Kniha Lucie Hlavinkové Gottwaldova mumie zavádí čtenáře do 50. let 20. století, konkrétně do Mauzolea Klementa Gottwalda. Tam se v chladném podzemí odehrává příběh ženy, která se pokouší přežít tlak doby i vlastního osudu. Román vyjde 11. září v nakladatelství Motto.
Svou knihu Apoštol demokracie – Československo a mytický obraz Edvarda Beneše otvírá Pavel Dvořák z dnešního pohledu až šokujícím obrazem. Na základě článků v dobovém regionálním tisku a zápisů v místních kronikách popisuje oficiální návštěvu prezidenta Edvarda Beneše v kraji mezi Ostravou a Olomoucí v červenci 1946.
Edvard Beneš v letech 1945-1948 udělal jistě řadu chyb, ale určitě méně než politici tzv. demokratických stran.
Reportér listu Wall Street Journal Evan Gershkovich je od roku 1986 první americký novinář, kterého Moskva obvinila ze špionáže. Putin už sice nemůže resuscitovat sovětské impérium, ale tehdejší represivní systém krok za krokem důsledně obnovuje.
Vysokoškolsky vzdělaný kněz, který má často silný vliv na řadu lidí okolo sebe, bere méně než uklízečka. Česko.
Ani v těch nejnebezpečnějších situacích neztrácel palubní střelec čs. perutě RAF Eduard Šimon humor. Kolegové si ho za války vážili i kvůli mimořádné odvaze. Po komunistickém puči však byl z armády vyhozen a 15. října 1949 za dodnes ne zcela jasných okolností zahynul při přestřelce s příslušníky SNB. Ve druhé polovině 60. let byl na popud jeho manželky Emilie případ znovu prošetřován.
9. března bude do úřadu uveden prezident Petr Pavel. Společně s řadou nových pravomocí bude mít mimo jiné k dispozici i prezidentské auto. Čím přesně bude na Hradě generál ve výslužbě, v soukromí využívající mimo jiné BMW M2, jezdit, je zatím otázkou. Než na ni půjde odpovědět, podívejte se do galerie, jakými automobily jezdili v úřadu Pavlovi předchůdci.
Pražský hrad je již od úsvitu českých dějin sídlem panovníků. Na tuto tradici navázali ve 20. století i prezidenti republiky. Od vzniku Československa v roce 1918 se jich ve funkci vystřídalo jedenáct. Od vlády Tomáše Garrigue Masaryka, kdy Hrad prošel zásadními úpravami, se podoba areálu výrazněji nezměnila. Přesto historické snímky této galerie dokazují, jak pestré bylo "prezidentské" období.
V roce 1954 odsoudili Jarmilu Potůčkovou-Taussigovou k 25 letům za mřížemi. Mučili ji, ale k vykonstruovaným obviněním se nepřiznala. Zachránila si tím život. O dva roky dříve byl popraven její šéf Rudolf Slánský, bývalý generální tajemník KSČ. Ten se přiznal k nejabsurdnějším skutkům. Souzen měl být za jiné. "Příběh mé mámy je svědectvím o fanatismu a manipulaci s lidmi," říká Martin Potůček.
Prezidentský domek se nachází v jihozápadní části Královské zahrady Pražského hradu. Na tomto místě stával kdysi barokní skleník. "Dochovala se ale jen jeho část, která byla následně za druhé světové války zakomponována do novostavby vily pro tehdejšího prezidenta Edvarda Beneše," říká historik architektury Zdeněk Lukeš.
I po více než třiceti letech od pádu komunistického režimu zůstává Klement Gottwald čestným občanem Liberce nebo Svitav. Stejně jako nacista Konrad Henlein. Odebrání jim ale zatím nehrozí. Města tvrdí, že nechtějí zasahovat do historie. Naproti tomu České Budějovice kvůli podpoře války na Ukrajině odebraly poctu ruské poslankyni Valentině Těreškovové. Praha to plánuje s maršálem Ivanem Koněvem.
Nakladatelství Paseka pokračuje v edici Velké dějiny zemí Koruny české, největším projektu české historiografie. Historik Jiří Pernes se v nově vydané knize věnuje letům 1948 až 1956. Zabývá se vznikem exilu, studenou válkou, militarizací Československa, válkou v Koreji, politickými procesy nebo událostmi po smrti Stalina a Gottwalda.
Podle ošetřujícího lékaře není prezident Miloš Zeman kvůli svému zdravotnímu stavu schopen výkonu úřadu, proto se diskutuje o odebrání jeho pravomocí. Zeman ale není zdaleka jediným prezidentem, kterého choroby zastihly v úřadu. Masaryk poslední rok ve funkci protrpěl a byl poloslepý. Beneš zase stonal v historicky klíčové době. Zprávy o stavu prezidentů se tajily, změnil to až Havel.
Ani v těch nejnebezpečnějších situacích neztrácel palubní střelec čs. perutě RAF Eduard Šimon humor. Kolegové si ho za války vážili i kvůli mimořádné odvaze. Po komunistickém puči však byl z armády vyhozen a 15. října 1949 za dodnes ne zcela jasných okolností zahynul při přestřelce s příslušníky SNB. Ve druhé polovině 60. let byl na popud jeho manželky Emilie případ znovu prošetřován.
Výročí 100 let od vzniku KSČ připodobňují historici k "rudému století". Nazývá se tak i výstava na pražské Kampě, která začíná v pátek 14. května. Je vůbec důvod si toto výročí i tragické události spojené s KSČ připomínat? Historici, kteří se na unikátní expozici podílejí, o tom nepochybují. "KSČ ovlivnila a stále ovlivňuje tuto zemi jako málokterá jiná partaj," říká historik Jan Kalous.
Spolu se svými komunistickými soudruhy nastolil v Československu tuhý totalitní režim, který vedl k připojení státu k sovětskému mocenskému bloku. Stál za útlakem značné části společnosti i za mocí, jež byla postupně příčinou ekonomického úpadku země a obrovské emigrační vlny obyvatelstva. Připomeňte si Klementa Gottwalda a "Rudé století" ve fotogalerii.
V únoru 1951 otřásl krajem mezi Sedlčany a Milevskem případ ubitého předsedy místního národního výboru v malé vsi Koubalova Lhota. Následné vyšetřování se vedlo zcela v režii komunistické Státní bezpečnosti, která označila za vrahy tři zdejší rolníky. Všichni byli záhy oběšeni. Ministerstvo spravedlnosti se v roce 2020 za justiční vraždu omluvilo. Případ je však mnohem složitější.
Advokát František Polák mezi válkami hájil komunisty, později v Sovětském svazu zažil jejich totalitní metody. O novodobých otrocích v lágrech gulagu svědčil v OSN, kde posléze pracoval jako noční hlídač, aby dále mohl upozorňovat na represivní povahu komunistického sytému. Marně. Klíčovou výpověď pak přinesl i v mediálně sledovaném sporu tří francouzských komunistů.
Je to vlastně smutné výročí 75 let od vzniku Státní bezpečnosti (StB) v říjnu 1945. Prvorepubliková idea ochrany republiky vzala brzy za své. StB se v rukou Komunistické strany Československa a pod dozorem Moskvy stala nástrojem pronásledování demokratické opozice. A trvalo to až do pádu totality v listopadu 1989. Šmírování, únosy, mučení, ale i vraždy - to je ve zkratce "výroční" vizitka StB.
Jan Cina a Jenovéfa Boková září v trojdílném dramatu z éry stalinismu, které mohlo nabídnout nuancovaný portrét člověka a doby. Pohybuje se ale v krajních polohách.
Komunisté by si měli na plakáty dát heslo „Být vrahem je in“ nebo „Komunistické lágry byly sexy, pojďme si je zopakovat“. Místo mladé dívky nebo chlápka se sedmnácticentimetrovým údem si tam mohli dát Gottwalda, Stalina či Grebeníčka seniora.
Před říšským tribunálem stála během války úplně sama. Přesto se dokázala obhájit a místo požadovaného provazu ji za protinacistické aktivity nakonec odsoudili k osmi letům žaláře. Doma od vlastních takovou šanci nedostala. Čeští komunisté nad ní po obludném divadle vynesli předem připravený ortel smrti. Miladu Horákovou zavraždili před 70 roky.
Před 70 lety, 31. května 1950, začal v Praze vykonstruovaný proces s Miladou Horákovou. Soud se konal pod dozorem sovětských poradců a v režii KSČ a zapsal se do historie jako největší demonstrace zvůle československého komunistického režimu za celou dobu jeho trvání. Na konci procesu, 8. června, byly vyneseny čtyři rozsudky smrti a čtyři doživotní tresty.
I když je svátek žen, který se už zhruba století slaví každoročně 8. března, starší než komunisté, byli to především oni, kdo jej dokázal silně propagandisticky využít. Na léta tak poznamenali jeho pověst a hesly o strážkyních míru a budovatelkách socialismu zamlžili jeho původ i smysl. Nahlédněte v naší galerii o pár desetiletí zpět a podívejte se, jakou podobu Mezinárodní den žen také míval.
Jistě, Adolf Hitler je zřejmě obecně vnímán jako zlo, protože to do starších generací komunisté tloukli. Ale Josif Vissarionovič Stalin? U tohoto krvavého báťušky už nic tak jasně obecného neplatí. Dokonce je takřka normální, že se v komunistické straně (KSČM) udrželo velmi aktivní stalinistické křídlo.
Psal se 24. srpen 1978 a příbramským náměstím Velké říjnové socialistické revoluce otřásl výbuch. Po něm se přes dva metry vysoká bronzová socha Klementa Gottwalda poroučela k zemi. "Dal jsem mu trhavinu mezi nohy a 'klapnul' to," vzpomíná bývalý horník příbramských uranových dolů Ondřej Stavihoha. V seriálu Tváře vzdoru '89 přinášíme vzpomínky těch, kteří vzdorovali komunistické totalitě.
