Příchody a odchody migrantů z Ukrajiny by po válce mohly sehrát důležitou roli pro hospodářský růst zemí střední Evropy. Možné dopady na výkon regionu se pohybují v rozmezí od minus šesti do tří procent v závislosti na tom, zda budou hostitelské země opouštět, nebo zda jich přijde ještě více, uvádějí analytici společnosti S&P Global.
Taganrog je ruské vězení ve stejnojmenném městě, do nějž Rusové převážejí zajaté ukrajinské vojáky, ale i civilisty. Přeživší mluví o brutálním fyzickém týrání či trápení hladem. Právě tady zemřela novinářka Viktoria Roščynová, jejíž tělo se stopami po mučení letos Rusko vydalo. Novináři v rámci projektu pojmenovaném po zavražděné shromáždili svědectví přeživších Ukrajinců.
Útoky dronů jsou jednou z největších bezpečnostních hrozeb současnosti. Bezpilotní letouny představují riziko pro civilní i vojenské cíle. V souvislosti s válkou na Ukrajině se vývoj takových strojů dramaticky zrychlil. Aktuálně.cz zjišťovalo, jak se před nimi účinně bránit a jak je na případné ataky připravené Česko.
Na Ukrajině se válčí nejen na zemi, ve vodě a ve vzduchu, ale i v kyberprostoru. Skupiny hackerů útočí na infrastrukturu nepřítele či verbují sabotéry z řad protivníka. Do bojů se zapojují také internetoví podvodníci. Cílí na obyvatele znepřátelené země a tvrdí, že kradením peněz škodí druhé straně.
Jedno z nejvlivnějších ukrajinských médií se dostalo do sporu s prezidentskou kanceláří. Podle šéfredaktorky Ukrajinské pravdy Sevhil Musajevové vyvíjí tamní vláda na deník systematický tlak. Novinářka situaci popisuje v rozhovoru pro Aktuálně.cz, v němž vzpomíná také na začátky ruské invaze v únoru 2022 a vysvětluje, proč si byla jistá, že k napadení Ukrajiny dojde.
Izrael v noci na úterý zahájil pozemní operaci v jižním Libanonu, kde bojuje s militantním hnutím Hizballáh. Podle izraelské armády má jít o omezenou a přesně zaměřenou misi, jejímž cílem je zničit pozice Hizballáhu poblíž hranic, odkud po několik měsíců ostřeluje sever Izraele. Vojáci zatím operují na dohled od hranic. Podívejte se na aktuální snímky agentury Reuters.
Kreml předpokládá, že po vpádu Ukrajinců mohou bojové akce v Kurské oblasti trvat podle optimistického scénáře několik měsíců. Ruský opoziční server Meduza, sídlící v Lotyšsku, získal informace od zdrojů blízkých okolí Vladimira Putina, který nyní připravuje Rusy na "nový normál", kdy část jejich území budou ovládat Ukrajinci.
"Jestli Ukrajina dokázala vpádem do Kurské oblasti Rusko ponížit? Troufám si říct, že to byl hlavní cíl té operace. A nikoliv odlákat ruské síly, jak se často říká," tvrdí o ukrajinském vpádu na ruské území ukrajinista David Svoboda. Podle něj Ukrajinci dobře vědí, že jim to na částech fronty "hoří", a jsou si dobře vědomi psychologického dopadu útočné kampaně.
Jediným přijatelným výsledkem války na Ukrajině je prohra Ruska, říká v exkluzivním rozhovoru pro Aktuálně.cz renomovaný historik Serhii Plokhy, který působí na americké Harvardově univerzitě.
Rusové za minulé úterý zaznamenali jeden z rekordních počtů denních ztrát. Podle analytika Andrewa Perpetua ukrajinské síly poškodily nebo zničily více než sto ruských vozidel. Většinu úderů obstaraly drony, kterým se okupanti nezvládají bránit. Důvodem mohou být podle amerického serveru Forbes nefunkční rušičky.
Součástí schválené americké pomoci ve výši 61 miliard jsou i "zabijácká” americká bojová vozidla pěchoty M2 Bradley. Ta hrají ve zpomalování ruské ofenzivy zásadní roli.
Jen pár dnů předtím, než německá vojska v březnu 1939 obsadila Čechy, Moravu a Slezsko, zaútočilo Maďarsko na Podkarpatskou Rus. Československá armáda území bránila v několikadenní válce, od níž tento týden uplynulo přesně 85 let. V meziválečném období tehdy nejvýchodnější cíp Československa, dnes ležící na Ukrajině, vzkvétal. Vznikaly tam školy či pošty, často se jménem prezidenta Masaryka.
Americký velvyslanec Bijan Sabet oceňuje Česko za to, jakým lídrem se od začátku války stalo v pomoci Ukrajině. "O všem jste rozhodovali rychle a rozhodně, bylo to úžasné a skutečně inspirující," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz diplomat, který v Praze působí už rok. Práce v čele ambasády, jak říká, předčila jeho očekávání. Sabet také českou vládu chválí za nákup amerických letounů F-35.
Když Ukrajina loni na územích osvobozených od ruských okupantů našla masové hroby civilistů, ruský velvyslanec na Slovensku přišel s vlastním objevem. Starosta slovenské příhraniční vsi Ladomirová Vladislav Cuper nechal bagrem srovnat se zemí hroby ruských vojáků z první světové války, oznámil loni velvyslanec Igor Bratčikov a slovenskou vládu vyzval, aby tento čin potrestala, píší New York Times.
Český velvyslanec při Severoatlantické alianci (NATO) Jakub Landovský nevidí nic pozitivního na současné ruské situaci po invazi na Ukrajinu. Rusko ve válce prohrává, společnost je apatická, právo chránit svůj majetek neexistuje, nedrží se slovo, řekl v rozhovoru s ČTK. Současnou situaci na bojišti nelze podle něj označovat jako pat nebo ukrajinský neúspěch.
Karel Bucháček byl špičkový matematik a fotograf, Miroslav Hlaváček jeho kolega z Akademie věd. Oba se v srpnu 1968 vydali do ulic s fotoaparáty, aby zachytili invazi okupačních vojsk Varšavské smlouvy. Vznikly tak vynikající snímky, které byly dlouho téměř neznámé. Knižně poprvé vyšly teprve v roce 2022, a to ve fotografické knize Přidušené město, kterou vydalo nakladatelství PositiF.
Žije v Praze a bohatne z bombardování Ukrajiny. Teď se ale ruský podnikatel Rostislav Zorikov svých českých firem zbavuje. Vláda dává dohromady důkazy, na jejichž základě by Zorikova i jeho tchána, zbrojaře Borise Obnosova, mohla zařadit na sankční seznam. Přišli by o majetek v Česku a úřady by je vyhostily. Obnosov je majitelem holdingu vyrábějícího rakety, jimiž ruská vojska ostřelují Ukrajinu.
Zeť ruského zbrojaře Borise Obnosova žije v Praze a za peníze z agrese na Ukrajině si kupuje nemovitosti a auta. Před týdnem se na Žižkově dostal do potyčky s aktivistou, který přišel vyjádřit nesouhlas s tím, že jeho rodina podporuje invazi. České úřady se ke kauze odmítají vyjádřit. Experti nabádají, aby vláda urychleně navrhla zařazení Obnosova na národní sankční seznam.
Od začátku války na Ukrajině bylo na Rusko uvaleno téměř 13 tisíc sankcí. Tři čtvrtiny cílí na jednotlivce, zbytek na firmy. Plně účinné ale nejsou, Rusko si našlo způsoby, jak sankce obcházet. V době, kdy se Ukrajina snaží vyhnat ruské vojáky ze svého území, mu k tomu nepřímo napomáhá i Česko.
Elitní složka slovenské prokuratury podala obžalobu na exministra spravedlnosti a někdejšího šéfa slovenského nejvyššího soudu Štefana Harabina za jeho příspěvek na sociální síti, kterým schvaloval ruskou vojenskou invazi na Ukrajinu z konce loňského února. S odvoláním na vyjádření prokuratury to v pondělí napsal list Denník N.
Přesně před dvaceti lety dva americké bombardéry F-177 svrhly pumy na jižní Bagdád a příslušníci pěchoty překročili irácko-kuvajtskou hranici. Začala invaze do Iráku. Armáda režimu Saddáma Husajna kladla malý odpor, takže už 9. dubna byli američtí vojáci v centru Bagdádu. Zbraně hromadného ničení, kterými Washington odůvodňoval invazi, se ale nikdy nenašly.
Přesně před rokem, 3. března 2022, přišla psycholožka Larysa Kremenčutská do Česka. Byla jednou z 490 tisíců Ukrajinců, kteří sem uprchli před válkou. Útočiště našla nedaleko Českých Budějovic, u jedné ze svých dcer žijících v Česku delší dobu. Manžel zůstal na frontě, rok o něm neslyšela. Neví, zda je naživu. I přes své starosti pomáhá ukrajinským dětem vyrovnat se s válečnými traumaty.
"Proti takovému nepříteli, jako je Rusko, není zbraní nikdy dost," říká v rozhovoru pro Spotlight bývalý ukrajinský velvyslanec v Česku a současný náměstek ministra zahraničí Ukrajiny Jevhen Perebyjnis. Vítá ale slib Washingtonu, že Ukrajině dodá další výzbroj za půl miliardy dolarů.
Ruská ekonomika je momentálně srovnatelná s dobou za socialismu nebo také 90. let, tvrdí analytici. Spousta produktů na tamním trhu, které byly ještě před rokem v zemi běžně dostupné, teď kvůli sankcím a odchodu velkých západních značek na většině míst chybí. Díry na trhu se snaží zaplnit nejen začínající podnikatelé, ale i velké podniky.
První hodiny ruské invaze trávila v Charkově, loni natáčela s bojovníky Tálibánu v Afghánistánu, působila na mnoha nebezpečných místech po celém světě, kde zuřily krvavé konflikty. Hlavní zahraniční zpravodajka americké stanice CNN a zároveň jedna z nejuznávanějších světových novinářek Clarissa Wardová v rozhovoru pro Aktuálně.cz hovoří o válce na Ukrajině, strachu, smrtelných rizicích i empatii.
