Plazma léčí vzácná onemocnění a nejde vyrobit uměle. Co ještě (ne)víme o plazmě?

Krevní plazma je tekutá složka krve, ze které se vyrábějí životně důležité léky – často pro pacienty s vrozenými poruchami imunity, poruchami srážlivosti krve nebo se vzácnými onemocněními. Průzkum společnosti Takeda, která tyto léky vyrábí, ukázal, že většina české veřejnosti (85 %) ví o využití plazmy ve farmacii. Přesto však stále přetrvává řada mýtů.

Mýtus 1: Plazma se používá hlavně v akutních stavech

Skoro polovina lidí si myslí, že největší využití plazmy je v akutní medicíně (např. při popáleninách, masivních ztrátách krve nebo po nehodách). I když i zde má své místo, dlouhodobě ji nejčastěji užívají pacienti s poruchami imunity nebo například vzácnými onemocněními.

Jak by život bez moderních léků vypadal, se dá velmi dobře představit na poruchách obranyschopnosti.

„Takoví pacienti jsou velmi náchylní k infekcím. Museli by se dlouhodobě izolovat, být doma, protože i sebemenší infekce, jako je úplně běžné nachlazení nebo chřipka, by pro ně mohly být rizikové. Léky z krevní plazmy těmto lidem umožňují vracet se do běžného života, chodit do školy nebo do práce, sportovat. Nic z toho by pro ně jinak možné nebylo,“ vysvětluje Barbora Balzerová, ředitelka oddělení pro terapie z plazmy ve společnosti Takeda.

Mýtus 2: Léky vzniknou rychle

Proces výroby léku z plazmy trvá průměrně 9 až 12 měsíců. To ale ví jen necelá desetina Čechů. Největší část dotazovaných (37 %) si nebyla jistá a odpověděla, že neví.

Mýtus 3: Plazmu lze vyrobit uměle

Výroba moderních léčiv z plazmy je plně závislá na dárcích. To ví jen polovina Čechů. Čtvrtina se domnívá, že plazmu lze částečně nahradit, a 2 % věří, že je možné ji zcela vyrobit v laboratoři. Bez dárců by zkrátka léky z krevní plazmy nebyly.

Mýtus 4: Potřeba plazmy klesá

Podle expertů potřeba plazmy spíše roste. Není to však tím, že by vzácných onemocnění v populaci přibývalo, ale zlepšuje se diagnostika.

„Existují totiž i poruchy imunity získané v průběhu života neboli sekundární. S těmi se v poslední době setkáváme stále častěji. Jde například o lidi, kteří porazili rakovinu, ale onkologická léčba jim narušila imunitu. Jak se zlepšují léčebné postupy při léčbě onkologických onemocnění, bude patrně těchto lidí přibývat,“ vysvětluje Balzerová.

Léky z krevní plazmy umožňují těmto lidem vracet se do normálního života.

Mýtus 5: Stačí navýšit kapacitu

Při výrobě léků není možné jednoduše zvýšit výkon výrobní linky. Je potřeba brát v úvahu, že je plně závislá na dobrovolných dárcích a celý proces není možné urychlit. Dodávání léků tak vyžaduje pečlivé plánování.

„Při výrobě léků z plazmy musíme plánovat v horizontu let, abychom dokázali dostatečně pokrýt potřeby pacientů. Musíme přitom zvažovat množství dárců plazmy, bezpečnostní procedury i to, kolik asi nových pacientů bude takovou léčbu potřebovat. V tomto ohledu v Česku výborně funguje koordinace soukromého sektoru, nemocnic i státních institucí. Díky tomu se léky dostávají včas k pacientům, kteří jsou na léčbě z plazmy závislí,“ uzavírá Balzerová.

C-ANPROM/CZ/NON/0053