


Vlastní nemovitost zůstává i pro generaci Z (18–30 let) důležitým životním cílem. Podle nového průzkumu společnosti Broker Consulting a výzkumné agentury Ipsos jej za důležitý životní cíl považuje 83 % mladých lidí.

Reálně ale vlastní nemovitost jen třetina z dotázaných ve věku 18-30 let a jen 7% mladých respondentů věří, že si ji dokáže pořídit bez cizí pomoci. Každý třetí přiznává, že při koupi prvního bydlení bude spoléhat na finanční podporu rodičů.
Na otázku, jak plánují mladí lidé bydlet v příštích pěti letech, odpovědělo 31 % dotázaných - ve vlastním domě. Každý třetí naopak plánuje žít v nájmu - ve 42 % jde o lidi, kteří současně neinvestují ani nespoří. Téměř třetina mladých respondentů je ochotna zůstat v nájmu proto, že jim tato forma bydlení umožňuje rychleji reagovat na změny v životě.
"Vlastní cihla" je pořád v Česku zásadní a pevný životní cíl, který mladší generace přebírají od starších. Potvrzuje to mou životní zkušenost, a naopak odporuje tvrzením mnohých, že sloveso "vlastnit" bude pro mladší generace už jen zbytečná veteš, a že všichni budou chtít už jen vše navzájem sdílet," říká k závěrům průzkumu Mojmír Hampl, předseda Národní rozpočtové rady.
Investiční nemovitost místo bydlení? Pro část mladých atraktivní scénář
Z odpovědí mladých lidí ve věku 18-30 let vyplývá, že vlastnit nemovitost kvůli jejímu výnosu, a zároveň žít v pronájmu nebo jinde, není pro ně nijak nepřijatelnou představou.
Plány pořídit si vlastní nemovitost na výnos deklarovalo v průzkumu 32 % mladých, ale jen 7 % starších respondentů. Tento rozdíl může naznačovat odlišný generační přístup k vlastnictví: zatímco pro starší zůstává nemovitost spíše symbolem domova, mladí častěji uvažují investičně. Téměř čtvrtina respondentů z generace Z plánuje v příštích pěti letech koupit investiční byt, dalších 15 % zvažuje koupi investičního domu. V průměru si mladí pořizují první nemovitost ve věku 24 let, což je o deset let dříve, než je tomu u srovnávané generace 45+.
"Mladí dnes nemovitosti nevnímají jen jako střechu nad hlavou, ale jako aktivum, které může dlouhodobě pracovat pro jejich jistotu. Vyrůstali v době, kdy vlastní bydlení přestalo být samozřejmostí, takže se na nemovitosti dívají víc investičně než emočně. Často bydlí v nájmu, ale chtějí vlastnit byt na pronájem, protože chtějí mít možnost volby", komentuje Petr Čížek, předseda představenstva společnosti Investika.

Mladá generace si zároveň zachovává optimismus, 37 % z nich věří, že pro ně může být vlastní nemovitost dosažitelná. Nejčastěji takto odpovídali bezdětní muži a lidé s vysokoškolským vzděláním. Na vlastnictví se tito lidé připravují, průměrně měsíčně spoří nebo investují více než 5 000 Kč. Tito lidé také více než ostatní respondenti pravidelně sledují odborný obsah o financích a investování a v oblasti se vzdělávají.
"Je skvělé sledovat, jak mladá generace bere investování vážně a rychle se přibližuje trendu, který je v celém vyspělém světě už běžný. Mladí lidé se vzdělávají, orientují se v moderních investičních nástrojích a dokážou je kombinovat s odborným vedením. To je velmi zdravý základ pro jejich finanční budoucnost," hodnotí výsledky průzkumu Petr Šimčák, investiční ředitel společnosti Broker Consulting.
Mezigenerační solidarita jako vstupenka k vlastnímu bydlení
Více než třetina mladých, kteří v dohledné době plánují koupi prvního vlastního bydlení, při jeho financování spoléhá na pomoc rodičů. Bydlení se tak z individuálního cíle stále častěji stává rodinným projektem.
"Tendence spoléhat se při pořizování vlastního bydlení čím dál víc na rodiče není vůbec překvapivá. Jedním z důsledků výrazného růstu cen nemovitostí, který jsme viděli po většinu posledních zhruba deseti let, je totiž nárůst hodnoty nemovitostí v rukou dosavadních vlastníků, jako jsou právě rodiče dnešní mladé generace, a naopak zhoršená dostupnost bytů a domů pro mladé kupce, tedy děti těchto rodičů," vysvětluje Michal Skořepa, ekonom České spořitelny.
Z průzkumu také vyplynulo, že vlastnit majetek (39 %) vnímá většina mladých jako součást finanční jistoty, stejně jako mít dostatečnou finanční rezervu (62 %), kontrolu nad financemi (51 %), pravidelný příjem ze zaměstnání nebo podnikání (46 %).




Pražský městský soud dnes uložil psychiatrovi Petru Smolíkovi za nevhodné sexuální chování vůči pacientce šestiměsíční trest vězení. Muž také nebude smět pět let vykonávat činnost a musí ženě uhradit náhradu škody a újmy ve výši 618 000 Kč s úroky. Podle trestního senátu vedeného soudcem Lubošem Svrčkem se dopustil sexuálního nátlaku. Muž od počátku vinu odmítá.



Sobotní diskusní pořad Za pět minut dvanáct na TV Nova bude od 7. února moderovat politická reportérka a moderátorka Bára Divišová. Dosavadní moderátor Martin Čermák zůstává i nadále jednou z hlavních tváří Televizních novin. Zároveň se připravují rozsáhlejší dramaturgické změny s cílem nabídnout divákům ještě atraktivnější a dynamičtější formát, oznámila dnes Nova v tiskové zprávě.



„Slavia v Pardubicích ztratila dva body, ztratila část náskoku v tabulce a ztratila pro několik dalších zápasů i klíčového hráče. Domácí naopak dokázali, že se mistr dá o body obrat,“ říká bývalý český reprezentant Milan Fukal v pravidelném komentáři pro Aktuálně.cz k dění ve fotbalové lize.



Tisíce lidí v Polsku, kteří se domnívají, že jsou už několik let rozvedení, se mohou dozvědět, že podle práva jsou stále svoji. Upozorňuje na to server Politico. Tento zmatek je podle něj následkem bitvy o justiční reformy zavedené za předchozí národněkonzervativní vlády Práva a spravedlnosti, které se současný proevropský kabinet premiéra Donalda Tuska snaží zrušit.



Ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé) chce pozvat vystupující z nedělních demonstrací na podporu prezidenta Petra Pavla na ministerstvo kultury. „Ještě dnes všechny ty umělce z pódia pozvu na ministerstvo, abychom si to vyříkali z očí do očí, neokřikovali jsme se přes média,“ uvedl Klempíř ke svým plánům.