








Když česká blogerka Nicole Sestak poprvé oznámila, že bude s rodinou trávit část roku v Portugalsku, působilo to jako sen o nekonečném létě. Tři roky poté žije svou vysněnou realitu plnou organizace i odvahy jít mimo zaběhnuté koleje. A zatímco u oceánu s manželem našli klid a čas jen pro sebe, v Česku opustili vlastní byt a vstoupili do nové kapitoly - sdíleného bydlení s cizími rodinami.



Už žádné dojíždění, stres z dopravy ani hon za rovnováhou mezi prací a osobním životem. Nový brněnský projekt BRIXX přináší poprvé do České republiky koncept, který je ve světě už dávno běžný – Work & Live neboli život a práce pod jednou střechou. Multifunkční komplex tak propojí komunitní život, chytré bydlení, služby na dosah ruky a možnost podnikat z domova.



Začalo to jako tuctový spor o péči o děti, ale vyvinul se z toho příběh plný dobrodružství, napětí, spekulací a nečekaných zvratů. Tom Phillips, otec tří dětí, se rozhodl zmizet. Nebyl to ale jen tak ledajaký útěk – vzal s sebou svou dceru Jaydu a syny Mavericka a Ember a schoval se s nimi v odlehlé divočině. A vyvrcholení přišlo minulý týden, kdy policie v přestřelce Phillipse zastřelila.



Zatímco spoustu lidí řešilo nástup nového školního roku, probíhal soukromý živý vstup pro ty nejvěrnější fanoušky podcastu Vojty Žižky. A právě těm Žižka představil svůj první realitní crowdfunding, jehož cílem bylo vybrat 94 milionů korun na koupi činžáku v pražském Podolí. Co následovalo, nikdo nečekal. Během pouhých 49 hodin měl nashromážděno 100 milionů korun.



Žádné nudné letáky a magnetky. V Brně ukazují, že i turistické informační centrum může mít přesah a hravý interiér. V tepajícím kulturní místě se potkává historie, design i každodenní život.



Mezi opuštěnými bunkry a odpališti střel země-vzduch se v bizarních vehiklech prohánějí postavy, které se podobají spíš sci-fi monstrům než lidem. V Bratronicích u Kladna se schází svérázná komunita, jež simuluje život po apokalypse. Prý je to docela zábava.



Vzdušnou čarou to k sobě mají přes jedenáct tisíc kilometrů. Přesto spolu už sto let udržují pevné přátelství. Obyvatelé Velkých Bílovic a československá komunita v severoargentinském Presidencia Roque Sáenz Peňa mají nejen společnou řeč a kulturu, ale také historii. Ve 20. letech se v provincii Chaco usídlily více než tři desítky rodin z moravského městečka.



Komunitní a kulturní prostor Karnola funguje v Hranicích od září 2017. Sídlí v prostorách bývalé textilní továrny v těsné blízkosti centra města. Z bývalých sprch a šaten pro dělnice vznikl bar a kulturní sál. Žije to i venku na upraveném dvorku, kde za pěkného počasí probíhají kulturní a společenské akce. Karnola oživila občanskou společnost v Hranicích a vznikla kolem ní aktivní komunita.



Nový bytový dům v Brně vznikl proměnou továrenských skladů. Industriální budova nazvaná Dada District propojuje soukromí s občanskou vybaveností i uměním a financovalo ji dvanáct nadšenců, kteří toužili po vlastním bydlení v loftu. Budova obohacuje okolí atraktivní fasádou, kulturou i zelenou střechou, která zadržuje dešťovou vodu a spojuje komunitu.



Kronikářka ve vsi Oldřichov v Hájích nedaleko Liberce Jiřina Vávrová před osmi lety spoluzakládala občanský spolek Živo v Hájích. Ten tu od té doby pořádá společenské akce a snaží se zkrášlovat obec. V současné době spolek pracuje na opravě německé hrobky. "Nejde se tvářit, že tu žádní Němci nežili," říká Vávrová a dodává, že stereotypy, které kolují okolo Sudet, minimálně v této obci neplatí.



"Na sídlištích je spousta zeleně, která se musí udržovat, ale aktivně se téměř nedá využít. Všechna řešení veřejného prostoru však musí město řešit s obyvateli, bez dialogu se o takových věcech rozhodovat nedá," říká urbánní antropolog Martin Veselý. "Určitě má smysl podporovat občanské iniciativy, které chtějí veřejný prostor měnit. Musíme se ale vždy ptát i těch obyvatel, kteří mlčí," dodává.



Starší pár z Velké Británie promluvil o tom, jaké je to žít bez oblečení. John i jeho partnerka Helen se považují za naturisty. Stoupenci tohoto hnutí se pohybují na vyhrazených veřejných místech a v soukromí nazí, žijí v komunitě a získávají zkušenosti poznáváním přírody.



Dokumentární fotografie nemusí zachycovat jen utrpení, války a katastrofy. Ukazuje to i nová série fotografky Renee Osubuové, která zobrazuje běžný život v Londýně. Zaměřila se přitom na otce a jejich vztah s dětmi, a to v černošských komunitách britské metropole. Fotografie vznikly v rámci projektu Svědectví o každodennosti, který vyhlásil magazín British Journal of Photography.



Lidé, kterým v Praze chybí vlastní zahrada, se můžou zapojit do jedné z těch komunitních. V hlavním městě jsou jich desítky. Zahrada Vidimova na Jižním Městě vyrostla uprostřed sídliště a propojila lidi ze zdejšího sousedství. Nedaleko Stromovky lidé zase chodí pečovat o zvířata.



Když Petr Globočník na litvínovském sídlišti Janov v 90. letech vyrůstal, jednalo se o socialistickou klasiku. Postupně se z něj stala vyloučená lokalita, jedna z nejhorších adres. "Když jsem se v roce 2019 vrátil, můj panelák byl úplně prázdný, celá ulice vypadala jako v Pripjati," líčí. Koupil tu ruinu kdysi výstavní vily Libuše a se spolkem MY Litvínov ji předělává v sousedský dům se zahradou.



Organizace Make More propaguje a rozvíjí moderní digitální kutilství. Pověstné "zlaté české ručičky" se zde spíše než s hřebíky a kladivem uplatní s modelačními programy a 3D tiskárnou. Kultura makerů nabízí alternativu ke konzumnímu způsobu života a sériové výrobě.



Statenice jsou malá obec nedaleko Prahy. Lidé se tu moc neznali a ani se nezajímali o zdejší život. Vše se změnilo, když dvě mladé maminky Barbora a Zuzana přetvořily obecní knihovnu, kam skoro nikdo nechodil, v tzv. komunitní knihovnu, která se kromě půjčování knih zaměřuje na rozvoj obce a její komunity. Kolem jejich "Obýváku vesnice" se zrodila občanská iniciativa.



Vietnamská komunita v Česku se loni na jaře aktivně zapojila do boje proti pandemii koronaviru. Šila roušky, rozdávala kávu a nápoje zdravotníkům, vybrala peníze na plicní ventilátor. O aktivitě vietnamských sousedů psal kdekdo, jejich pomoc ocenilo i ministerstvo zdravotnictví. Rok poté se o jejich filantropii už tolik nemluví, část z nich však stále pomáhá.



V městečku Jistebnice na Táborsku již desítky let chátrá někdejší mlýn. Mlynáře Štěpánka po válce uvěznili, protože na sousedy donášel gestapu, majetek rodině zabavili. Štěpánkův syn Vilém, kterému se říkalo Vilda, ve stavení bydlel, neboť nad ním úřady přimhouřily oči. Podivínský malíř tu neměl vodu ani kanalizaci, odpadky hromadil v mlýnici. Po jeho smrti mělo jít stavení k zemi.



Již šestý ročník grantového programu Zelené oázy, který podporuje více zeleně a vodních prvků ve městech a obcích, zná své vítěze. Komise vybírala z více než stovky projektů z celé republiky, vybrala jich sedmnáct. Ty získají finanční podporu Nadace Partnerství a společnosti MOL ČR za zhruba 1,5 milionu korun. Podívejte se, jak prokoukla místa díky loňským projektům a které kouty čeká nová podoba.



Dělnická osada Buďánka v Praze byla svébytnou venkovskou kolonií uchovanou uprostřed velkoměsta. Žila si sama pro sebe, ale pak tu zdejší dělníci přišli o práci a osada začala upadat. Baráčky, které se nestačily zlikvidovat za komunistů, dorazilo na začátku nového tisíciletí vedení Prahy 5. Nyní zbylé ruiny přivádí k životu spolek sdružující občany, odborníky i politiky.



Osm přátel z Humpolce se rozhodlo vzít věci do svých rukou a upravit venkovní prostor donedávna využívaného výrobního areálu v centru města. Nejdřív se tu scházeli převážně kamarádi dobrovolníků, ale postupně se komunita rozrůstala.



Jednadvacetiletý student Tomáš Adamec z Moravičan na Hané se jako hrdý patriot rozhodl pozvednout prostředí své obce i komunitní život. Spolu s dalšími lidmi založil komunitní a kulturní centrum pro všechny generace a postupně také opravují zanedbanou zahradu u fary. Jeho spolek přilákal původní i nové obyvatele obce včetně těch, kteří se do té doby nijak neangažovali.



Lucie Poláková a Jindřich Novák jsou životní partneři a také učitelé na Vyšší odborné škole sociální práce v Chebu, kde se snaží regionu vychovat kvalifikované sociální pracovníky. Odtud již od roku 2009 řídí za pomoci studentů ve věku od devatenácti do padesáti let dobrovolnické a benefiční aktivity v regionu. Obojího je tu třeba.