Kůrovcová kalamita, která poslední roky ničila české lesy, je u konce. Důvod k optimismu ale není. Šlo jen o první vlnu, problém může být za pár let zpět. A je obrovské riziko, že bude ještě horší, říká profesor Tomáš Hlásny z České zemědělské univerzity. Upozorňuje, že i snaha o vysázení pestrých a odolných lesů může skončit fiaskem. Kvůli problému, který politici ignorují.
Nikdy v novodobé historii se české lesy neproměnily tak výrazně jako v posledních dvou dekádách. Křehké stromy nejdříve pokosil ničivý orkán Kyrill, poté přišla největší kůrovcová kalamita od dob Marie Terezie a zcela přetvořila krajinu Jeseníků, Vysočiny nebo Šumavy. Podle lesníků je ale už u konce. Proměnu českých lesů v posledních dvaceti letech ukazují srovnávací snímky v grafice Aktuálně.cz.
Kůrovcová kalamita je za námi. S takovým hodnocením přišli v posledních měsících čeští lesníci. Skončilo tak podle nich období, které proměnilo obraz českých lesů jako dosud žádné. To potvrzují letecké snímky i data, ukazuje grafika Aktuálně.cz. "České lesy ale stále nejsou zcela zdravé. Jen se přesunuly z jednotky intenzivní péče na běžný nemocniční pokoj," upozorňuje ekolog Radim Hédl.
Rok 2023 by mohl přinést zásadní zlom v boji s kůrovcem. Kalamita loni v Česku opět zpomalovala, a pokud bude tento trend pokračovat i letos, dostanou lesníci šíření brouka pod kontrolu. Ke zlepšení přispívá zavádění účinnějších metod boje proti kůrovci, ale zejména počasí, které škůdci nepřeje. "Pokud přijde sucho, situace se ještě může zhoršit. Už to ale nebude takové drama," míní experti.
Stovky zbytků historických sídel, starých hradišť a cest jsou v ohrožení. Nenávratně poškozena je i Zlatá stezka na Šumavě, jedna z nejvýznamnějších obchodních cest středověku. Nedávné kůrovcové kalamity vehnaly do lesů těžkou techniku, která ničí archeologická naleziště. Vlastníci lesů často vůbec nevědí, že na jejich pozemku cenné lokality jsou. Jindy vědí, ale neberou na ně ohled.
V národním parku České Švýcarsko hoří již druhý týden. Ve čtvrtek hasiči bojují s požárem hlavně u Pravčické brány a Křídelní stěny. Okolí Pravčické brány proto ještě zůstává veřejnosti uzavřené. Záběry správců parku ukazují spálenou krajinu nedalekého Pravčického dolu, skalnatého údolí, kde zbyly jen ohořelé pahýly stromů. Už po pár dnech od požáru tam ale začínají rašit nové rostliny.
V národním parku České Švýcarsko už druhý týden hoří. Na vině jsou podle odborníků nejen vedra a možná lidská nedbalost, ale hlavně smrkové a borové monokultury. "Smrky v nižších nadmořských výškách budou mít v budoucnu problém kvůli oteplování. V důsledku extrémního počasí jsou oslabené a náchylné k napadení kůrovcem, lehce podléhají i požárům," vysvětluje lesník a lesnický poradce Aleš Erber.
Kůrovec a katastrofický požár jsou způsoby, kterými se dnes krajina Českého Švýcarska zbavuje smrkových monokultur, jež v ní už nemají co pohledávat.
Návrhy, co bylo možné dělat jinak, má smysl uvážit. K ochraně před ohněm by ale pomohly spíše méně než více.
Životní prostředí v Česku je páté nejhorší v celé Evropské unii. Vyplývá to z žebříčku Index prosperity Česka, který vypracovali analytici České spořitelny a Evropy v datech. Půda je v zemi vůbec nejsušší v unii, k podprůměru se řadí také v produkci a recyklaci odpadu nebo znečištění ovzduší. Česko přitom investuje do ochrany životního prostředí téměř nejvíce z celého společenství.
Kůrovcová kalamita zpomaluje, hlásí správci českých lesů i experti. Těžba napadeného dřeva loni poprvé od roku 2012 poklesla a letos by měl podle odhadů tento trend pokračovat. Pokračující sucho, které Česko trápí už několik měsíců, to ale může změnit. "Pokud bude teplé suché počasí, tak by naopak mohla kalamita začít narůstat a dostat se do neskutečných rozměrů," říká entomolog Miloš Knížek.
Kůrovcová kalamita, která české lesy naplno zasáhla v roce 2018, je na ústupu. Na Moravě je za svým vrcholem a pod kontrolu ji dostávají i lesníci na Vysočině. "Poslední velké bojiště zůstává na Děčínsku, Českolipsku a Liberecku," řekl mluvčí státního podniku Lesy České republiky Martin Zajíček. Zpráva přichází v den, kdy lidé po celé České republice pomáhají s obnovou lesů.
Po několika suchých letech zažívá Česko klidnější období. Vody je dost a příroda je nejzelenější za poslední roky. Vydržet to ale nemusí dlouho. Podle předpovědi klimatologů jsou v dohledu ještě krutější sucha i horší povodně než dosud. Proto je potřeba rychle jednat, varují experti. Až přijde další sucho, může být pozdě. Přečtěte si šestý díl volebního speciálu Aktuálně.cz.
V českých lesích usychají borovice, protože trpí nedostatkem podzemní vody. Letošní deštivé jaro sice částečně zásoby podzemní vody doplnilo, ale pokud budou následovat suché roky, odumře více borových lesů. Lesníci předpokládali, že borovice díky svým hlubokým kořenům sucho vydrží, ale za poslední dekádu se jejich podíl v hospodářských lesích snížil o 1,5 procentního bodu na asi 16 procent.
Podobně jako zdražují stavební materiály, i ceny dřeva míří rekordně vzhůru. Podle pil rostou ceny všech druhů dřeva, na trhu je navíc této suroviny výrazně méně než loni. Stojí za tím hlavně velký vývoz do zámoří. Oproti loňské kůrovcové kalamitě, kdy se těžba místy ani nevyplatila, je to velká změna. Vývoj cen v posledních měsících tak je jako na houpačce, Česko přitom kopíruje globální trendy.
Ekologické organizace napadly výjimky vydané Správou CHKO Jeseníky, které umožňují i kácení kůrovcem napadených stromů v nejcennějších lokalitách národních přírodních rezervací Jeseníků. Podle aktivistů správa při řešení kalamity selhává a je vstřícná k zájmům lesníků a těžařů. Vedení správy kritiku odmítá. Výjimky jsou nyní v odvolacím řízení.
V severních Čechách se opět šíří kůrovec. Majitelé obecních a soukromých lesů tvrdí, že za to může Národní park České Švýcarsko, který před dvěma lety přestal stromy napadené kůrovcem kácet. Odborníci však upozorňují, že je pravděpodobné, že by se lýkožrout smrkový v této oblasti rozšířil i tak.
Česko opět zažilo rok, kdy se posunuly rekordy v objemu vytěženého dřeva. Loni dělníci z lesů odvezli 35,8 milionu metrů krychlových dřeva bez kůry, z toho naprostou většinu takzvanou nahodilou těžbou - ze stromů poškozených kůrovcem, suchem nebo jinými přírodními živly. Celkově loni zmizelo z české přírody asi dvakrát tolik stromů než před pěti lety. Více se jich ale také vysadilo.
Společnost Google přidala před několika dny do své mapové aplikace Google Earth novou funkci. Firma ji zprovoznila s pomocí 24 milionů satelitních snímků, které se pořizovaly každoročně od roku 1984 do roku 2020. Cílem nového nástroje je především přiblížit změny klimatu, které řada lidí vnímá abstraktně.
Výsadba listnatých stromů v Česku zesiluje. Vůbec poprvé v historii lesníci vysázeli více listnáčů než jehličnanů, vyplývá z informací uvedených v nejnovější Zprávě o životním prostředí 2019. Na troskách stromů zničených suchem, vichřicí a kůrovcovou kalamitou tak mohou vzniknout rozmanitější a silnější lesy méně náchylné vůči hrozbám změny klimatu, shodují se lesníci.
Národní park Šumava je největším národním parkem v České republice. Je unikátní především svými rašeliništi, jezery a souvislým zalesněním.
Návrat k normálnímu stavu kvůli přemnoženému kůrovci v českých lesích nebude možný dalších tři až pět let. Lýkožrouti loni napadli 25 až 30 milionů metrů krychlových dříví, podobně jako předloni, zpracovatelé ho zvládli vytěžit 22 až 25 milionů metrů krychlových. ČTK to v rozhovoru řekl ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD).
Liberecký start-up Hardwario se specializuje na zařízení pracující na takzvaném principu internetu věcí (IoT). Digitální firma sice funguje hlavně ve světě jedniček a nul, na jejich produkty však můžete - možná trochu nečekaně - narazit i v přírodě, kde pomáhají třeba se zkoumáním změn klimatu. Jak, to v rozhovoru pro Aktuálně.cz popisují spoluzakladatelé firmy Alan Fabik a Tomáš Morava.
Když les zasáhne přírodní kalamita, nemusí to nutně znamenat katastrofu. Příroda si dokáže poradit s kůrovcem, vichřicí nebo třeba požárem. Důkazem jsou bezzásahové lokality v českých národních parcích, které se bez pomoci člověka vzpamatovávají z nějaké pohromy. Mrtvé a spadané dřevo se netěží, ale nechává se zarůst novým životem. Přirozená obnova je navíc účinná zbraň proti klimatické krizi.
Vědci z Národního parku Šumava slaví. Na jeho území se poprvé po tři čtvrtě století opět objevil ohrožený tesařík javorový a spolu s ním roste také populace nejvzácnějšího českého brouka trnoštítce horského. Oběma druhům přitom k návratu pomohla možná překvapivá okolnost - kůrovcová kalamita. "Pro spoustu živočichů je to příležitost," říká náměstek ředitele národního parku Martin Starý.
Kůrovec netrápí jenom české lesy, s globálním oteplováním se přemnožuje a napadá oslabené stromy napříč kontinenty. Entomolog Jiří Hulcr kůrovce zkoumá na Floridské univerzitě. Říká o nich, že jsou úžasní tvorové. "To, co máme v Česku, je smrková kalamita, nikoliv kůrovcová. Ale je dobře, že se o tom mluví. Češi mají nesrovnatelně blíž k přírodě než Američané," upozorňuje v rozhovoru.
