Byť pro většinu světa první světová válka skončila před 107 roky - 11. listopadu 1918 - desítek tisíc příslušníků československých legií v Rusku se to netýkalo. Jejich cestu domů zkomplikovali především bolševici. Legionáři se tak dostávali do Československa za svými rodinami s velkým zpožděním, ti poslední až na konci roku 1920. Právě jejich cestu teď připomíná historický vlak Konečně doma.
Velitel Gruzínské legie Mamuka Mamulašvili bojoval v Abcházii i v Čečensku, dohromady bojuje už 32 let. Ukrajinský boj za nezávislost podporuje od Majdanu. Slovenský premiér Robert Fico ho letos obvinil z podílu na osnování státního převratu na Slovensku. Co ho zastaví, proč bojuje nebo jaký je jeho vzkaz Čechům, o tom mluví v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Co nezvládli nacisté, dokázala rudá totalita. Hned když 10. května 1945 přistálo v pražských Kbelích letadlo s exilovou vládou, zvaná též jako Košická, vedenou sociálním demokratem Zdeňkem Fierlingerem a Klementem Gottwaldem, lídři Pražského povstání vnímali, že jejich osobnosti i hrdinské činy z konce války nebudou pro Československo žádoucí. Přečtěte si jejich smutné a mnohdy i tragické příběhy.
Oktjabrský soud obdržel správní žalobu od petrohradské prokuratury, která požaduje zákaz distribuce videohry z dílny brněnského studia Ashborne Games. Videohra Last Train Home, v níž ožívá mnohdy opomíjený příběh československých legionářů, má podle Kremlu "špinit tradiční ruské hodnoty" a ohrožovat vývoj dětí. "Nás to ovlivní naprosto minimálně. Vidíme v tom příležitost," říká vývojář Petr Kolář.
Jde o téměř neznámou kapitolu dějin. K největšímu vojenskému nasazení Čechoslováků od druhé světové války došlo na málo očekávatelném místě - v jihovýchodní Asii. Devět let tam bojovali Francouzi s vietnamským komunistickým hnutím. Do války se na straně Francie zapojilo i přes 1600 Čechů a Slováků, na tři sta jich padlo. Šlo o mladíky, kteří tak chtěli po komunistickém převratu utéct na Západ.
Českoslovenští legionáři se před více než sto lety rozhodli přidat na stranu Dohody a bojovat proti císaři. S uzavřením takzvaného brestlitevského míru se však vojáci, kteří předtím bojovali také za cara, na ruském území doslova ze dne na den stali nevítanými hosty. Po letech bojů je čekala dlouhá cesta domů, která trvala i roky. Příběh legionářů ožívá v nově vydané videohře Last Train Home.
Během druhé světové války vznikla ve Velké Británii obrněná brigáda československých legionářů. Stalo se tak 1. září 1943. Vznikla z původně protiletadlového pluku Čechoslováků a velel jí zkušený veterán první světové války Alois Liška. Legionářská obec si nyní připomene 80 let od vzniku brigády. Během vzpomínkové akce představí například ukázky z výcviku jednotky či cvičný boj.
Vytvořil jedno z prvních moderních písem, posunul se od secese k abstraktní malbě a vlasteneckými plakáty povzbuzoval Čechoslováky za obou světových válek, než byl ve věku 70 let zavražděn nacisty. Muzeum československých legií, které v pražské Sokolské ulici provozuje Československá obec legionářská, otevřelo výstavu o Vojtěchu Preissigovi. Typograf, výtvarník a odbojář žil v letech 1873 až 1944.
Po čtyřech letech oprav se 28. října 2022 pro veřejnost otevřelo Armádní muzeum na Žižkově. Tisíce exponátů - zbraní, stejnokrojů či výstroje - ve speciálně nasvícených vitrínách doplňují například repliky zákopů či nákladního vagonu, jimiž se přesouvali čs. legionáři po Rusku. Nicméně muzeum je zároveň architektonickým dílem mimořádné kvality. I jeho nynější modernizace získala prestižní ocenění.
Mají za sebou desítky bojových operací v těch nejdrsnějších klimatických podmínkách. Kromě bojů s islamisty byli ale stejně dobří v pomoci tamním lidem dodávkami potravin či poskytnutím léčby. Velmi si jich cení i američtí velitelé speciálních sil. A přesto čeští speciálové zůstávají pro veřejnost přísně uzavřeným světem. Mlčení prolomil až nyní jeden z nich. Petr Matouš.
Jak vypadá běžný den českých vojáků na frontě a proč se rozhodli odejít do boje? Marek Wiesner z iniciativy Mise Ukrajina společně s tamními českými legionáři v rozhovoru popisuje situaci na Ukrajině. Wiesner je s vojáky v úzkém kontaktu, na některé otázky tak redakce má zprostředkovanou odpověď přímo od členů české jednotky. “Bojují i za naši zemi, protože věří, že Rus půjde dál," říká Wiesner.
Dne 2. července 1917, dosáhli českoslovenští legionáři vítězství v bitvě u Zborova. Ač byla bitva jen epizodou na bojištích první světové války, její výsledek v důsledku napomohl i vzniku samostatného československého státu. Grafiku k výročí bitvy připravila redakce Aktuálně.cz ve spolupráci s Čs. obcí legionářskou.
Seskok armádních parašutistů, bohoslužba i tradiční pietní akt u chrámu svatých Cyrila a Metoděje v pražské Resslově ulici připomněly československé výsadkáře, kteří v těchto místech po atentátu na říšského protektora Reinharda Heydricha před 80 lety zemřeli po boji s nacistickou přesilou. Tradiční piety se poprvé zúčastnil i německý velvyslanec v České republice.
Na Karlově náměstí v Praze rozbili tábor českoslovenští legionáři. Pro děti zejména ze základních škol tu předvádějí výstroj a výzbroj z druhé světové války. Důvodem je 80. výročí posledního boje československých parašutistů proti nacistické přesile v kryptě kostela v Resslově ulici. Legionáři budou na Karlově náměstí i o víkendu a doplní tak chystaný vzpomínkový program u nedalekého kostela.
Natalia hledá v Česku pomoc pro nemocného syna. Anna spolu se třemi dětmi utekla před válkou s jedním kufrem. Malé Kristýně schází domov, ale snaží se naučit česky. I po dvou měsících zůstává pražský Hotel Legie útočištěm pro ukrajinské uprchlíky. Nyní pod jednou střechou žije zhruba osmdesát válečných utečenců. Reportérka Aktuálně.cz nahlédla do jejich nového domova i životních příběhů.
V Česku našlo podle ministerstva vnitra útočiště už přes 100 tisíc ukrajinských uprchlíků. Zhruba 160 jich ubytovala Československá obec legionářská, ve svém pražském hotelu jim zajišťuje jídlo i zábavu. Jsou mezi nimi také volyňští Češi. "Vzbudili nás, že je tu bombardování. Nakrmili jste nás, oblékli, dali nám střechu nad hlavou. Cítíme se jako doma," reagují na solidaritu Čechů s Ukrajinci.
Budova bývalé Banky československých legií, nazývaná také jako Legiobanka, se nachází v centru Prahy v ulici Na Poříčí. Dodnes je nejvýznamnější pražskou stavbou ve stylu takzvaného národního dekorativismu. Jejím autorem byl slavný český architekt Josef Gočár.
Československých legionářů bylo v Rusku přes 60 tisíc. Až dva tisíce z nich se ale rozhodly nevrátit se do původní vlasti. Mnozí založili v Rusku i rodiny. Zanedlouho však dostihl i je Velký teror: vykonstruovaná obvinění, mučení, odsun do gulagu či likvidace. O tragických osudech většiny z těchto legionářů nic nevíme.
Před 128 lety, 27. ledna 1895, se narodil legendární velitel Pražského povstání generál Karel Kutlvašr. Životní útrapy, zatčení komunistickou StB i okamžiky jeho propuštění z nespravedlivého žaláře svěřila Kutlvašrova žena Jelizaveta svému deníku. "Dva esenbáci Karlíčka odvedli. U nás zůstali čtyři muži a udělali prohlídku. Nebyla jsem polekaná, ale šíleně rozzlobená," vzpomínala na osudný den.
Položením věnce za padlé a slavnostním shromážděním u Národního památníku na Vítkově vyvrcholil průvod u příležitosti 100 let od založení Československé obce legionářské. Do akce, která začala v sobotu dopoledne na pražském Václavském náměstí, se zapojilo několik stovek lidí.
Filmové drama, které právě vzniká a v němž hrají Martin Hofmann, Ondřej Vetchý či Michal Dlouhý, odkrývá motivy čs. legionářů v Rusku, proč do legií vstupovali, i když je znovu pohltila válečná vřava, co je drželo při životě v nekonečné Sibiři či proč nepřišli o rozum ani při nevídaných krutostech bolševiků. I o tom je mimochodem VI. manifestační sjezd legií se sobotním pochodem Prahou.
Generál Jan Syrový byl po druhé světové válce jedním z nejvýraznějších aktérů procesů se skutečnými nebo domnělými kolaboranty. Syrový se podle historiků řadí do druhé kategorie. Jeho pozůstalí nyní dostali šanci, aby se generálovo jméno očistilo. Městský soud v Praze přijal od státního zástupce návrh, aby jeho případ projednal v obnoveném procesu. Deník Aktuálně.cz má návrh k dispozici.
"Je až neuvěřitelné, jaké obtíže volyňští Češi zvládli, co vše vybudovali a že je nezlomil německý nacismus, ukrajinský nacionalismus ani komunismus. Ze všech hrozných ran se vždy vykřesali. Nikdy se nevzdávali a drželi při sobě," říká v rozhovoru s Aktuálně.cz historička Dagmar Martinková. I o tom je její nová kniha Na pozvání cara. V Česku dnes žije minimálně 300 tisíc potomků volyňských Čechů.
"Bez Sokola by nebylo legií, bez legií by nebylo Československa!" prohlásil prezident T. G. Masaryk při svém návratu do vlasti v listopadu 1918. A nemohl to shrnout výstižněji. Na obranu zájmů válkou vyčerpaných a mnohdy i zmrzačených legionářů vznikla před sto lety 22. května 1921 na ustavujícím sjezdu Čs. obec legionářská. Její tradice a hodnoty se novodobí legionáři snaží udržoval i dnes.
Bez československých legionářů v Rusku, Itálii či Francii a jejich bojových úspěchů by Československo nikdy nevzniklo. I přesto o nich víme stále málo. Zejména o tisících, jejichž ostatky spočívají i v Kazachstánu či Rumunsku. "Zapomínalo se na ně už při jejich návratu domů v roce 1920," říká v rozhovoru Milan Mojžíš, tajemník legionářské obce, která vznikla právě před 100 lety 22. května 1921.
Unikátní pojízdné muzeum legiovlaku je kvůli pandemii koronaviru zaparkované v železničním depu. Československá obec legionářská (ČSOL) seznamuje proto veřejnost i v lockdownové pauze alespoň virtuálně s dosud málo známými příběhy čs. legionářů. A přispívají k tomu i desítky jejich potomků, kteří databázi ČSOL obohatili v uplynulých dnech o 600 veřejnosti dosud anonymních snímků svých předků.
