Léto bude vždy hlavním pilířem dovolených, cestovatelé ale čím dál častěji objevují i kouzlo mimosezonních destinací a spíše neobvyklých míst - od Faerských ostrovů až po zimní Finsko. Proč se mění naše cestovní návyky, co by přineslo posunutí školních prázdnin a jak se z dovolené stává víc než jen útěk k moři? Nejen na to odpověděl nový Country Sales Manager Air France–KLM Jan Kropáček.
Řízení letového provozu od září zprovoznilo aplikaci DroneMap s interaktivní digitální mapou Česka pro používání bezpilotních letadel. Poslouží jako oficiální veřejný informační systém zobrazující závazně vymezené zóny se zákazy nebo dodatečnými podmínkami pro létání dronů. DroneMap nahrazuje dřívější nástroj DronView.
Před padesáti lety symbolizoval technologický zázrak a luxus. Britsko-francouzský Concorde překonával Atlantik za méně než tři hodiny. Teď to vypadá, že legendární nadzvukové ikoně roste nástupce. NASA ve spolupráci s firmou Lockheed Martin vyvíjí tichý nadzvukový letoun X-59 Quesst, který by mohl vrátit nadzvukové létání zpátky do běžné letecké dopravy.
Nízkonákladové létání by mohlo dostat docela brzy nový rozměr v podobě možnosti létat ve stoje. Po letech debat a odmítání se tahle myšlenka znovu vrací na scénu. Koncept takových sedadel existuje, jmenují se Skyrider, poprvé jsme je viděli v roce 2012, a teď se objevila jejich další verze. A připomínají sedlo u kola s velkou opěrkou.
Ve dvanácti letech si přečetla knihu od Arthura Haileyho Let do nebezpečí a v tu chvíli bylo rozhodnuto. Stane se pilotkou. Dnes kapitánka Boeingu 737 Jana Cimprichová létá už více než 35 let. A svou práci miluje stejně jako na začátku.
Cestování letadlem by v příštích dvou až třech letech mohlo projít největšími změnami za posledních 50 let. V praxi to bude znamenat, že cestující nebudou před letem muset provádět klasické odbavení, neboli check-in, a že se přestanou vydávat palubní lístky.
Podzimní výroba a pouštění draků je nedílnou součástí české kultury. Její tradice přitom sahá až do starověké Číny, kde draci původně sloužili jako prostředek ke komunikaci s bohy a k zahánění nepřátel. Podívejte se do galerie na historii této oblíbené aktivity, která se stala sportem i vědeckým a environmentálním nástrojem.
Projekt Česká cesta do vesmíru kromě podpory obchodních misí či workshopů pro učitele uspořádá také výcvik 20 dospívajících na let, kde zažijí stav beztíže. Ministerstvo dopravy v pondělí spustilo registraci, první kolo výběru se uzavře koncem září. Součástí projektu je i výběr experimentů, které na vesmírné misi uskuteční astronaut Aleš Svoboda.
Vznášíme se kousek nad zemí a zdá se mi, že skoro stojíme ve vzduchu. Plavný pohyb prudce končí. Prásk! Rána a pocit, jako když v autě prudce dupnete na brzdu. Sotva se mi daří udržet v ruce foťák a pásy se mi zařezávají do ramen. Stojíme. Pilot Łukazs Czepiela, který v březnu přistál na 27 metrů dlouhém heliportu mrakodrapu Burdž al-Arab, se směje: "To víš, není to jako do peřinek, to by nešlo."
Letecká základna u vsi Željava, umístěná uvnitř horského masivu Plješevica a připravená pro 100 letounů MiG-21, byla unikátem, jaký v Evropě téměř nemá obdoby - podobné komplexy se dají najít snad jen ve Švédsku. Před 31 roky ale skoro 60 tun výbušnin vykonalo dílo zkázy a velkolepé podzemní letiště se stalo minulostí.
Sebastián Álvarez, který se věnuje takzvanému wingsuitovému létání, v Chile úspěšně přeletěl aktivní sopku. Ve výšce 3,3 kilometru a při rychlosti až 180 kilometrů za hodinu letěl pouze ve speciálním látkovém obleku. Během přeletu sopky Villarica klesl přibližně 10 metrů pod její okraj. Álvarez se tak stal prvním člověkem, který sám úspěšně přeletěl aktivní sopku.
Navzdory další vlně covidu hlásí cestovní agentury velký zájem o aktivní dovolenou v horských i exotických oblastech. Obnovený letištní provoz umožňuje cestovat za sluncem a dobrodružstvím i na druhý konec světa. Ne všude se ale přistává hladce. Letiště, která jsou označena písmenem C, patří mezi nejnebezpečnější na světě a přistát na nich mohou jen zkušení piloti. Taková místa jsou i v Evropě.
Díla inspirovaná aviatikou a touhou létat představuje nová výstava Západočeské galerie v Plzni. Ukazuje různé podoby letectví v české kultuře. Orámovaná je dvěma milníky: rokem 1783, kdy poprvé vzlétl horkovzdušný balon, a rokem 1957, kdy byla vypuštěna první kosmická sonda Sputnik.
Digitální model starých Lidic. Jaká bude virtuální prohlídka? Zeptáme se ředitele památníku. Dlouhá fronta při otevření Primarku. Co lidi přitáhlo? Odpoví marketingová expertka Pavlína Louženská. Posledních 15 létajících britských stíhaček Hawker Hurricane a jedna z nich i v ČR. S pilotem natáčel Martin Veselovský. Na závěr interview k dokumentu Nová šichta o proměně horníka na programátora.
Výrobce speciálních obleků k létání s tryskovým pohonem (tzv. jetpacků) Gravity Industries spojil síly s britskou námořní pěchotou. Společnost chtěla spolu s vojáky otestovat možnosti jetpacku při námořních operacích. Představitelé Gravity Industries strávili spolu se členy komanda HMS Tamar tři dny. Testovací akce se uskutečnila na jižním pobřeží Velké Británie, informuje agentura Reuters.
Bez práce jsou desítky tisíc pilotů, někteří z nich už se k létání nedokážou vrátit, najít si dočasnou práci není tak jednoduché, říká Stanislav Vojtíšek, který práci pilota nuceně opustil po 26 letech a stal se realitním makléřem. Pilotní průkaz není řidičák, řadě pilotů hrozí, že přijdou o kvalifikaci a budou si ji muset hodně draze obnovovat. Létat málo navíc může být nebezpečné, vysvětluje.
Ničivá exploze nad Československem 26. ledna 1972 způsobila pád jugoslávského letadla. Trosky se zřítily poblíž Srbské Kamenice na Děčínsku. Zkázu mezinárodního letu JAT 367 nepřežilo 27 lidí. Do světové historie se tato letecká tragédie zapsala nikoliv počtem obětí, ale zázrakem. Letuška Vesna Vulovičová přežila pád z více než desetikilometrové výšky.
Žádné mačkání se u odbavení na letišti ani při vystupování z letadla, malý nebo vůbec žádný výběr jídla na palubě, rouška na obličeji a nutnost více času na přestup. Letadla se po prvním úderu pandemie koronaviru pomalu vracejí na nebe, ale na letištích a palubách si pasažéři musí zvyknout na řadu nepříjemných novinek.
Máme stovky tisíc zrušených letů, hrozně nás to zasáhlo, děláme to nejlepší, co můžeme. Peníze zákazníkům pomáháme zprostředkovat, ale vracení je na aerolinkách. Chápu, že jsou zákazníci naštvaní, my jsme to ale nezavinili, říká zakladatel a CEO Kiwi.com Oliver Dlouhý. Odhaduju, že až sto aerolinek zkrachuje, jsem ale optimistický, zlatá éra letecké přepravy přijde, dodává.
Letiště, kterými běžně projdou tisíce lidí během pár minut, zejí prázdnotou. Řada leteckých společností už kvůli cestovním omezením oznámila finanční problémy. Jiné se pomalu snaží zařadit alespoň část svých linek. Jak dnes vypadá cesta z New Yorku do Prahy, popsala pro Aktuálně.cz česko-americká rodina, která byla na jednom z prvních obnovených letů do Česka. Nyní je v karanténě.
Zatím marně se aerolinky Smartwings, pod které spadají i ČSA, dožadují státní pomoci kvůli dopadům koronaviru. Podle ředitele Romana Vika by ji stát měl ještě zvážit, pokud se chce vyhnout stovkám lidí bez práce. Podíl ve firmě drží Čína, ta se o investici dosud moc nezajímala. Nyní je dle Vika ochotná přenechat podíl za 1 Kč. Zástupce čínského fondu to obratem popřel, nabídl však společné řešení.
Koronavirus vrátí éru létání o desítky let nazpátek. Nechceme milodar. Žádáme o to, aby nám někdo umožnil dostat se ke komerčnímu úvěru, říká generální ředitel a spolumajitel aerolinek Roman Vik. Budeme evropská rarita, pokud stát řekne, že společnost, která řádně platí daně, nechce. Pokud by to mělo odblokovat situaci, je čínský státní fond CITIC ochotný dát státu svých 49,9 % za korunu, dodává.
Bušení srdce, zrychlené dýchání a pocení, to jsou nejčastější projevy strachu z věcí, které lidem nahání hrůzu. Ať už jde o pavouka v místnosti, pohled z rozhledny, nebo pobyt v letadle. „Strach je přirozená emoce,“ říká v rozhovoru psychoterapeut Adam Suchý. Pokud ale vychází z představ o domnělém nebezpečí, stává se z něj úzkost, kterou je třeba vyřešit. Nahromaděná úzkost totiž narušuje život.
Češi v loňském roce opět více létali, prodej letenek vzrostl oproti roku 2018 o více než sedm procent. Největší zájem je o letenky u nízkonákladových společností. Podle prodejců letenek ovšem letos mohou letenky zdražit, což může ovlivnit i zájem o létání.
Češi létají v zimních měsících méně. Aerolinky proto nabízejí letenky za výrazně nižší akční ceny. Díky tomu mohou cestující sehnat zpáteční letenky do řady destinací i za několik stokorun. On-line deník Aktuálně.cz připravil se startem zimního letového řádu už tradičně seznam destinací, do kterých z Česka létají nízkonákladové aerolinky.
Český vyhledávač letenek Kiwi.com před časem představil službu Tequila, která cestovním agenturám, ale i třeba blogerům umožňuje využívat jeho databáze letů. Právě díky těmto podkladům mohla vzniknout služba Direct Flights podnikatele Sima Elalja.
