








Sledujte v den 36. výročí Sametové revoluce diskusi tří předáků studentského hnutí Stuha. Marek Benda, Jiří Dienstbier mladší a Martin Klíma ve Spotlightu s Matyášem Zrnem vzpomínají na klíčové okamžiky, které vedly k pádu komunistického režimu.



Dokončoval DAMU, hrál v divadlech, filmech i seriálech – byl vycházející hvězdou. Jenže taky šířil petici Několik vět, účastnil se Palachova týdne a 17. listopadu byl na Albertově. Po autonehodě, která ho upoutala na vozík, se stal symbolem odvahy a přesvědčení. „Je lepší být na vozíku než s komunisty. O tom vůbec není pochyb,“ říká herec Jan Potměšil během unikátního vzpomínání na listopad 1989.



I když od 17. listopadu 1989 uteklo už 36 let, stále je možné objevovat zásadní dokumenty z archivu ústředního výboru totalitní komunistické strany. Takovou možnost nabízí třeba i členská kartotéka partaje, kde zatím došlo k digitalizaci jen malé části evidenčních štítků. Za dveřmi Národního archivu se tak dají prozkoumat pohnutky milionů Čechoslováků, které je vedly ke vstupu do KSČ.



"Milovník dobrého jídla a skromný člověk. Člověk mnoha tváří, který poslední léta žil v jiném světě a někdy dělal církvi ostudu." Tak vzpomínají pro Aktuálně.cz na zesnulého kardinála Dominika Duku tři kněží a jeden církevní historik. Kardinál zemřel v úterý ve věku 82 let. Jeho pohřební mše proběhne 15. listopadu v katedrále svatého Víta.



Na devátém místě pražské kandidátky sdružení Stačilo! do letošních parlamentních voleb je podnikový právník Ivan Hrůza. Jednasedmdesátiletý člen KSČM má za sebou kromě práce v podniku 11 let spolupráce se Státní bezpečností, během níž přesvědčoval faráře ke spolupráci s tajnou policií. Lídryni kandidátky Janě Maláčové to nevadí, sám Hrůza se nevyjádřil.



V jednací síni Městského soudu v Brně se v úterý cestovalo v čase - přesněji do roku 1983. Před senát se postavil Jan Dvorník, jeden ze stovek lidí, kteří se tehdy v sobotu 11. června shromáždili u pisárecké restaurace Na Střelnici a které pak oddíly totalitní policie zmlátily obušky. Desítky mladých později skončily ve vazbě, Dvorník byl jako řada dalších odsouzen. Nyní se dočkal rehabilitace.



Nejdříve se oženili či vdaly a založili rodiny. Někdo kvůli režimu, někdo z přesvědčení, že je to tak správné. Ale nakonec poznali, že nejsou šťastni. Potřebovali jít s pravdou ven a být s tím, koho skutečně milují. Někomu trvalo i roky, než si sám sobě přiznal a pak i svému okolí, že ho přitahuje stejné pohlaví. Báli se o tom mluvit. Ani český showbyznys či sportovní svět není výjimkou.



"Případ tří ztracených trampů v Hřensku mě překvapil," přiznává autor uzavřené podcastové série Aktuálně.cz Podivné zločiny Pavel Švec. "Šokoval mě rozsah celého toho vyšetřování. Byla tam spousta svědků a svědeckých výpovědí."



Bude v lednu 2026 zakázána Komunistická strana Čech a Moravy? Určitě ne. Lednový start platnosti novely trestního zákoníku k tomu sám o sobě nebude stačit. Drobná změna znění v tomto zákoně však může vést k pokusům takový návrh časem protlačit až k soudu. Určitě se obrátí proti některým propagátorům stalinismu.



V noci z 18. na 19. června 1945 se na Švédských šancích u Přerova odehrál jeden z nejděsivějších masakrů poválečného Československa. Vojáci 17. pěšího pluku pod vedením Karola Pazúra a Bedřicha Smetany tam brutálně zavraždili 265 karpatských Němců – převážně ženy a děti. Nová zjištění historika Pavla Kreisingera a vydání publikace Temné obilí odhalují šokující detaily dlouho zamlčované tragédie.



Kniha Jana Urbana srovnává chování finského prezidenta Juha Kusti Paasikiviho a českého prezidenta Edvarda Beneše v kritickém období obou zemí.



K omezení počtu vězňů, snížení recidivy i k úsporám státního rozpočtu by měly pomoci širší změny trestního práva, které v pátek schválila sněmovna. Vládní novela trestního zákoníku dává větší přednost alternativním trestům včetně peněžitých a některé činy částečně dekriminalizuje.



Česká společnost má za sebou desítky let života v diktaturách, a přesto se může zdát, že zapomíná, jak křehká svoboda může být. I proto vznikl projekt Příběhy bezpráví, který již téměř 20 let pomáhá mladým porozumět historickým paralelám a rozpoznat rizika autoritářských tendencí. "Ztráta historické paměti je pro mnohé výhodná," varuje Karel Strachota, ředitel programu Jeden svět na školách.



V Číně zasedá Národní lidový kongres, na který se sjeli nejvyšší představitelé země i tisíce vůdců provincií. Jednání má podle agentury AP trvat týden. Jak to na místě vypadá, zachycují snímky agentury Reuters.



Ve vedení Sdružení válečných veteránů figurují podle zjištění deníku Aktuálně.cz lidé evidovaní jako spolupracovníci totalitní kontrarozvědky, která spadala pod StB. Předseda sdružení Pavel Budinský je v současnosti ve vazbě. Kriminalisté ho viní z několikamilionové korupce v nemocnici Motol.



Agent, důvěrník či informátor. V užším vedení českého spolku válečných veteránů se objevují spolupracovníci komunistické vojenské kontrarozvědky, která spadala pod StB. Pátrání deníku Aktuálně.cz odhaluje spisy některých ze spolupracovníků i jejich příběhy. Předsedu sdružení veteránů Pavla Budinského minulý týden zatkla policie. Viní jej z několikamilionové korupce v nemocnici Motol.



Letos uplyne 80 let od konce druhé světové války a s ním spojených válečných hrůz. Příběh osvobozování Evropy Rudou armádou však není jen vzletným triumfem nad nacismem, ale také temnou kapitolou sexuálního násilí. Statisíce žen se staly oběťmi systematických znásilnění, která poznamenala generace.



„Já jsem věděl, že kradete. Ale že tolik?“ diví se jedna postava ve filmové pohádce Anděl Páně. Po přečtení nedávno vydané knihy historika Petra Blažka a filozofa Miroslava Vodrážky by šlo hlášku použít i na básníka a filozofa píšícího pod pseudonymem Egon Bondy. Že za komunismu donášel tajné službě StB, se už roky vědělo. Ale že tolik?



Temnou stránkou básníka Egona Bondyho, duchovního otce českého undergroundu a spolupracovníka komunistické zpravodajské služby, se zabývá nová kniha nazvaná Zbyněk Fišer - Egon Bondy a Státní bezpečnost. Její autoři, ředitel Muzea paměti XX. století Petr Blažek a undergroundový filozof Miroslav Vodrážka, ji toto pondělí představili ve zcela zaplněné pražské Knihovně Václava Havla.



I když do svých 11 let vyrůstala na zámku, Helena Wilsonová nebyla žádná ufňukaná dámička. Její fotografie jsou cenným dokumentem o životě nezávislých umělců za totality. Fotila především členy takzvané Křižovnické školy čistého humoru bez vtipu, kteří nepracovali ve vyhřátých ateliérech a mohli si nechat zdát o výstavách v galeriích.



Ďáblický hřbitov v Praze. U severní zdi, kterou roky zakrývalo bujné nevzhledné houští, v místech, kam se odhazovaly odpadky, se skrývá pět metrů dlouhá zasypaná jáma, do níž totalitní režim zahrabával lidi, kteří měli nadobro zmizet z povědomí národa. I jejich zmučená těla byla nebezpečná. Nesla totiž svědectví o nesmírné komunistické krutosti.



Český influencer Jan Michálek se o prázdninách vydal do Číny. Navštívil například oblast Sin-ťiang, kde komunistická vláda soustavně utlačuje muslimskou menšinu Ujgurů a posílá je do převýchovných táborů. Podle sinoložky je možné, že se Michálek s čínskou stranou nakonec nedohodl. I tak jej ale mohou použít ke své propagandě. Nebyl by první, koho Peking využil.



"Mačká se to na vás ze všech stran, všude kordony policajtů, musíte jít tam, kam vás oni pustí - a oni vás pustí tak, že na konci na vás čeká vodní dělo," popisuje Eva Janíková pětatřicet let staré zážitky. Byla jednou ze stovek lidí, kteří v Teplicích vyšli do ulic ještě před 17. listopadem 1989. A kterou stejně jako desítky dalších zmlátili příslušníci pohotovostního pluku, takzvané bílé přilby.



"Není jediný člověk, který by po rozhodnutí na Slovensku změnil svůj názor," říká badatel a publicista Radek Schovánek o smírném řešení sporu o neoprávněné evidenci Andreje Babiše ve svazcích StB, k níž došlo mezi slovenským ministerstvem vnitra a předsedou hnutí ANO. Andrej Babiš stále odmítá, že by s StB vědomě spolupracoval. Je to možné? Má smysl se vracet k lustračnímu zákonu?



Necelá třetina Čechů si myslí, že totalitní režim před rokem 1989 byl lepší než ten současný, vyplývá z analýzy agentury STEM. Podle spoluautorky šetření Jitky Uhrové se do názorů společnosti nejvíce promítá pocit ze současné politické reprezentace. "Lidé hodně kritizují to, že politici nejednají striktně v zájmu občanů, ale spíše hledí na svůj prospěch," říká analytička Uhrová ve Spotlightu News.