuje se Dohnal.
Společně s Volkem se stali autoritami týmu, což se odráží v zápasech. I proto, že hráči teď nemají trenéra. Slovo obou tak hodně platí. „Nejdůležitější je, abychom se pravidelně scházeli. Ale to třeba na tréninky není úplně vždycky možné. Mladí se rozejdou na školy, někteří z dospělých žijí mimo Tábor,“ říká Dohnal, který je zase opačným příkladem, protože se přestěhoval z Plzně zpátky na jih. S ostatními se shoduje na důležité osobě klubu. Jan Fuka pečuje o základnu mladých pólistů dlouhé roky.
Nadějí jsou minižáci
Ten sice přiznává v současné době generační proluku, ale radost mu dělají například minižáci a vkládá do nich naděje. Na republikovém turnaji se dostali do finále a v lednu ve Strakonicích skončili čtvrtí.
Oddíl vodního póla neustále nabírá nové adepty. Každé úterý a čtvrtek od osmnácti hodin můžou přijít na nábor do táborského bazénu. Všichni tak pracují na tom, aby sport, který patří mezi olympijské kruhy, získal nejen v Táboře větší kredit.
