V městečku Jistebnice na Táborsku již desítky let chátrá někdejší mlýn. Mlynáře Štěpánka po válce uvěznili, protože na sousedy donášel gestapu, majetek rodině zabavili. Štěpánkův syn Vilém, kterému se říkalo Vilda, ve stavení bydlel, neboť nad ním úřady přimhouřily oči. Podivínský malíř tu neměl vodu ani kanalizaci, odpadky hromadil v mlýnici. Po jeho smrti mělo jít stavení k zemi.
Již šestý ročník grantového programu Zelené oázy, který podporuje více zeleně a vodních prvků ve městech a obcích, zná své vítěze. Komise vybírala z více než stovky projektů z celé republiky, vybrala jich sedmnáct. Ty získají finanční podporu Nadace Partnerství a společnosti MOL ČR za zhruba 1,5 milionu korun. Podívejte se, jak prokoukla místa díky loňským projektům a které kouty čeká nová podoba.
Dělnická osada Buďánka v Praze byla svébytnou venkovskou kolonií uchovanou uprostřed velkoměsta. Žila si sama pro sebe, ale pak tu zdejší dělníci přišli o práci a osada začala upadat. Baráčky, které se nestačily zlikvidovat za komunistů, dorazilo na začátku nového tisíciletí vedení Prahy 5. Nyní zbylé ruiny přivádí k životu spolek sdružující občany, odborníky i politiky.
Osm přátel z Humpolce se rozhodlo vzít věci do svých rukou a upravit venkovní prostor donedávna využívaného výrobního areálu v centru města. Nejdřív se tu scházeli převážně kamarádi dobrovolníků, ale postupně se komunita rozrůstala.
Jednadvacetiletý student Tomáš Adamec z Moravičan na Hané se jako hrdý patriot rozhodl pozvednout prostředí své obce i komunitní život. Spolu s dalšími lidmi založil komunitní a kulturní centrum pro všechny generace a postupně také opravují zanedbanou zahradu u fary. Jeho spolek přilákal původní i nové obyvatele obce včetně těch, kteří se do té doby nijak neangažovali.
Lucie Poláková a Jindřich Novák jsou životní partneři a také učitelé na Vyšší odborné škole sociální práce v Chebu, kde se snaží regionu vychovat kvalifikované sociální pracovníky. Odtud již od roku 2009 řídí za pomoci studentů ve věku od devatenácti do padesáti let dobrovolnické a benefiční aktivity v regionu. Obojího je tu třeba.
Minulý týden obletěly české sociální sítě fotky, jak majitelé vietnamských večerek nabízejí zdravotníkům kávu a nápoje zdarma a šijí roušky pro ty, kteří je potřebují. Solidarita vietnamských sousedů se setkala s velkým ohlasem. Jejich snaha pomoci okolí v době koronavirové krize tím však nekončí. Komunita vybrala mimo jiné i peníze na plicní ventilátor.
Tomáš Kratochvíl (68) je už pátým rokem předsedou Spolku pro Tisou, který usiluje o volnočasové vyžití rodičů a dětí v obci. Odtud se loni dostal až do čela obce. Se svým příběhem se ale v mnohém liší od jiných lidí, kteří se z občanské iniciativy dostali do komunální politiky a do vedení radnice. Stejně jako se Tisá dost zásadně liší od jiných obcí v Ústeckém kraji.
Mezi důležité problémy dneška patří sucho, odlesňování a v Česku také vysoká pasivita občanů. Brněnská Nadace Partnerství přišla na to, jak "zabít tři mouchy jednou ranou". Nabízí totiž granty pro aktivní skupiny obyvatel, které se rozhodnou ve svém okolí vysázet stromy, nejlépe pak aleje a ovocné sady. Do pěti let chce s pomocí lidí vysázet deset milionů stromů. "Jestli nechceme nechat naše děti v průšvihu, musíme něco dělat," burcuje ředitel Nadace Partnerství Miroslav Kundrata.
Černý most v 90. letech připomínal tak trochu Divoký západ. Rvačky tu byly na denním pořádku. Dnes má zase většina lidí jedno z největších pražských sídlišť spojené hlavně s Ikeou nebo obchodním centrem. A právě tento pohled má změnit nová kniha s názvem Linka č. 141, která má také podnítit zájem místních o život na sídlišti.
Na počátku téhle metody hry na hudební nástroj jsou děti ze široké veřejnosti - ze standardních rodin přes ty sociálně slabší až po klienty dětských domovů. Hned první hodinu se ocitnou v orchestru, za tři měsíce mohou hrát třeba v Rudolfinu a za pár let jim mohou tleskat nejslavnější sály Evropy jako La Scala v Miláně či Royal Festival Hall v Londýně. Projekt funguje i v Česku díky Nadačnímu fondu Harmonie, ale potýká se s financemi.
Rituál, který je důležitým okamžikem v životě masajských mužů, se koná jen jednou za 15 let. Příslušníci kmene, kteří žijí v Tanzanii a Keni, dostanou právo oženit se a mít děti. Podívejte se, jak rituál vypadá.
Ne všechny pokažené spotřebiče patří na skládku. Nový život jim vdechují profesionální opraváři i domácí kutilové prostřednictvím komunitního webu Opravárna. Jeho iniciátor – Jan Charvát, nyní spouští další projekt. Opravme Česko se chce zasadit za vyšší opravitelnost nových spotřebičů i obnovení české tradice kutilství. Dosáhnout toho chce pořádáním workshopů, provozem kavárny pro kutily i spoluprací s Alzou.cz.
Ve vesnici Vopnafjörður na severovýchodě Islandu žije 712 stálých obyvatel. Živí je rybaření, zemědělství i turistický ruch. Přestože mají veškerou nejnovější občanskou vybavenost, mnoho z nich trápí vzdálenost od okolního světa. A i když teplota v zimě na rozdíl od míst v podobné zeměpisné šířce neklesá pod minus 10 stupňů Celsia, obyvatelé se musí vyrovnat s nedostatkem denního světla a do nedávna také nedostatkem mimosezonní práce. Život ve vesnici na pobřeží severního Atlantiku obklopené horami natáčela v průběhu tří let islandská režisérka Karna Sigurðardóttirová. Svůj celovečerní snímek přijela představit do Prahy v rámci festivalu dokumentárního filmu Jeden svět.
Až do 60. let 20. století na ostrově žily čtyři stovky lidí, dnes zde zůstalo pouhých 35 obyvatel, a nejpočetnějšími živočichy jsou tak ovce. Důvodem je postupující urbanizace. Sørbuøyu obývá pouze osm dětí, ve věku od 7 do 15 let, žádné z nich však nekouká na televizi ani neposlouchá iPod, většinu času podle fotografky Therese Alice Sanneové tráví venku.
Dvaatřicetiletý Tomáš Princ vyrůstal na sídlišti v pražských Stodůlkách, kde začala i jeho fotografická kariéra. Své první snímky pořídil na analogové fotoaparáty svého otce, dnes fotí lidi v ulicích Prahy a píše jejich příběhy. Jeho blog Humans of Prague získal Magnesii Literu za rok 2016 a před pár dny vyšlo 235 vybraných příběhů také knižně. "Za posledních pět let se v Praze cítím víc jako doma, což souvisí se setkáváním se s lidmi. Mám pocit, že prostředí je víc familiární,“ říká v rozhovoru s Aktuálně.cz.
Bývalý prezident USA Barack Obama v rámci své nadace poskytne dvaceti vybraným kandidátům dvouletý studijní program. Občanští aktivisté, kteří se snaží kreativně řešit veřejné problémy, se tu budou učit, jak dosáhnout svých cílů či jak pomoci více komunitě a stát se tak možnými budoucími lídry.
Honza Wirth rád cestuje, poslouchá hudbu a založil vlastní vzdělávací centrum. Od svých vrstevníků se na první pohled nijak neliší. Že je něčím výjimečný si všimnete až při komunikaci, je totiž neslyšící. Stejně jako dalších 40 tisíc lidí v České republice, i on si při vyřizování na úřadech nebo u lékaře musí požádat o jednoho z pouhých sta tlumočníků či tlumočnic. Jako postižený se ale necítí. "Jsem neslyšící a ano, mám v životě nějaké bariéry, ale nejsem postižený,“ říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Před třemi lety se skupina brněnských studentů rozhodla pomoci severoalbánské horské vesnici Curraj I Epërm v oblasti takzvaných Albánských Alp. Jejich cílem bylo zastavit vysídlování této obce. Do Albánské výzvy, dobrovolnického několikatýdenního programu, se každý rok přihlásí stovky jejich vrstevníků. Pomáhají s obnovou místního kostela, stavěním mostů propojujících okolní vesnice či se značením turistických tras. Všechny aktivity financují z vlastní kapsy nebo občasného daru. Jiří Němec za svou participaci v projektu získal nedávno ocenění od rektora Masarykovy univerzity Mikuláše Beka za aktivní rozvoj občanské společnosti.
Nguyen Manh Tung se narodil v Česku vietnamským rodičům, kteří sem přišli v osmdesátých letech. Dnes se snaží dát dohromady "banánové děti" a pomoci jim překlenout bariéry mezi Vietnamci a Čechy. V těchto dnech se však soustředí hlavně na pomoc vietnamským obchodníkům v přípravách na druhou fázi elektronické evidence tržeb.
