Stačil jeden zaseklý ventil a rozsvícená kontrolka, kterou nikdo nebral vážně. 28. března 1979 se americká elektrárna Three Mile Island proměnila v dějiště nejhorší civilní jaderné havárie v historii Spojených států. Zatímco se polovina jádra reaktoru tavila a 140 tisíc lidí v panice opouštělo své domovy, vedení elektrárny se snažilo rozsah katastrofy bagatelizovat.
Napětí mezi Spojenými státy a Ruskem se znovu přibližuje době, jakou svět naposledy zažil v letech studené války. Moskvou oznámené testy dvou strategických zbraňových systémů, doprovázené nejasnou a ostře formulovanou americkou reakcí, vyvolaly otázku, zda se mezinárodní režim kontroly jaderných zbraní neblíží zásadnímu zlomu.
V pondělí zemřela předsedkyně Státního ústavu pro jadernou bezpečnost a komunální politička Dana Drábová. Respektovaná odbornice se snažila o edukaci ohledně jaderné bezpečnosti, nezapomenutelně se vyjadřovala i k různým událostem a incidentům. O černobylské katastrofě například řekla, že byla spíše havárií komunismu než jadernou havárií.
Dana Drábová vykonala pro bezpečnost Česka opravdu výjimečnou práci, uvedl v pondělí na síti X prezident Petr Pavel. Vážil si její odbornosti a obdivoval její bezprostřednost a charisma. Podle něj byla skutečnou vlastenkou a především dobrým člověkem.
Ve věku 64 let zemřela v pondělí po vážné nemoci dlouholetá předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) Dana Drábová. ČTK to oznámil úřad. V čele instituce stála od roku 1999, zapojila se také do komunální politiky.
Teherán vyzval země světa i šéfa OSN Antónia Guterrese, aby zamezili uplatňování protiíránských sankcí, které byly v noci na neděli znovu zavedeny. Íránské ministerstvo zahraničí slíbilo rozhodnou reakci na tento krok, který označilo za neopodstatněný a nezákonný. Sankce byly obnoveny poté, co Spojené království, Francie a Německo spustily koncem srpna mechanismus, který to umožnil.
Přesně 80 let od svržení atomové bomby na Hirošimu varuje město před návratem jaderné hrozby. Starosta Kazumi Matsui během pietní ceremonie nabádá světové lídry, aby neopakovali tragické chyby minulosti a místo zbrojení usilovali o mír. Hirošima připomíná, že stín jaderné války není minulostí.
Přibližně 70 kilometrů od lotyšského hlavního města Rigy se v budově lázní skrývá komplex - donedávna tajený -, v němž se mělo v případě jaderné války ukrýt nejvyšší vedení země. Dnes je bunkr každodenně přístupný, a jak si reportér Aktuálně.cz vyzkoušel na vlastní kůži, člověk se během hodiny a půl může vrátit o 40 let zpátky do období sovětského vládce Leonida Brežněva.
Francouzská společnost EDF nechystá v Česku další právní kroky k tendru na stavbu nových bloků v jaderné elektrárně Dukovany. Firma to uvedla v prohlášení.
Toto je přepis a obrazová dokumentace dramatických okamžiků v Bílém domě během amerického bombardování íránských jaderných zařízení v noci na 22. června 2025. Prezident Trump na síti X oznámil „monumentální škody“ na cílech ve Fordo, Natanzu a Isfahánu a varoval Írán před jakoukoli odvetou. Fotografie zachycují klíčové aktéry i napjatou atmosféru v krizové místnosti během vojenské operace.
Americké bombardéry B-2 z rozhodnutí prezidenta Trumpa a bez vědomí světa udeřily na nejstřeženější íránská jaderná zařízení. Šest obřích bomb GBU-57 mířilo hluboko do pohoří ve Fordo, poprvé v historii v ostré akci. Zatímco Írán tvrdí, že škody jsou „povrchní“, Pentagon a Trump mluví o „naprostém triumfu“.
Íránské podzemní jaderné komplexy jsou pro standardní letecké bomby nedobytnou pevností. Jedinou zbraní, která je dokáže rozdrtit, je americká superbomba GBU-57. Tu vlastní pouze USA a unese ji jen bombardér B-2. Izrael tak zůstává bez šance podobný cíl zničit. Nyní ale visí ve vzduchu zásadní otázka: odhodlají se Spojené státy k zásahu, který by mohl rozpoutat totální válku na Blízkém východě?
"Izraelská armáda si pro útok na íránská jaderná zařízení nemohla vybrat lepší den než pátek třináctého," tvrdil s mírnou nadsázkou bezpečnostní analytik a bývalý zpravodajský důstojník Jaroslav Kuchyňa. Nyní bude podle něj záležet hlavně na tom, co ve skutečnosti Izrael zničil, aby Teheránu zabránil v dokončení jaderné bomby.
Izrael udeřil na íránská jaderná zařízení a továrny na rakety, Teherán odpověděl salvou dronů. Při útocích zemřel velitel revolučních gard i vědci, exploze otřásly i městem Natanz, u něhož je významné jaderné zařízení. Premiér Netanjahu mluví o rozhodujícím okamžiku dějin, USA se od operace distancují. Blízký východ čelí největšímu napětí za poslední roky.
"Dnes jsme zase o trochu blíže k jadernému vyhlazení než kdy dřív. Politické elity a váleční štváči bezstarostně podněcují strach a napětí mezi jadernými mocnostmi," varovala v úterý šéfka Trumpových tajných služeb v dramatickém videu po návštěvě Hirošimy.
Místopředseda ruské bezpečnostní rady a bývalý ruský prezident i premiér Dmitrij Medveděv znovu pohrozil Švédsku a Finsku možným odvetným úderem včetně jaderného v případě vojenského střetu se Severoatlantickou aliancí. Informovala o tom agentura Reuters. Původně neutrální země k obrannému paktu přistoupily v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu.
Slova o nutnosti bavit se o zapojení Polska do programu sdílení jaderných zbraní v rámci NATO zaznívají od prezidenta Andrzeje Dudy opakovaně, konstatuje Maciej Ruczaj z Centra transatlantických vztahů, který dříve působil jako polský velvyslanec v Bratislavě. Polsko se i díky sebevědomé bezpečnostní politice označuje za tygra Evropy, Ruczaj v rozhovoru pro Spotlight popisuje další souvislosti.
Dron v noci zasáhl sarkofág uzavřené jaderné elektrárny v Černobylu na Ukrajině a způsobil požár. Nedostal se však přímo k reaktoru. "I kdyby byl výbuch větší a rizikovější, potenciální úniky radiace zasáhnou jen okolí Černobylu. Nemohou ohrozit sousední země," říká jaderná inženýrka Lenka Frýbortová. Obecně je ale podle ní narušování prostoru jaderných zařízení nebezpečné.
Ruský prezident Vladimir Putin snížil práh pro použití jaderných zbraní a jeho zásadní spojenec je jen krok od zařazení se mezi jaderné mocnosti. "Írán se nachází v jednotkách týdnů od toho, že bude mít dostatek obohaceného uranu na výrobu jednotek jaderných zbraní," říká v rozhovoru pro Spotlight analytik z Institutu mezinárodních studií FSV UK Michal Smetana.
Přední britský komentátor a odborník na Rusko Edward Lucas v rozhovoru, který v Londýně poskytl deníku Aktuálně.cz, popisuje, proč je Evropa podle něj nepřipravená a blíží se do éry, kdy už Spojené státy nebudou automaticky krýt její bezpečnost.
Vladimir Putin začal opět vyhrožovat jadernými zbraněmi. "Máme je. A můžeme je použít," prohlásil. Podle předního amerického odborníka, profesora Scotta Sagana ze Stanfordovy univerzity, nejsou hrozby ruského vládce prázdné. Naopak. V rozhovoru pro Aktuálně.cz popisuje, proč je riziko atomové války nyní tak vysoké, a vysvětluje, jak se Západu Putina daří od použití jaderných zbraní odradit.
Dana Drábová se podle zjištění Aktuálně.cz opět stane předsedkyní Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. Ve středu ji jmenuje vláda Petra Fialy (ODS). Instituce dohlíží na využívání jaderné energie v Česku. Drábová, která sama sebe označuje za "jadernou babu", funkci obhájila ve výběrovém řízení. Šlo o první soutěž na tuto pozici, kdy má časově omezený mandát.
Jak moc se dá zneužít vědy a jak snadno lze zničit člověka? Nový film režiséra Christophera Nolana Oppenheimer ukazuje, co všechno dokáže atomová energie, a vypráví příběh muže, který vymyslel tu nejcennější zbraň. Nakolik hollywoodský snímek s Cillianem Murphym v hlavní roli odpovídá skutečnosti, hodnotí v rozhovoru pro Aktuálně.cz historik Vojtěch Kyncl z Historického ústavu Akademie věd.
Potrvá ještě desítky let, než bude mít Česko své vlastní hlubinné úložiště radioaktivních odpadů. Do té doby se část nebezpečných látek skladuje v úložišti Richard u Litoměřic. Původně zde byl vápencový důl, nacisté jej plánovali přestavět na podzemní vojenskou továrnu. Od 60. let zde ukládají například zářiče z nemocnic i požární hlásiče. Aktuálně.cz přináší další díl seriálu Skrytá místa.
Ruský prezident Vladimir Putin od začátku invaze na Ukrajinu několikrát vyhrožoval možným použitím jaderných zbraní. Přední světový odborník Harald Müller v rozhovoru pro deník Aktuálně.cz říká, že k taktickým atomovým zbraním Rusové mohli přistoupit například při obléhání mariupolských oceláren Azovstal. A vysvětluje, proč to neudělali.
