Aréna potřebuje 40 milionů

Čtyřicet milionů korun. Takový je odhad nákladů na provoz nové karlovarské arény v příštím roce. A už teď je jasné, že peníze bude provozovatel multifunkčního centra shánět těžko. Přibližně třináct milionů korun přiteče na jeho účet od hokejového klubu HC Energie za pronájem, další miliony pošle magistrát. Co ale dál?
„Město letos dalo KV Areně deset milionů korun, což by mělo pokrýt její potřeby do konce roku. Podobnou podporu si vyžádá provoz arény i v příštích letech,“ říká Jan Kopál, mluvčí karlovarského magistrátu.
Dotace provozu arény ale kritizují opoziční zastupitelé. „Bojím se, že tento výstavní stánek bude ještě bolestivě vykoupen zatížením městské pokladny. Jak dluhem z výstavby, tak nutností provozních dotací,“ říká například Petr Kulhánek, jeden z členů finančního výboru.
Dokáže si karlovarské multifunkční centrum samo na sebe vydělat, aniž by odsávalo miliony z rozpočtu města? Zpočátku nikoliv. A jestli později, to se teprve ukáže. Nejvíc bude záležet na programové nabídce a ochotě veřejnosti platit za tyto programy.
První sondou do peněženek lidí na Karlovarsku bude galavečer bojových umění, který se v aréně koná v pátek 10. července. Vstupenky na KV Arena Max stojí v předprodeji 199 korun, na místě 250 korun. „Je to sice v prázdninovém termínu, ale něco málo to může napovědět o kupní síle v regionu,“ míní Zdeněk Sysel, ředitel společnosti KV Arena. Do konce roku už ale hala mnoho jiných akcí nenabídne, zlepšení by měl přinést až příští rok. Například v únoru se v aréně uskuteční mezinárodně úspěšné představení Lord Of The Dance. Lístky stojí od 750 do 1900 korun a již v tuto chvíli jich je zabukováno asi šedesát procent. Show uvidí Praha, Ostrava a Karlovy Vary.
V Tuhnicích však ví, že spoléhat se jen na příjmy z prodaných vstupenek nestačí. Další peníze proto mají plynout z pronájmu reklamních ploch, možná se také podaří nasmlouvat generálního partnera. „V tuto chvíli jednáme o generálním partnerství se třemi zájemci,“ počítá Sysel. Pokud by se mu podařilo takového partnera sehnat, provozní dotace od města by se snížila.

V Pardubicích vydělávají

V Česku existují příklady arén, které se bez magistrátních peněz neobejdou, ale i těch, které vykazují zisk. A bez přímé dotace od města. To ale není případ Liberce. Tipsport aréna stojí ročně přes padesát milionů korun. Město ji v roce 2007 dotovalo deseti, vloni už jen šesti miliony korun. V aréně hráli Chinaski, zpívali Bílá i Gott.
Problémy s ekonomikou má i největší hala v Česku – pražská O2 arena. I když se v ní konají koncerty světových hvězd, nevýská si. Tato chlouba se totiž pěkně prodražila. Loni sice skončila v zisku, dluh ale smaže až v roce 2021. Za pět let existence halu navštívily čtyři miliony lidí. Průměrná cena lístku je zhruba pět set korun, což na vstupném představuje téměř dvě miliardy. Aby si však aréna vydělala na drahý provoz, a navíc mohla rychleji splácet půjčku na stavbu, muselo by se v ní konat ještě víc velkých akcí. „Platí, že málokterá hala je se vším všudy, včetně stavby, výdělečná. Relativním úspěchem je, když si sama vydělá na provoz,“ říká Tomáš Kulman z auditorské společnosti KPMG. Firma ve studii píše, že většinu multifunkčních arén v Česku musí města dotovat.
Nikoliv však v Pardubicích. Náklady spojené s provozem perníkářské ČEZ Arény vloni dosáhly výše jedenatřiceti milionů korun, výnosy ale byly o třináct milionů vyšší. „Zhruba každý třetí den u nás máme nějakou akci. Výstavy, koncerty, veletrhy,“ vysvětluje Alfréd Mede, technický ředitel společnosti Městský rozvojový fond Pardubice, která arénu provozuje. Firma inkasuje tržní nájemné i od extraligových basketbalistů a hokejistů. Město na provoz arény nepřispívá.