Komunisté by si měli na plakáty dát heslo „Být vrahem je in“ nebo „Komunistické lágry byly sexy, pojďme si je zopakovat“. Místo mladé dívky nebo chlápka se sedmnácticentimetrovým údem si tam mohli dát Gottwalda, Stalina či Grebeníčka seniora.
Před říšským tribunálem stála během války úplně sama. Přesto se dokázala obhájit a místo požadovaného provazu ji za protinacistické aktivity nakonec odsoudili k osmi letům žaláře. Doma od vlastních takovou šanci nedostala. Čeští komunisté nad ní po obludném divadle vynesli předem připravený ortel smrti. Miladu Horákovou zavraždili před 70 roky.
Před 70 lety, 31. května 1950, začal v Praze vykonstruovaný proces s Miladou Horákovou. Soud se konal pod dozorem sovětských poradců a v režii KSČ a zapsal se do historie jako největší demonstrace zvůle československého komunistického režimu za celou dobu jeho trvání. Na konci procesu, 8. června, byly vyneseny čtyři rozsudky smrti a čtyři doživotní tresty.
I když je svátek žen, který se už zhruba století slaví každoročně 8. března, starší než komunisté, byli to především oni, kdo jej dokázal silně propagandisticky využít. Na léta tak poznamenali jeho pověst a hesly o strážkyních míru a budovatelkách socialismu zamlžili jeho původ i smysl. Nahlédněte v naší galerii o pár desetiletí zpět a podívejte se, jakou podobu Mezinárodní den žen také míval.
Jistě, Adolf Hitler je zřejmě obecně vnímán jako zlo, protože to do starších generací komunisté tloukli. Ale Josif Vissarionovič Stalin? U tohoto krvavého báťušky už nic tak jasně obecného neplatí. Dokonce je takřka normální, že se v komunistické straně (KSČM) udrželo velmi aktivní stalinistické křídlo.
Psal se 24. srpen 1978 a příbramským náměstím Velké říjnové socialistické revoluce otřásl výbuch. Po něm se přes dva metry vysoká bronzová socha Klementa Gottwalda poroučela k zemi. "Dal jsem mu trhavinu mezi nohy a 'klapnul' to," vzpomíná bývalý horník příbramských uranových dolů Ondřej Stavihoha. V seriálu Tváře vzdoru '89 přinášíme vzpomínky těch, kteří vzdorovali komunistické totalitě.
Iluze a lež byly součástí příběhu českých komunistů od samého počátku.
V březnu před 65 lety zemřel sovětský diktátor Josif Stalin, vzápětí ho následoval i jeho československý souputník Klement Gottwald, který se ještě stihl zúčastnit Stalinova pohřbu. Účast českých lékařů při skonu obou vůdců, absurdní zatajování zdravotního stavu Gottwalda, ale i šikanování a perzekuci zdravotníků připomíná uznávaný neurochirurg, profesor Vladimír Beneš (97).
"Omyly" patří k životu jako ke straně (komunistické), což znamená, že kdykoli mohou přijít omyly nové. To je varování před fanatismem a zaslepeností.
Otec a syn, Albín a Daniel Brunovští, mají společnou výstavu v síni Adolf Loos Apartment and Gallery v pražském Mánesu. Albín Brunovský patřil mezi nejvýraznější slovenské grafiky a ilustrátory 20. století, navrhoval bankovky i známky. Daniel Brunovský se věnuje malbě, soše, keramice a šperku.
Únor 1948: výsledek specificky české mírové cesty k diktatuře.
František Suchý (91) se před 70 lety účastnil nočního pochodu na Pražský hrad, kterým několik tisíc studentů vyjádřilo odpor proti komunistické vládě. O několik let později jen o vlásek unikl popravě.
Snímek České televize o Klementu Gottwaldovi Sjednotitel ve strachu z cyklu Rudí prezidenti odhaluje některé méně známé detaily únorového převratu v roce 1948 i následujících let vlády "prvního dělnického prezidenta". Příběh truhláře a posluhovačky, kteří si šli užít na taneční zábavu, spěje k monstróznímu finále plnému vykonstruovaných soudních procesů...
Přestože značná část veřejnosti v poválečné euforii ještě věřila v lepší zítřky slibované Klementem Gottwaldem, ti prozíravější si už ve zlomovém roce 1948 uvědomili, že Československo čekají desítky let temné totality. Arcibiskup Josef Beran například volal „vzpamatujte se“ a varoval před bratrovražednými boji. Co o tehdejších událostech psaly noviny? Jak se lze přesvědčit v následujících citátech, mísily se v nich vizionářské předpovědi i slepá víra ve šťastný konec.
Z 8 milionů voličů ANO získalo hlasy jen 1,5 milionu, nevolilo ho 6,5 milionu lidí. Nový premiér nezastupuje většinu, jen něco přes pětinu všech voličů.
Při psaní svého dramatického debutu Lámání chleba, který vznikl na objednávku pražského Švandova divadla, se Josef Holcman inspiroval kronikářskými zápisky vlastního otce. Diváky zavádí na jihomoravskou vesnici a na osudech tří přátel se pokouší obsáhnout časově rozsáhlou plochu šedesáti let, od druhé světové války až po rok 2002. Téměř tříhodinové představení se sice dotýká stále živé minulosti, trpí ale dramaturgickou a režijní neujasněností i hereckou roztříštěností.
Režisér David Mrnka připravoval snímek o Miladě Horákové skoro deset let. Scénář měl původně 52 verzí a Mrnka musel několikrát měnit kvůli různým okolnostem svůj záměr. "Hrozně jsem chtěl ukázat Miladina mladá léta z dob jejích studií, kdy potkala Bohuslava Horáka, jenže jsem narazil na problém s castingem. Šlo o moc velký věkový odstup, abychom mohli nalíčit tu samou herečku, ale zase ne dost velký, aby mladá Milada mohla vypadat výrazně jinak," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Hlavní kategorie letošního 11. ročníku komiksových cen Muriel ovládly soudobé domácí dějiny. Cenu za nejlepší kresbu získal poslední díl komiksové série Češi s podtitulem Jak se KSČ chopila moci z vydavatelství Mladá fronta. Nejlepším komiksem jsou Obrázky z moderních československých dějin (1945-1989).
Film režiséra Davida Mrnky Milada bude mít premiéru 31. října. Snímek o političce a oběti vykonstruovaného procesu Miladě Horákové vznikal devět let. Hlavní roli ztvárnila izraelsko-americká herečka Ayelet Zurerová. Ve filmu se objeví i čeští herci, například Aňa Geislerová v roli prokurátorky Ludmily Brožové. Na financování koprodukčního projektu se podílí globální videotéka Netflix, která zakoupila práva na streamování po celém světě a snímek zařadí do své nabídky.
Ukrajinští hackeři publikovali korespondenci běloruského aktivisty Alexandra Usovského. Ten dostal sto tisíc eur na vybudování sítě proruských organizací ve střední Evropě. V Česku Usovskij spolupracoval se stalinisty, v Polsku zase s ultranacionalisty. Podle znalců jsou podobné projekty financovány z peněz byznysu napojeného na stát. Kreml tak může popřít, že by s tím měl cokoli společného.
