To, co má být ozdobou na kůži, nezůstává jen tam. Průlomová mezinárodní studie s účastí českých vědců z Biologického centra AV ČR přišla se znepokojivým zjištěním: pigmenty z tetovacích barev se hromadí v klíčových imunitních buňkách, kde přetrvávají roky.
Představte si pilulku, která by dokázala zasáhnout do základů vašeho zdraví a mírně zpomalit účinky času. Nejde o sci-fi. Vědci ze Švýcarska testují látku vycházející z granátových jablek a lesního ovoce, která v těle odstartuje detoxikaci buněk. U testovaných dospělých se již po pouhých čtyřech týdnech objevily měřitelné změny: jejich imunitní buňky získaly "mladší" profil.
Ruce často sáhnou po čokoládě dřív, než si to vůbec stihneme uvědomit. Nejde o slabou vůli, ale o chytrý způsob, jak se mozek snaží zklidnit stresový hormon kortizol. Nutriční terapeutka Karolína Beranová vysvětluje, proč jídlo funguje jako rychlá náplast na emoce a jak převzít kontrolu nad chutěmi zpět.
Měli jsme je za vymýcené, ony se ale vracejí. Řeč je o chorobách, jako je černý kašel či žloutenka. Česko každoročně sevře jedna nová epidemie. "Nejprve jsme tady měli RS viry a dětské zápaly plic, pak černý kašel a mykoplazmové infekce. Letos je tu hepatitida," říká epidemiolog Roman Prymula. Všímá si přitom toho, že se tyto vlny začaly častěji objevovat až po pandemii. "Může to souviset," míní.
Udeřil chladný podzim a mezi lidmi se začaly šířit viry. Podle imunoložky Jiřiny Bartůňkové, která letos dostala od prezidenta republiky medaili Za zásluhy v oblasti vědy a zdravotnictví, to přitom naše imunitní buňky dávno tuší. Už od konce léta se na náročné období připravují.
Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství letos získali Američané Mary E. Brunkowová a Fred Ramsdell a Japonec Šimon Sakaguči za objevy v oblasti imunologie týkající se periferní tolerance, oznámil švédský Karolínský institut ve Stockholmu.
Tuky bývají často považovány za nepřítele zdraví. Pravda je ale jinde – bez nich by náš organismus vůbec nemohl správně fungovat. Rozhodující je však jejich kvalita a složení. Mezi ty nejprospěšnější tuky patří omega-3 mastné kyseliny, které hrají zásadní roli v řadě tělesných funkcí. Proč je jejich příjem důležitější, než si možná myslíte? A máte jich dostatek?
Mnoho lidí si myslí, že pro zdravá střeva stačí jíst jogurty, ale realita podle lékárníků vypadá jinak. Neměli bychom zapomínat, že průmyslově zpracované jogurty mnohdy moc probiotik neobsahují.
Lidské tělo je plné záhad a fascinujících procesů, o kterých často nemáme ani tušení. Od fyziologických reakcí při lhaní až po nečekané zdravotní benefity smíchu. Prozkoumejte s námi deset překvapivých faktů, které odhalují skryté schopnosti lidského organismu.
"Říkají mi tady houbový Jura," říká usměvavý Jiří Šťásek, který se už osm let živí sběrem divokých hub a jejich zpracováním. O pohodáři ve flanelové košili si prý lidé myslí, že jeho jedinou náplní je chodit po lese a užívat si přírody. To je ale jen část jeho práce. Ta podstatnější se děje v malé dílně ve Francové Lhotě na Vsetínsku, kde houby krájí, přirozeně suší a mele na zázračný prášek.
Francouzské prohlášení o imunitě izraelského premiéra Benjamina Netanjahua před zatykačem Mezinárodního trestního soudu ve Francii bylo podle izraelského zdroje součástí požadavků Izraele během jednání o dohodě o příměří s Hizballáhem. Ve čtvrtek o tom informoval izraelský deník Haarec.
Nejvyšší soud Spojených států v pondělí vrátil nižšímu soudu k posouzení otázku, zda má exprezident Donald Trump imunitu vůči trestnímu stíhání za snahu zvrátit poslední prezidentské volby. Konzervativní soudní většina rozhodla, že bývalí prezidenti mají jistou imunitu spojenou s činy vykonanými v úřadu, Trumpův případ ale definitivně nerozsoudila, informují americká média.
Při akutní leukémii se v těle zmnoží bílé krvinky, které jsou nezralé a neplní svou funkci. Nemocným tak nefunguje správně imunita a jsou ohroženi i běžnými infekcemi. Vedle toho trpí i řadou dalších potíží spojených s poruchou krvetvorby, které často přicházejí jako blesk z čistého nebe. Jak akutní leukémii včas rozpoznat? Podívejte se na šestý díl druhé série videopořadu První příznaky.
Federální odvolací soud rozhodl, že bývalý americký prezident Donald Trump nemá imunitu před stíháním v souvislosti se snahou zvrátit poslední prezidentské volby z roku 2020, v nichž jej porazil demokrat Joe Biden, píše agentura Reuters. Trumpův mluvčí již podle agentury AFP potvrdil, že se exprezident proti rozhodnutí odvolá. Případem se tak zřejmě bude zabývat nejvyšší soud.
Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko podepsal novelu zákona o prezidentovi, která upravuje práva bývalé hlavy státu a její rodiny, uvedla ve čtvrtek média s odvoláním na komuniké prezidentské kanceláře. Podle novely, kterou parlament přijal minulý měsíc a jež reaguje na dříve schválené změny v ústavě, má bývalý prezident a jeho rodina doživotní imunitu a ochranu a právo používat státní nemovitosti.
Někdy se lidé s poruchou imunity už narodí, jindy si ji naopak způsobí sami. Obranyschopnost může podle imunoložky Zuzany Střížové oslabovat nedostatek spánku a pohybu, špatné stravovací návyky i pošramocená psychika. Dlouhodobý neventilovaný stres také zvyšuje riziko rakoviny, jejímuž výzkumu se věnuje. V rozhovoru mimo jiné vysvětluje, jak lze nádorová onemocnění léčit pomocí imunitních buněk.
„Další covidová vlna není překvapením. Poslední vakcinace proběhla před půl rokem a protilátky poklesly. Pravidlem to ale není. Někdo jich má stále dost, někdo je nebude mít ani po třetí dávce. Správné by bylo, nechat si jejich hladinu otestovat,” říká imunoložka Blanka Říhová. „Naočkovaných je málo. Že by mohla být momentálně nakažená až desetina české populace je reálný odhad,” dodává.
Před pár lety by si na sebe ještě v zimě navlékl dvě čepice a dvoje ponožky. Dnes už se ale Jakub Chomát v mrazivém počasí koupe v ledových jezerech a celoročně se otužuje studenou sprchu. Stal se totiž instruktorem oblíbené Wim Hofovy metody. V rozhovoru pro Aktuálně.cz vysvětluje, proč s trénováním odolnosti vůči chladu vůbec začít a proč bychom se měli učit lépe dýchat.
Více než 62 procent dospělých obyvatel Česka dostalo podle statistik alespoň první dávku očkování proti covidu. Když se přičtou ti, kteří na vakcínu čekají nebo mají po onemocnění protilátky, měla by být brzy chráněna dostatečně velká část populace. Přesto je podle odborníků důležité, aby se očkovali další lidé. V případě nových mutací koronaviru to totiž prý nemusí stačit.
S postupujícím očkováním proti koronaviru se ukazuje, že ženy hlásí horší vedlejší účinky vakcíny než muži. Dat je ale málo, protože většina studií biologické pohlaví i gender ignoruje. Odborníci přitom vědí, že ženský a mužský imunitní systém fungují odlišně.
Ti, kteří mají za sebou už kompletní očkování proti koronaviru, si půjdou možná za pár měsíců pro injekci znovu. Počítají s tím nejen odborníci, ale i ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Stalo by se tak v případě, že by vytvořená imunita s časem klesala nebo by se objevila mutace viru, na kterou by současné vakcíny nefungovaly.
Nedostatečná proočkovanost mezi staršími ročníky je největším problémem, který tu nyní máme. Někdo si může myslet, že virus z populace zmizí. To bohužel není pravda. Virus zůstane v lidské populaci dlouho a bude dál představovat nějaké riziko zvláště pro starší občany a rizikové skupiny. Proto je velmi důležité, aby každý z nás měl určitou míru imunity, uvádí pro Aktuálně.cz imunolog Zdeněk Hel.
Očkovala bych lidi, kteří jsou zranitelní, když mladí lidé budou promořeni, tak nebudou takovým ohrožením pro očkované. Čím víc lidí onemocněním projde, tím víc si jich do dalších let navozuje komplexnější imunitu než právě z očkování, říká molekulární bioložka Irena Koutná z Centra buněčného a tkáňového inženýrství, která se svým týmem zkoumá imunitní odpověď na nákazu koronavirem.
Pro zjištění imunity po prodělání covidu-19 je nutné vedle protilátek měřit i další části imunitní paměti - tedy i takzvanou buněčnou imunitu. Je totiž možné, že i člověk s nízkou hladinou protilátek ji může stále mít. Buněčná imunita ho pak při dalším setkání s virem ochrání před těžkým průběhem a tělo bude připravené s virem účinněji bojovat, uvádí pro Aktuálně.cz imunolog Zdeněk Zadražil.
Skupinové imunity jsme v Česku ještě nedosáhli. Aby se o ní dalo mluvit, museli bychom si škody, které napáchal koronavirus doposud, prožít alespoň ještě jednou. Imunita trvá u většiny příznakových i bezpříznakových případů pět měsíců. Většina obyvatel nakažených od podzimu by tak měla být vůči viru ještě imunní, uvádí pro Aktuálně.cz virolog Pavel Plevka z výzkumného centra CEITEC v Brně.
