Vladimir Putin začal opět vyhrožovat jadernými zbraněmi. "Máme je. A můžeme je použít," prohlásil. Podle předního amerického odborníka, profesora Scotta Sagana ze Stanfordovy univerzity, nejsou hrozby ruského vládce prázdné. Naopak. V rozhovoru pro Aktuálně.cz popisuje, proč je riziko atomové války nyní tak vysoké, a vysvětluje, jak se Západu Putina daří od použití jaderných zbraní odradit.
Dana Drábová se podle zjištění Aktuálně.cz opět stane předsedkyní Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. Ve středu ji jmenuje vláda Petra Fialy (ODS). Instituce dohlíží na využívání jaderné energie v Česku. Drábová, která sama sebe označuje za "jadernou babu", funkci obhájila ve výběrovém řízení. Šlo o první soutěž na tuto pozici, kdy má časově omezený mandát.
Jak moc se dá zneužít vědy a jak snadno lze zničit člověka? Nový film režiséra Christophera Nolana Oppenheimer ukazuje, co všechno dokáže atomová energie, a vypráví příběh muže, který vymyslel tu nejcennější zbraň. Nakolik hollywoodský snímek s Cillianem Murphym v hlavní roli odpovídá skutečnosti, hodnotí v rozhovoru pro Aktuálně.cz historik Vojtěch Kyncl z Historického ústavu Akademie věd.
Potrvá ještě desítky let, než bude mít Česko své vlastní hlubinné úložiště radioaktivních odpadů. Do té doby se část nebezpečných látek skladuje v úložišti Richard u Litoměřic. Původně zde byl vápencový důl, nacisté jej plánovali přestavět na podzemní vojenskou továrnu. Od 60. let zde ukládají například zářiče z nemocnic i požární hlásiče. Aktuálně.cz přináší další díl seriálu Skrytá místa.
Ruský prezident Vladimir Putin od začátku invaze na Ukrajinu několikrát vyhrožoval možným použitím jaderných zbraní. Přední světový odborník Harald Müller v rozhovoru pro deník Aktuálně.cz říká, že k taktickým atomovým zbraním Rusové mohli přistoupit například při obléhání mariupolských oceláren Azovstal. A vysvětluje, proč to neudělali.
V době studené války se největší apel ve školách kladl na ochranu dětí před jadernými a chemickými zbraněmi. Branná výchova, která žáky učila, jak se chovat v době konfliktu, se do škol plně zavedla v 50. letech minulého století. Pedagogické muzeum a knihovna J. A. Komenského v Praze teď ukazuje, jakým způsobem se děti měly připravovat na jaderné a chemické útoky imperialistů ze Západu.
Hosty jsou novinář Vojta Boháč, náměstek pro jadernou bezpečnost SÚRO Miroslav Hrehor, psychiatr a psychoterapeut Tomáš Rektor, hudebník Igor Ochepovsky a Denisa Hejlová, vedoucí katedry Marketingové komunikace FSV UK.
Jaderná elektrárna v Černobylu obsazená ruskými vojáky je bez proudu. Pokud se jeho dodávky včas neobnoví, hrozí únik radiace, varovala ukrajinská státní společnost Enerhoatom. Práci na obnovení dodávek ale znemožňují pokračující boje. Proč by případný únik radiace znamenal jen lokální problém, vysvětluje Lenka Frýbortová z katedry jaderných reaktorů na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT.
Výbuch jaderné elektrárny při ostřelování nehrozí, materiál v jaderných elektrárnách je k tomu nevhodný. K úniku radiace by musel nastat celý řetězec selhání v důsledku násilného poškození. V reakci na noční útok na Záporožskou jadernou elektrárnu na Ukrajině uvedl člen představenstva společnosti ČEZ a bývalý šéf jaderné elektrárny Temelín Bohdan Zronek.
„Putin sice sankce Západu zkritizoval, jeho odkaz na použití jaderné zbraně ale směřoval hlavně k tomu, aby se NATO nezapojovalo do bojů na Ukrajině. Jedním z takových případů by byla bezletová zóna. Ta je sice označována za neválečný krok, fakticky ale její vynucování znamená sestřelovat ruská letadla. A to už válečným krokem je,” říká Jan Ludvík, expert na válku, strategii a nukleární zbraně.
Předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová mírní obavy z ruských vojenských jednotek u bývalé atomové elektrárny Černobyl. Podle ní je aktuálně naměřená radioaktivita sice vyšší, ale stále v normě. Neobává se ani poškození funkčních jaderných elektráren, kdyby je omylem zasáhla raketa. Jsou prý dimenzované na pád stíhačky či letadla.
Rakouská ministryně pro klima a energetiku Leonore Gewesslerová pohrozila právními kroky proti plánům Evropské komise (EK) zařadit za určitých podmínek energii vyrobenou z jádra a zemního plynu mezi šetrné ke klimatu. Německá vláda návrh klasifikovat investice do energetických projektů využívajících plyn jako takzvaně zelené přivítala, její odpor vůči stejnému přístupu k jádru však trvá.
Uhlí skončí mnohem dřív, v roce 2030 pravděpodobně nebudou žádné tepelné elektrárny, boj v uhelné komisi ztratil smysl. Že jsem nesnesl prohru, je nesmysl, říká Jan Rovenský z Greenpeace. Analýz k rozhodnutí o konci uhlí v roce 2038 bylo dost, už tento rok je velmi ambiciózní, jdeme velmi výrazně pod cíle, které jsou stanoveny v rámci emisí CO2, oponuje náměstek MPO René Neděla.
