Evropská komise (EK) v úterý oficiálně představila nový plán na ochranu ocelářského sektoru v Evropské unii. Navrhuje v něm snížit kvóty na dovoz oceli o 47 procent na 18,3 milionu tun ročně.
„Mladé generaci bych doporučila trpělivost a pokoru. Work hard, play hard, to už se moc nenosí. Tvrdě jsem pracovala, ale pak byla dovolená a mě to hrozně bavilo,” vzpomíná na začátky v byznysu manažerka Magdalena Souček, bývalá šéfka české pobočky poradenské společnosti EY. „Ženy by měly dělat to, co je baví. Ne každá chce všechno obětovat kariéře nebo rodině, ale skloubit se to dá,” dodává.
Jiří Bartoška měl nedávno několik důvodů k radosti. Po loňské pauze opět prezidentoval na festivalu v Karlových Varech, zahrál si ve dvou filmech a také se stal dědečkem. Směr, kterým se ubírá společnost, mu ovšem dělá starosti. V rozhovoru mluví o tom, co mu chybí v době pandemie, proč boj za práva menšin ohrožuje tvůrčí svobodu i proč česká kinematografie dobývala svět spíš za totality než dnes.
Chorvatské levicové hnutí Můžeme!, které od letoška vládne na radnici v Záhřebu, řeší neobvyklý problém. Žaluje jej stát, protože v letošních komunálních volbách ve městě Osijek bylo na jeho kandidátce příliš mnoho žen. Straně hrozí pokuta 40 tisíc chorvatských kun (přes 135 tisíc korun).
Různorodé pracovní týmy dosahují vyšších zisků. Obvykle se uvádí, že až o 19 procent. I proto je diverzita velkým tématem. A ideálně, když spolu pracují mladí, staří, ženy, muži, zdraví lidé, ti s handicapem či jiné barvy pleti. Některé země kvůli tomu dokonce zavedly povinné kvóty. V Česku je to jinak. Zkušenosti ukazují, že vzniku ideálních týmů brání skrytá diskriminace.
Evropská komise varovala, že pokud Česko schválí povinné kvóty na prodej tuzemských potravin, může se Praha dočkat žaloby. Komisař pro jednotný trh Thierry Breton uvedl, že český zákon zavádějící kvóty by se rovnal nedovolenému omezování dovozu zahraničních potravin. Ve středu na to upozornil server iHNed.cz. Zákon už schválila Poslanecká sněmovna, v Senátu však zřejmě neprojde.
Český premiér Andrej Babiš by mohl mít prospěch z novely, podle které by české prodejny potravin o ploše nad 400 metrů čtverečních musely od příštího roku prodávat povinný minimální podíl stanovených potravin vyprodukovaných v tuzemsku. V pátek to napsal přední německý deník Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ), který se záležitosti podrobně věnuje.
Premiér Andrej Babiš (ANO) očekává, že Senát vrátí poslancům novelu, podle které by prodejny potravin o ploše nad 400 metrů čtverečních musely od příštího roku prodávat povinný minimální podíl stanovených potravin vyprodukovaných v tuzemsku. S předpisem, který tento týden schválila sněmovna, Babiš nesouhlasí a považuje ho za nesmysl. Smysl návrh nedává ani podle české eurokomisařky Věry Jourové.
Německá vláda po letech debat schválila návrh, aby ve vedení větších firem, s jejichž akciemi se obchoduje na veřejných trzích, byla alespoň jedna žena. Ve středu o tom informovaly tiskové agentury. Opatření se netýká soukromých firem, které nemají akcie na burze. Takové podniky si i nadále mohou samy určovat, kdo je povede a jaké bude složení jejich správní rady.
V sálech krajských zastupitelstev bude na příště o něco snazší potkat ženy. Navzdory tomu, že jejich podíl na kandidátkách klesl proti volbám v roce 2016, se jim podařilo vybojovat historický výsledek. I tak budou ženy tvořit jen 22 procent zastupitelů, což je jen o 1,78 procentního bodu více než před čtyřmi roky. Horší situace je v senátních volbách - do druhého kola postoupilo jen šest žen.
Slovensko již nebude pouze opakovat, že nesouhlasí s povinnými kvótami na přerozdělování uprchlíků mezi členské státy EU. Hodlá pomoci zemím, které zasáhla migrační vlna. V reakci na návrh migračního balíčku, který ve středu představila Evropská komise, to uvedl slovenský premiér Igor Matovič.
Evropská komise představila nová pravidla migrace a azylu. Premiérovi Andreji Babišovi se jistě zase nebudou líbit, ale než opět začne s blokováním, měl by nejprve říct, co vlastně chce.
Evropská komise představila návrh nového azylového a migračního sytému, do kterého by se podle ní měly solidárně zapojit všechny státy Evropské unie.
Uprchlický tábor Moria na řeckém ostrově Lesbos, který počátkem září vyhořel, byl dlouhodobě přeplněný. O to víc v dobách pandemie koronaviru. Aby se zde nemoc covid-19 nerozšířila, nabídla své zdravotní služby a loď pro osoby v karanténě německá organizace Sea-Watch. Ta zachraňuje migranty, kteří zamíří do Evropy po moři.
Oscaři zažívají úbytek sledovanosti, hledají, jak ji zvýšit. I ženy jsou brány jako menšina. Hollywood byl bašta jen pro určité lidi, nová pravidla jsou zjevnou reakcí na Black Lives Matter. Kvóty jsou ale benevolentní, splnil by je i Pán prstenů, říká filmový kritik a genderman roku 2018 Kamil Fila k tomu, že by se na filmech, které aspirují na Oscary v hlavní kategorii, měly podílet menšiny.
Česko i nadále odmítá systém povinných kvót pro přerozdělování migrantů, které v Evropské unii navrhují zavést některé jižní členské státy. Řekl to ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Evropská komise se v příštích týdnech chystá předložit svůj návrh nové podoby unijní migrační a azylové strategie. Pracovní návrh se systémem povinných kvót pro výjimečné případy zatím počítá.
Premiér Andrej Babiš považuje za důležité, že Česko nemuselo přijímat žádné migranty a že kvóty v mezičase skončily. Podle něj není podstatné, že Česko společně s Polskem a Maďarskem prohrály spor u Soudního dvora Evropské unie. Ten dospěl k tomu, že tři visegrádské země odmítáním povinného přerozdělování uprchlíků nesplnily povinnosti plynoucí z práva EU.
Česko, Polsko a Maďarsko odmítáním povinného přerozdělování uprchlíků nesplnily své povinnosti plynoucí z práva Evropské unie. K tomuto závěru ve čtvrtek dospěl Soudní dvůr Evropské unie. Podle vrcholného orgánu unijní justice se trojice zemí nemohla dovolávat toho, že odmítáním migrantů chrání svou vnitřní bezpečnost. Soud odmítl i argument, že systém zavedený v roce 2015 byl údajně nefunkční.
Česko bude podle premiéra Andreje Babiše (ANO) a ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) dál odmítat jakékoli přerozdělování migrantů, nebude souhlasit s žádným návrhem, který bude povinné kvóty zavádět. "Svůj postoj budeme koordinovat s partnery v rámci visegrádské čtyřky," sdělil Hamáček k novému německému návrhu na změnu azylové politiky EU.
Česko, Polsko a Maďarsko nesplnily povinnosti plynoucí z právních předpisů Evropské unie, když se odmítly zapojit do systému přerozdělování uprchlíků. Uvedla to ve čtvrtečním stanovisku generální advokátka Soudního dvora Evropské unie Eleanor Sharpstonová.
Generální advokát Soudního dvora Evropské unie odložil vydání stanoviska k žalobě Evropské komise proti Česku, Polsku a Maďarsku kvůli jejich odmítání podílet se na přerozdělování žadatelů o azyl podle stanovených kvót. Původní termín počítal se zveřejněním názoru advokáta 29. července, nové datum zatím určeno není. Patrně to ale nebude dříve než v září, informovala tisková služba soudu.
Asi jste také někdy slyšeli, že politiku ovládají "kmotři" a "mafiáni". Ale znáte snad nějakou "kmotru"?
Na 15. května nařídil soudní dvůr EU slyšení v souvislosti se žalobami, které kvůli migračním kvótám podala před více než rokem Evropská komise na Česko, Polsko a Maďarsko.
Každý druhý Němec z bývalé socialistické části země by si přál kvótu, na základě které by východní Němci byli více zastoupeni ve významných společenských či firemních pozicích. Vyplývá to ze studie Humboldtovy univerzity v Berlíně, která zjistila, že o tyto kvóty by paradoxně stála i čtvrtina Němců ze Západu.
"Kdo nechce přijímat uprchlíky, musí převzít odpovědnost jinde. Například přímo v Africe v boji s příčinami toho, proč lidé prchají," řekl také Heiko Maas. Podle českého premiéra Andreje Babiše jde o pozitivní posun. Slova uvítal i dočasný šéf české diplomacie Jan Hamáček.
