Baletky, co roztančily Izrael
Díky čtrnáctileté Kristýně Dluhošové a Zuzaně Vítečkové v Izraeli vědí, že v Ostravě se rodí talentované baletky. Obě holky, které tancují moderní balet, zazářily na Světovém tanečním festivalu v Izraeli. A nejen to. Každá z nich získala zlatou medaili a k tomu navrch vyhrály obě zlatou společně. Zuzana dosáhla také na titul Grand Champion Světového festivalu. Cestou domů musely několikrát celníkům vysvětlovat, že nic nepašují a cenné kovy vyhrály.
Statečně a bez rodičů
Vítečková s Dluhošovou se do ciziny vypravily samotné. „Celou cestu jsme spíš prospaly. O to více nás pak zarazilo horko, z Ostravy jsme ještě odjížděly v bundách,“ říká Dluhošová.
Po příletu se objevil menší zádrhel. Všechny nápisy na festivalu byly v hebrejštině, takže se zezačátku nemohly zorientovat. „Ale atmosféra byla úžasná. Když soutěž začala, všechny špatné pocity šly pryč. Uchvátilo nás, jak nám fandili i úplně cizí lidé,“ vypráví Vítečková. S kamarádkou vyzkoušely na publikum něco, co předtím ani neplánovaly. Duo číslo. „Nepočítaly jsme, že bychom si mohly vytancovat zlato,“ dodává baletka. Až na poslední chvíli se s kamarádkou rozhodla pro choreografii, kterou na festivalu předvedly.
Rentgen a přísní celníci
Po úspěchu si dvojice dívek dopřála odpočinek. V té době ještě netušila, jaké martyrium je čeká.
Na cestě zpět totiž dívky poznaly, co jsou to přísná bezpečnostní opatření a málem se nedostaly zpátky. „V Tel Avivu po mně najednou chtěli povolení rodičů. Prý, že nejsem plnoletá, a tedy že můžu cestovat jen s doprovodem. Bylo to nepříjemné, ale letuška po nějaké době uznala, že když jsem se dostala tam, tak mě pustí i zpět,“ vypráví Dluhošová. A problémy tím nekončily. „Policisté na letišti se mne ptali, kdo nám balil kufry, proč jsme sem přijely, kdo nám to platil a koho jsme potkaly,“ popisuje Vítečková. Celníkům se nelíbily ani jejich medaile a tři poháry, které několikrát musely na povinný rentgen.
Potíže pokračovaly i na přestupu v Kyjevě. „Tam jsme zase nemohly projít přes osobní skener. Policistům se zdálo, že něco schováváme v žaludku. Musely jsme se vysvléct. Už jsme byly téměř nahé, několikrát nás celé prohmatávali. Hlavně moje vystouplá žebra. Nakonec přišli na to, že jsme vypily každá skoro půl litru vody, a tohle asi viděli na skeneru,“ líčí dívka.
Návrat domů byl pro školačky velkou úlevou. „Kromě toho, že jsme po všech těch potížích konečně přijely do Ostravy, jsme rády, že jsme nezklamaly. Hlavně mou maminku, která je zároveň naší trenérkou. A pak nás hodně potěšila gratulace od pana Vejsady, šéfa ostravského baletu. Za to to stálo,“ dodala Vítečková.
