Jeden je poloviční Rus, druhý poloviční Ukrajinec. Oba rapují a žijí v Brně a ruskou invazi na Ukrajině vnímají jako bratrovražednou válku, ve které všichni prohrávají. "Ukrajinci mají příbuzné v Rusku, Rusové zase na Ukrajině a teď po sobě střílejí. To je stejný nesmysl, jako kdyby Češi napadli Slováky," říkají devětadvacetiletý Jiří Veselý alias Maniak a třicetiletý Michal Michajlov v rozhovoru.
Deník The Kyiv Independent se za současného konfliktu na Ukrajině stal jedním z nejčtenějších zpravodajských médií. Jeho šéfka Daryna Ševčenková, která se rozhodla v zemi zůstat se svou rodinou, v rozhovoru pro Aktuálně.cz popisuje, jaké to je, vést tým novinářů ve válečných podmínkách. "Děláme, co je v našich silách, ale je to těžké, když vlastně nevíme, jestli se dožijeme dalšího dne," říká.
Třiatřicetiletá blogerka z Petrohradu tvrdí, že většina Rusů skutečně věří, že armáda osvobozuje Ukrajinu od nacistů. Sama se snažila ukázat fotky a videa z války své rodině i přátelům, ale nevěří jí, cenzura a státní kontrola jsou podle ní velmi silné. Chodí proto na protesty, i když jí za to hrozí vězení.
Před pekárnou Laika Cheesecakes and Espresso v texaském San Antoniu se ve dnech po zahájení ruské invaze na Ukrajinu táhla nekonečná fronta. Tisíce lidí si do podniku přicházely pro zákusky a kávu, díky čemuž majitelka podniku Anna Afanasieva, původem z Ukrajiny, mezi 25. a 27. únorem vybrala více než 72 400 dolarů (přes 1,7 milionu korun) na podporu svých krajanů ve východní Evropě.
Ruské jednotky na Ukrajině ostřelují celé obytné čtvrti Kyjeva, Charkova i dalších měst, těžké boje mění dříve výstavní ulice v hromadu sutin. Od začátku invaze podle odhadů amerických tajných služeb zemřely asi dva tisíce civilistů včetně dětí, pryč ze země kvůli ruské agresi utíkají miliony lidí. Podívejte se, jak ukrajinská města vypadala před úderem okupantů a co z nich zbylo nyní.
Africké země vyjádřily znepokojení nad zprávami, podle kterých jejich občané, kteří doteď žili na Ukrajině, nemohou opustit zemi. Na sociálních sítích se objevují svědectví studentů, kteří se na hranicích údajně setkávají s neférovým zacházením. Ukrajinská i polská vláda to popírají. V Česku a na Slovensku se v souvislosti s těmito uprchlíky šíří dezinformace o nelegální migraci.
Válku na Ukrajině s obavami prožívají i čeští senioři. Sami si ještě dobře pamatují, jak sovětská vojska v srpnu 1968 nečekaně vpadla do Československa, a tak se jich současná ruská invaze dotýká o to víc. "Ukrajincům fandím, my bychom se tak odvážně nebránili," říká pětaosmdesátiletá Stanislava Medková a vzpomíná, jaký šok zažívala, když jí okupace vzala naděje z uvolněného období pražského jara.
Ukrajinský muzikant Andrij Khlyvnyuk ještě nedávno koncertoval s populární funk rockovou kapelou BoomBox. Nyní si v ulicích Kyjeva se zbraní v ruce prozpěvuje lidové písně. Přidal se totiž k jednotce civilní obrany, která město od minulého čtvrtka chrání před ruskou invazí.
Ukrajině se zatím daří vzdorovat ruské invazi. S obranou pomáhají i civilisté, kteří připravují zábrany, aby do měst nemohly vjet ruské tanky, nebo míchají Molotovovy koktejly. Podívejte se na fotografie ukrajinské tiskové agentury Unian přímo z míst, která se chystají na úder ruské armády.
Ani v noci na pondělí se ruským silám nepodařilo dobýt hlavní město Ukrajiny Kyjev. Charkov na východě země hlásí desítky mrtvých lidí po mohutném ruském ostřelování a bombardování. Starosta Ochtyrky na severovýchodě Ukrajiny uvedl, že Rusko na jeho město zaútočilo vakuovými bombami, které jsou považovány za nejsilnější nejaderné zbraně na světě.
Do zemí Evropské unie už z Ukrajiny od začátku ruské invaze zamířilo přes půl milionu uprchlíků. Podle eurokomisařky pro vnitřní věci Ylvy Johanssonové jich však v následujících dnech bude ještě mnohem víc. Nejvíce lidí hledá pomoc v Polsku, hranici tam překročilo už téměř 300 tisíc Ukrajinců. Do Česka jich za poslední dny podle ministerstva vnitra dorazilo téměř dva tisíce.
Velmi statečně se zachovali neozbrojení lidé, kteří zabránili ruskému tanku, aby vjel do města Korjukivka v Černihivské oblasti. Ruští vojáci se údajně ptali na cestu, když v tom je obklopily desítky Ukrajinců, aby zabránili přesunu tanku do hlavního města Kyjeva vzdáleného zhruba 250 kilometrů.
„Putin dojde tam, kam chce dojít. Cílem je donutit vedení Ukrajiny kapitulovat, demilitarizovat zemi a získat pro Rusko právo veta na její vnitřní, ale i zahraniční politiku. Současně je dlouhodobě jeho cílem změnit bezpečnostní architekturu v Evropě," říká redaktor Hospodářských novin specializující se na Rusko a postsovětský prostor.
„K diplomatickému stolu by si Putin sedl jen pokud by byl skutečně ohrožen. Je o krok napřed a neskrývá, že má za zády jaderné zbraně. Proti tomu Západ dává jasně najevo, že nechce jít do otevřeného konfliktu,” říká bývalý diplomat Jiří Schneider. “Pokud Ukrajina složí zbraně a začne vyjednávat, ztratí poslední zbytky svojí suverenity a Rusko dosáhne svého cíle.”
„Musíme prosadit nejtvrdší sankce i navzdory tomu, že se sníží kvalita našeho života. Odhodit populismus, přistoupit na to, že nás to bude trochu bolet, že přijdeme o pohodlí, ale do budoucna nás to zachrání,” říká předseda Senátu Miloš Vystrčil. „Dnes se na Ukrajině rozhoduje i o nás. V tomto směru jsme to zanedbali. Měli jsme se o Ukrajinu více starat, aby se Putin bál."
Ženy a děti míří z Ukrajiny na západ, muži musí opačným směrem a ti, co v zemi jsou, ji už nesmí opustit. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj totiž vyhlásil ve čtvrtek večer všeobecnou mobilizaci. Auta z ukrajinské strany jezdí sporadicky, na druhé straně stojí lidé v kolonách hodiny. Situaci na slovensko-ukrajinské hranici sleduje fotoreportér Aktuálně.cz.
„Už ani lidé, kteří by měli prezidentovi říkat, jaká je realita, si na to netroufají. Mezi ruskou vojenskou elitou panuje značná nejistota. Z Putina se stal despota, tyran. Doufám, že to není dlouho udržitelné. I v ruské armádě je řada lidí, kteří jsou si vědomi toho, do jakého šílenství je jejich vrchní velitel vehnal," říká bývalý diplomat a velvyslanec Petr Kolář.
Mluví se o něm jako o jedné z hlavních sankcí pro Rusko za invazi na Ukrajinu. Odpojením ze systému SWIFT by země nebyla schopná provádět platby mezinárodním finančním institucím ani je od nich přijímat. Veškerý platební styk mezi Ruskem a zbytkem světa by se tak zcela zastavil.
„Silný tlak, který Putin vytváří, generuje na Západě jednotu a rozhodnost. NATO teď musí především ochránit všechny své členy, přes všechny fáze ukrajinského konfliktu. Nikdo si v tuto chvíli nemůže představit, že vojáci Severoatlantické aliance vstoupí do přímého konfliktu s Ruskou federací. Ukrajině musíme pomoci s právem na sebeobranu,” říká Jakub Landovský, velvyslanec ČR při NATO.
„Od 22 hodiny platí zákaz vycházení. Město dnes mrtvé nebylo, ale ruch byl mnohem menší, než je v Kyjevě obvyklé. Na výpadovkách z města stály velké kolony, které se téměř nehýbaly. Spoje jezdí, možnost dostat se z města tu zatím je,” popisuje situaci na Ukrajině novinář a spolupracovník ČT Tomáš Vlach. „Atmosféra v Kyjevě je napjatá. Noc asi nebude lehká. Čekáme, co přijde," dodává.
