Na blížícím se summitu v Glasgow chce Joe Biden přesvědčit svět, aby se sjednotil v boji proti změnám klimatu. Jenže teď americkému prezidentovi hrozí, že on sám přijede do skotské metropole s prázdnýma rukama. A nebude moct garantovat, že USA dodrží své vlastní závazky snižování emisí.
Vztahy USA a Číny jsou nejhorší za desítky let. Washington označuje Peking za autokratický režim a hlavního strategického soupeře na globální scéně. Číňané odpovídají, že Amerika je demokracií v úpadku, bez morální autority. V jedné důležité oblasti ale obě země vyjadřují vůli spolupracovat - v boji proti klimatickým změnám.
První jednání mezi novou administrativou amerického prezidenta Joea Bidena a reprezentací Číny minulý měsíc ukázalo, že vztahy mezi Washingtonem a Pekingem budou velmi problematické. Jednou z mála oblastí, kde ovšem chtějí obě mocnosti spolupracovat, je zmírňování dopadů klimatických změn. Pro Bidena je to klíčová agenda celé jeho politiky.
Podle reportéra anglického deníku The Guardian Luka Hardinga se sovětská tajná služba KGB už od 80. let minulého století aktivně zajímala o současného amerického prezidenta Donalda Trumpa. Píše to ve své nové knize Collusion (Propojení), ve které mapuje kontakty Trumpova týmu s Rusy v loňské prezidentské kampani v USA. Mnohé informace z jeho knihy se potvrzují během současného vyšetřování, které ve Washingtonu vede zvláštní vyšetřovatel Robert Mueller.
Veterán americké diplomacie Daniel Fried do ní nastoupil už za éry prezidenta Jimmyho Cartera. Na prvním postu byl v roce 1980 v tehdejším sovětském Leningradě. Jeho posledním úkolem, než letos v únoru odešel ze služeb státu, byla funkce koordinátora amerických sankcí vůči Rusku. V této roli se Fried nakonec ocitl v nepříjemné situaci. Po Trumpově nástupu do Bílého domu musel proti němu lobbovat v americkém Kongresu, aby zajistil, že nový prezident protiruské sankce nezruší.
Do příštích prezidentských voleb v USA zbývá ještě tři a půl roku. Demokraté ovšem už začínají doufat, že dosavadní působení Donalda Trumpa v úřadě posiluje jejich naděje, že by v roce 2020 mohli získat Bílý dům zpět. A s tím, jak roste demokratické sebevědomí, se objevují jména možných kandidátů. Známých tváří, jako je Joe Biden, ale i nováčků, například senátorky Kamaly Harrisové z Kalifornie. Všichni také čekají, jak se rozhodne Hillary Clintonová. Většina demokratů tiše doufá, že už kandidovat nebude.
K žalobě proti Trumpově dekretu se připojili také exministři zahraničí John Kerry a Madeleine Albrightová. "Pomůže jen propagandě Islámského státu, podpoří verbování jeho bojovníků a posílí tvrzení, že Spojené státy vedou válku proti islámu," napsali exministři. Dekret zakazuje občanům sedmi většinou muslimských zemí vstup na americké území. Některé americké státy podaly proti nařízení žalobu, takže federální soud v Seattlu v pátek pozastavil kontroverzní dekret, dokud nebude o žalobě rozhodnuto.
Před nástupem budoucího ministra zahraničí USA Rexe Tillersona opustila své posty řada důležitých zaměstnanců úřadu. Po velkém odchodu skončila například hned čtveřice náměstků ministra. Pro nového šéfa resortu Tillersona to znamená výrazné komplikace. Bývalý ředitel ropné společnosti bude muset zkušené pracovníky na vlivných pozicích nahradit jinými.
Odcházející šéf americké diplomacie John Kerry ve čtvrtek vyzval budoucí vládu USA, aby "přijala za svou tvořivou diplomacii a angažovanost v mezinárodních záležitostech". Vláda Donalda Trumpa by podle Kerryho měla stavět na odkazu Baracka Obamy, pokud jde o boj s Islámským státem, zachování jaderné smlouvy s Íránem, podporu evropských spojenců a o tlaku na Rusko kvůli invazi na Ukrajinu. Obamův odkaz Kerry obhajoval i v článku pro The New York Times. "Doufám, že neklid, který je stále patrný ve světě, nezamlží výjimečné úspěchy, jichž diplomacie za Obamy dosáhla, nebo že tento neklid nezpůsobí konec politiky, která dobře sloužila naší zemi," uvedl ministr.
Účastníci pařížské konference, která se týkala izraelsko-palestinského konfliktu, se dohodli, že podpoří vytvoření dvou států. Znovu jednat by o tom měli na podobné akci, kde na rozdíl od nedělního setkání budou již přítomni i zástupci Izraele a Palestiny. Závěrečný dokument vyzývá Izraelce a Palestince, aby se zdrželi jednostranných kroků, které by mohly ohrozit výsledek jednání o statusu Jeruzaléma, o hranicích, bezpečnosti a uprchlících. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu označil konferenci za zmanipulovanou a bezvýznamnou.
Končící americká administrativa Baracka Obamy odmítla vetovat rezoluci Rady bezpečnosti OSN kritizující výstavbu izraelských osad. Donald Trump následně na Twitteru obvinil Obamovu vládu, že mu komplikuje hladké předání moci. "Obama se rezolucí OSN do určité míry pokusil omezit Trumpa, který se k výstavbě osad staví mnohem méně kriticky," vysvětluje analytička Irena Kalhousová.
Současná situace mezi Izraelci a Palestinci podle amerického ministra zahraničí Johna Kerryho neumožňuje vznik palestinského státu a naopak nahrává věčné okupaci palestinských území Izraelem. Obhajoval tak rezoluci Rady bezpečnosti OSN požaduící po Izraeli, aby přestal s výstavbou osad na okupovaných územích. Kerry také konstatoval, že o dalším vývoji blízkovýchodního vztahu, a tedy o otázce osad, sporného statusu Jeruzaléma a o řešení "dvou států" rozhodne až Trumpova vláda.
Syrské vládní síly, které bombardují město Aleppo, jsou zodpovědné za zločiny proti lidskosti a za válečné zločiny. Řekl to v sobotu šéf americké diplomacie John Kerry, který se spolu s diplomaty z desítky evropských a arabských zemí sešel v Paříži se zástupci syrské opozice. Německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier po schůzce vyzval Rusko a Damašek, aby nechaly odejít lidi z obklíčeného Aleppa. Podle Kerryho by Moskva a Damašek mohly projevit alespoň trochu vstřícnosti. Exilová opozice na konferenci v Paříži vyjádřila ochotu obnovit mírové rozhovory s vládou v Damašku "bez předběžných podmínek", uvedl francouzský ministr zahraničí. Ta však mezitím ztratila značnou část svého vlivu.
To, co se ještě minulý týden zdálo být uzavřenou kapitolou, je znovu na stole. E-maily Hillary Clintonové. FBI necelé dva týdny před volbami přišla s informací o nálezu nové korespondence ze soukromého účtu někdejší ministryně zahraničí, které by mohly obsahovat tajné informace. Jde přitom o jeden z největších šrámů na pověsti demokratické kandidátky na prezidentku. Co to znamená pro Hillary Clintonovou? A jaký dopad to může mít na výsledek voleb, které Američany čekají už 8. listopadu?
Až bude nynější americký ministr zahraničí John Kerry jednou psát paměti, jistě bude zajímavé, jestli poodhalí, co všechno se dělo kolem jeho neúspěšných pokusů dohodnout s Ruskem společný postup ve válce v Sýrii, tvrdí komentátor Hospodářských novin Teodor Marjanovič.
Rusko posílilo svou leteckou základnu Hmejmím v Sýrii o několik bombardérů Su-24 a Su-34. Znásobilo tak podporu syrské armády poté, co na začátku minulého týdne zkolabovalo příměří. Syrský režim spolu se svými spojenci minulý týden obnovil boje ve východním Aleppu, kde zahynulo přes 300 lidí. Rusko se do syrské války zapojilo přesně před rokem. Při jeho náletech zahynulo na 9 tisíc lidí.
Sedmdesát delegací z celého světa se sjelo do Jeruzaléma, aby na tamním Herzlově vrchu vzdalo hold někdejšímu izraelskému prezidentovi Šimonu Peresovi. Na pohřbu nechyběli americký prezident Barack Obama, jeho francouzský kolega Francois Hollande či český premiér Bohuslav Sobotka. Šimon Peres, laureát Nobelovy ceny míru, zemřel ve středu ve věku 93 let, dva týdny poté, co utrpěl mozkovou mrtvici.
Izraelská veřejnost i nejvyšší představitelé státu se od čtvrtečního rána loučí s bývalým prezidentem Šimonem Peresem, který zemřel ve středu ve věku 93 let. Rakev pokrytá státní vlajkou je vystavena před budovou izraelského parlamentu. Pohřeb se bude konat v pátek, dorazí na něj americký prezident Barack Obama nebo český premiér Bohuslav Sobotka.
V syrském Aleppu po ztroskotání týdenního příměří vypukly další boje. Podle francouzského ministra zahraničí Jeana-Marca Ayraulta budou země, které rezoluci neodhlasují, odpovědné za spoluúčast za tamní válečné zločiny. Spojené státy zase pohrozily Rusku, že s ním přeruší veškeré kontakty, pokud neskončí bombardování Aleppa.
Kolumbijská vláda a radikálně levicové hnutí Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC) v úterý ve městě Cartagena svými podpisy stvrdily mírovou dohodu, která oficiálně ukončila přes půl století dlouhý konflikt. Dohodu ještě musejí Kolumbijci schválit v referendu, které se uskuteční 2. října.
Spojené státy podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova svou kritikou kazí šanci na mír v Sýrii. OSN podle něj jen zhoršuje vztahy západních zemí s Moskvou. Lavrov tak reaguje na prohlášení, která o víkendu padla na půdě Rady bezpečnosti OSN. Rusko bylo západními diplomaty obviněno, že prodlužuje syrskou krizi a dopouští se válečných zločinů.
Protiraketový systém THHAD byl předmětem diskuze na Valném shromáždění OSN v New Yorku v rámci projednávání přijetí nových sankcí vůči Severní Koreji. KLDR provedla nedávno už pátou jadernou zkoušku. Proti těmto krokům je ale Čína, která má v Radě bezpečnosti OSN právo veta. Peking sice jaderný test odsoudil, ale zároveň vyzval, aby se zúčastněné strany zdržely vzájemných provokací a jakýchkoli činností, které by mohly zhoršit situaci.
Vojenské letouny v noci bombardovaly ty oblasti syrského Aleppa, které kontrolují povstalci. Ředitel aleppské nemocnice Al-Kuds Hamza Chatíb uvedl, že zemřelo 45 lidí. Syrská armáda ani státní média o úderech zatím neinformovala. V Sýrii skončilo toto pondělí několikadenní příměří.
Plán o společném boji Ruska a USA proti teroristům v Sýrii zřejmě ztroskotal. Na konvoj, který měl dovézt zásoby civilistům do Aleppa, zaútočila neznámá letadla, podle Syrské observatoře pro lidská práva (SOHR) syrská či ruská, což následně popřel Kreml. Washington a Moskva se přitom na příměří mezi válčícími stranami dohodly teprve minulý týden. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v úterý prohlásil, že existuje pouze malá naděje, že se pokusí obnovit v Sýrii příměří. John Kerry zase naznačuje, že Rusko nemá svého spojence Asada pod kontrolou. Poslední vývoj v Sýrii ukazuje, že USA a Rusko mají v zemi rozdílné zájmy.
Irácké síly podporované koalicí v čele s Američany již získaly kontrolu nad polovinou území, které v zemi ovládali ozbrojenci z Islámského státu. Během své návštěvy Bagdádu to uvedl náměstek amerického ministra zahraničí Antony Blinken. Zástupce Johna Kerryho rovněž oznámil, že Washington poskytne Bagdádu pomoc v hodnotě 181 milionů dolarů (4,4 miliardy Kč) na řešení humanitární krize, se kterou se Irák potýká navzdory pokroku, kterého bylo dosaženo na bojišti. I přes několik velkých porážek v uplynulých měsících však Islámský stát stále kontroluje Mosul, druhé největší irácké město. Irácká armáda chce dobýt město do konce roku.
Prodloužení příměří v Sýrii o dalších 48 hodin podporuje Rusko i Spojené státy. O příměří spolu telefonicky hovořili ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov a jeho americký protějšek John Kerry. Během dosavadního klidu zbraní, který začal platit v pondělí večer, však bylo příměří porušeno asi šedesátkrát především opoziční skupinou Ahrár aš-Šám a dalšími povstaleckými hnutími. Syrské vládní síly jejich útoky neopětovali. Žádný civilista ani bojovník ale během příměří zabit nebyl.
