Spojené státy podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova svou kritikou kazí šanci na mír v Sýrii. OSN podle něj jen zhoršuje vztahy západních zemí s Moskvou. Lavrov tak reaguje na prohlášení, která o víkendu padla na půdě Rady bezpečnosti OSN. Rusko bylo západními diplomaty obviněno, že prodlužuje syrskou krizi a dopouští se válečných zločinů.
Protiraketový systém THHAD byl předmětem diskuze na Valném shromáždění OSN v New Yorku v rámci projednávání přijetí nových sankcí vůči Severní Koreji. KLDR provedla nedávno už pátou jadernou zkoušku. Proti těmto krokům je ale Čína, která má v Radě bezpečnosti OSN právo veta. Peking sice jaderný test odsoudil, ale zároveň vyzval, aby se zúčastněné strany zdržely vzájemných provokací a jakýchkoli činností, které by mohly zhoršit situaci.
Vojenské letouny v noci bombardovaly ty oblasti syrského Aleppa, které kontrolují povstalci. Ředitel aleppské nemocnice Al-Kuds Hamza Chatíb uvedl, že zemřelo 45 lidí. Syrská armáda ani státní média o úderech zatím neinformovala. V Sýrii skončilo toto pondělí několikadenní příměří.
Plán o společném boji Ruska a USA proti teroristům v Sýrii zřejmě ztroskotal. Na konvoj, který měl dovézt zásoby civilistům do Aleppa, zaútočila neznámá letadla, podle Syrské observatoře pro lidská práva (SOHR) syrská či ruská, což následně popřel Kreml. Washington a Moskva se přitom na příměří mezi válčícími stranami dohodly teprve minulý týden. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v úterý prohlásil, že existuje pouze malá naděje, že se pokusí obnovit v Sýrii příměří. John Kerry zase naznačuje, že Rusko nemá svého spojence Asada pod kontrolou. Poslední vývoj v Sýrii ukazuje, že USA a Rusko mají v zemi rozdílné zájmy.
Irácké síly podporované koalicí v čele s Američany již získaly kontrolu nad polovinou území, které v zemi ovládali ozbrojenci z Islámského státu. Během své návštěvy Bagdádu to uvedl náměstek amerického ministra zahraničí Antony Blinken. Zástupce Johna Kerryho rovněž oznámil, že Washington poskytne Bagdádu pomoc v hodnotě 181 milionů dolarů (4,4 miliardy Kč) na řešení humanitární krize, se kterou se Irák potýká navzdory pokroku, kterého bylo dosaženo na bojišti. I přes několik velkých porážek v uplynulých měsících však Islámský stát stále kontroluje Mosul, druhé největší irácké město. Irácká armáda chce dobýt město do konce roku.
Prodloužení příměří v Sýrii o dalších 48 hodin podporuje Rusko i Spojené státy. O příměří spolu telefonicky hovořili ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov a jeho americký protějšek John Kerry. Během dosavadního klidu zbraní, který začal platit v pondělí večer, však bylo příměří porušeno asi šedesátkrát především opoziční skupinou Ahrár aš-Šám a dalšími povstaleckými hnutími. Syrské vládní síly jejich útoky neopětovali. Žádný civilista ani bojovník ale během příměří zabit nebyl.
Příměří, které v Ženevě minulý týden dojednaly USA a Rusko, má začít platit od pondělního západu slunce. Bojující strany se do té doby snaží posílit svá postavení a stupňují střety. Příměří s výhradami přijala značná část ozbrojené opozice i režim prezidenta Bašára Asada. Dohoda se ale nevztahuje na teroristické organizace. Vypadla z ní i Fronta dobytí Sýrie, jejíž předchůdkyně Fronta an-Nusrá se až donedávna hlásila k al-Káidě. Umírnění povstalci přitom se zmíněným uskupením mnohdy spolupracují během bojů proti Asadovým jednotkám i proti džihádistům z teroristické organizace Islámský stát.
Rusko se má postarat o mírnění syrského letectva, které teď intenzivně útočí na odpůrce Damašku i na teroristy. USA zase mají přimět takzvanou umírněnou opozici, aby se jasně teritoriálně oddělila od Fronty dobytí Sýrie, napojené na teroristickou síť Al-Káida.
Prezidenti Ruska a Spojených států Vladimir Putin a Barack Obama se v pondělí ráno SELČ sešli na dvoustranné schůzce na okraji summitu G20 v čínském Chang-čou. Předpokládá se, že na pořadu jednání je situace v Sýrii a na Ukrajině. Přítomni jsou i ministři zahraničí obou zemí Sergej Lavrov a John Kerry, kteří předtím jednali sami. K očekávané dohodě o zastavení bojů v Sýrii ale nedospěli.
Ministři zahraničí USA a Ruska John Kerry a Sergej Lavrov, kteří se setkali na okraj summitu skupiny G20 v Číně, nedospěli k dohodě o zastavení bojů v Sýrii. Podle amerického ministerstva zahraničí rozdíly v postojích stran přetrvávají, informují světové tiskové agentury. V neděli přitom náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov prohlásil, že dohoda je blízko. O možném termínu jejího uzavření se ale nezmínil. Podle dřívějšího prohlášení Johna Kerryho stále zbývá dokončit řadu technických záležitostí. Na okraj summitu, který v pondělí končí v čínském Chang-čou, by se kvůli Sýrii měli sejít i ruský prezident Vladimir Putin a americký prezident Barack Obama.
Spojené státy a Rusko na svém pátečním jednání v Ženevě nedosáhly žádného významného průlomu, pokud jde o vojenskou spolupráci obou zemí a ukončení násilností v Sýrii. Americký ministr zahranič John Kerry přijel do Ženevy ze Saúdské Arábie, kde jednal s představiteli zemí Perského zálivu, které podporují syrské povstalce. Moskva před setkáním uvedla, že se diskuse o Sýrii zaměří hlavně na možný společný postup proti teroristickým skupinám v zemi. Zvláštní vyslanec OSN pro Sýrii Staffan de Mistura, který se do rozhovorů zapojil, předtím řekl, že mluvit se má i o zastavení palby v Sýrii. OSN požaduje dvoudenní příměří pro dopravení humanitární pomoci civilistům v Aleppu.
Turecký ministr obrany Fikri Işik ve čtvrtek označil za strategickou prioritu ofenzivy zabránit syrským Kurdům ve sjednocení východních a západních regionů v Sýrii. Ankara se obává, že po ovládnutí území v syrském pohraničí tamními Kurdy se posílí turečtí kurdští separatisté, s nimiž turecká armáda bojuje na jihovýchodě Turecka. Jako cíl ofenzivy původně Turecko uvádělo boj s radikály z hnutí Islámský stát (IS). Podle amerického ministra zahraničí Johna Kerryho se Kurdové stahují na východ za řeku Eufrat.
Turecko je o něco blíže k vydání islámského duchovního Fethullaha Gülena z USA. Řekl to turecký premiér Binali Yildirim, podle kterého se postoj spojených států k žádosti zlepšil. Do Ankary podle něj také koncem srpna přijede americký viceprezident Joseph Biden, který se tak zřejmě připojí k ministru zahraničí Johnu Kerrymu.
Americký ministr zahraničí John Kerry dnes předal argentinskému prezidentovi Mauriciovi Macrimu první část odtajněných dokumentů z archívů USA, které se týkají diktatury v Argentině z let 1976-1983. Vlády vojenských junt v Argentině v letech 1976 až 1983 pronásledovaly a mučily své politické odpůrce, jichž za sedm let "zmizelo" na 30 000. "Mizení" vypadalo i tak, že lidé nepohodlní režimu byli zatčeni, mučeni a pak shazováni z letounů do moře. Organizace pro lidská práva kritizují Spojené státy za to, že diktátorský režim v Argentině zpočátku podporovaly. Odtajněné dokumenty slíbil Argentině předat prezident Barack Obama během své březnové návštěvy v této jihoamerické zemi.
Situace na bitevním poli v Sýrii a v Iráku se zvrátila v neprospěch Islámského státu a světové společenství se teď musí soustředit na stabilizaci osvobozených území. Na mezinárodní dárcovské konferenci věnované Iráku to dnes v New Yorku prohlásil americký ministr zahraničí John Kerry. Konference shromáždila podle agentury Reuters přes dvě miliardy dolarů - tedy více, než se čekalo. Podle humanitární koordinátorky Lise Grandeové se mohou vojenská vítězství ukázat jen jako přechodná, pokud se svět nepostará o Iráčany zbavené domova. "Vojenské tažení dosáhne velkého, ale krátkodobého úspěchu a nejspíš nebude mít trvalý dopad," varovala.
V noci z pátku na sobotu se část turecké armády pokusila o vojenský převrat v zemi. Prezident Recep Tayyip Erdogan z nepodařeného puče obvinil svého bývalého spojence, duchovního Fethullaha Gülena, který léta žije v americké Pensylvánii. Ten mu nařčení vrátil s tím, že by se nedivil, kdyby akci zinscenoval prezident. Objevily se ale i další teorie.
Dramatická páteční noc změnila podobu Turecka. Nepovedený puč části armády proti Erdoganově vládě probíhal od večerních pátečních hodin do sobotního odpoledne. První výstřely se v ulicích Ankary rozezněly před desátou hodinou večerní. Druhý den před polednem byly už oficiálně vydané zprávy o počtu obětí, které během pokusu o převrat zemřely. Projděte si rekonstrukci pokusu o vojenský převrat v Turecku minutu po minutě.
Britský ministr zahraničí Boris Johnson prohlásil, že Velká Británii i přes to, že opouští Evropskou unii, se rozhodně nehodlá vzdát své vůdčí role v Evropě. Vůli Britů odejít z EU, vyjádřenou v referendu z konce června, je podle Johnsona třeba naplnit. O Brexitu samotném ale ostatní země a představitelé Unie s Brity nehodlají formálně či neformálně jednat do té doby, než Londýn formálně spustí dvouletý vyjednávací proces podle článku 50 Lisabonské smlouvy EU z roku 2009.
Americký ministr zahraničí John Kerry navštíví tento týden Moskvu, kde bude jednat o situaci v Sýrii, na Ukrajině, v Náhorním Karabachu, ale i o dalších tématech. Oznámil to mluvčí americké diplomacie John Kirby. Kerry dorazí do Moskvy ve čtvrtek poté, co se zúčastní ve Francii tradičních oslav výročí dobytí Bastily v roce 1789. Z Ruska šéf americké diplomacie zamíří na bilaterální rozhovory do Lucemburska, na setkání unijních ministrů zahraničí v Bruselu a do Londýna, kde má v plánu několik schůzek na téma situace v Sýrii a v Jemenu.
Ruská televize NTV, známá blízkými styky s ruskými tajnými službami, zveřejnila ve čtvrtek video z potyčky před vchodem u velvyslanectví Spojených států, kde podle americké verze ruský policista zbil amerického diplomata. Naopak podle prokremelské televize video dokazuje, že "americký špion napadl ruského policistu", jak tvrdí i ruská diplomacie. Incident se odehrál 6. června.
