S postupujícím očkováním proti koronaviru se ukazuje, že ženy hlásí horší vedlejší účinky vakcíny než muži. Dat je ale málo, protože většina studií biologické pohlaví i gender ignoruje. Odborníci přitom vědí, že ženský a mužský imunitní systém fungují odlišně.
Ti, kteří mají za sebou už kompletní očkování proti koronaviru, si půjdou možná za pár měsíců pro injekci znovu. Počítají s tím nejen odborníci, ale i ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Stalo by se tak v případě, že by vytvořená imunita s časem klesala nebo by se objevila mutace viru, na kterou by současné vakcíny nefungovaly.
Nedostatečná proočkovanost mezi staršími ročníky je největším problémem, který tu nyní máme. Někdo si může myslet, že virus z populace zmizí. To bohužel není pravda. Virus zůstane v lidské populaci dlouho a bude dál představovat nějaké riziko zvláště pro starší občany a rizikové skupiny. Proto je velmi důležité, aby každý z nás měl určitou míru imunity, uvádí pro Aktuálně.cz imunolog Zdeněk Hel.
Očkovala bych lidi, kteří jsou zranitelní, když mladí lidé budou promořeni, tak nebudou takovým ohrožením pro očkované. Čím víc lidí onemocněním projde, tím víc si jich do dalších let navozuje komplexnější imunitu než právě z očkování, říká molekulární bioložka Irena Koutná z Centra buněčného a tkáňového inženýrství, která se svým týmem zkoumá imunitní odpověď na nákazu koronavirem.
Pro zjištění imunity po prodělání covidu-19 je nutné vedle protilátek měřit i další části imunitní paměti - tedy i takzvanou buněčnou imunitu. Je totiž možné, že i člověk s nízkou hladinou protilátek ji může stále mít. Buněčná imunita ho pak při dalším setkání s virem ochrání před těžkým průběhem a tělo bude připravené s virem účinněji bojovat, uvádí pro Aktuálně.cz imunolog Zdeněk Zadražil.
Skupinové imunity jsme v Česku ještě nedosáhli. Aby se o ní dalo mluvit, museli bychom si škody, které napáchal koronavirus doposud, prožít alespoň ještě jednou. Imunita trvá u většiny příznakových i bezpříznakových případů pět měsíců. Většina obyvatel nakažených od podzimu by tak měla být vůči viru ještě imunní, uvádí pro Aktuálně.cz virolog Pavel Plevka z výzkumného centra CEITEC v Brně.
Virus určitě nezmizí a bude se ještě nějakou dobu v populaci šířit, v tomto smyslu bych nebyl tak optimistický, nějaké druhy vln ještě pár měsíců uvidíme, říká pro Aktuálně.cz biochemik Jan Trnka ze 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Nynější poklesy nakažených nejsou tak výrazné a nelze odhadnout, kdy se dostaneme například ke stovkám nakažených denně, vysvětluje.
Lidé, kteří se chystají k očkování, by se měli po nějaký čas před i po zákroku důsledně vyhýbat možnému kontaktu s virem. Než organismus na vakcínu zareaguje a nastaví se imunitní odpověď, může trvat dva týdny i déle, nicméně je jisté, že vakcíny na covid-19 velice účinně chrání proti těžkým případům onemocnění u rizikové skupiny, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz imunolog Karel Drbal.
Reakce na vysokou virovou nálož se u každého člověka liší a závisí také na stavu jeho slizniční imunity. Člověk, který žije ve znečistěném životním prostředí, kouří a nevětrá, má slizniční imunitu oslabenou. Virus pak má snazší cestu k proniknutí do organismu, říká pro Aktuálně.cz vědkyně Irena Koutná z Centra buněčného a tkáňového inženýrství Fakultní nemocnice u sv. Anny a Masarykovy univerzity.
Společnost Pfizer oznámila, že její experimentální vakcína proti covidu-19 má více než 90procentní účinnost. "Je to nadějná zpráva, ale ještě to není definitivní," říká viroložka Ruth Tachezy. "Epidemie není jen o tom, že umírají lidé, ale o tom, že se totálně rozbije infrastruktura celé společnosti. Vždyť to už vidí lidé dnes," dodává. Očkování je podle ní klíčové a nová vakcína bezpečná.
Málo si uvědomujeme, jak velkou částí naší osobnosti můžou vlasy být, jak se skrze ně můžeme vyjadřovat, kdo jsme a jak si věříme, říká Tereza Drahoňovská, žena s alopecií a scenáristka komiksu Bez vlasů. Alopecie pro mě byla velkou zkouškou. Poslední možný lék jsem odmítla. Rozhodnutí, že se nechci trápit a žít s ní vyrovnaně, bylo náročné, ale jsem ráda, že jsem k němu dospěla, dodává.
Měla by se nechat doběhnout opatření a apelovat na zdravý rozum. Rekord nakažených nemusí znamenat katastrofu, lidé se mohou stát proti viru imunní, říká Vojtěch Thon, imunolog z výzkumného centra RECETOX, kde pracuje na rozsáhlé imunologické studii českého obyvatelstva. Dodává, že je třeba brát na zřetel, že se virus šíří i aerosolem.
Vakcína "dělá vše tak, jak jsme očekávali, což je dobrá zpráva v našem boji proti nemoci," tvrdí britský virolog David Matthews z Bristolské univerzity, který vede společně s vědci z Oxfordské univerzity vývoj vakcíny proti covidu-19 pro společnost AstraZeneca.
Z hlediska všech opatření, která člověk může udělat, je určitě důležitá zdravá životospráva, a to nejen kvůli viru SARS-CoV-2. Lidé by se hlavně měli snažit žít stejně jako před příchodem covidu-19 a nepodléhat strachu. Ten je to nejhorší, co nám může nyní uškodit, tvrdí imunolog a alergolog Vojtěch Thon z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity.
Představa světa, který už není v područí nemoci covid-19, je spjatá s existencí tolikrát zmiňované kolektivní imunity. Jednoduše je třeba zajistit, aby se těla dostatečného počtu lidí dokázala viru sama ubránit - ať už díky vakcíně, nebo proto, že člověk už nemoc prodělal. Problém je, že zatím nikdo neví, jestli první či druhá možnost člověka skutečně vždy ochrání - a pokud ano, na jak dlouho.
Čísla nakažených koronavirem rapidně rostou a Česko čeká dramatický podzim. Vrchní statistik z Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek v rozhovoru pro Aktuálně.cz popisuje, jak jsme se do této situace dostali, jaké hrozí černé scénáře, ale třeba i to, proč na předpovědi nemůže být nikdy stoprocentní spolehnutí.
Rychlost vývoje vakcíny nebude mít vliv na její účinnost, nemůžeme dopředu vědět, jak se bude v těle chovat, musí mít klinické testy. Kolem očkování je hodně dezinformací, ale vakcinace je největší úspěch moderní medicíny, říká imunolog Zdeněk Zadražil. Dodává, že jsme byli nezodpovědní a usnuli na vavřínech. Měli jsme být opatrnější, důležité je dodržovat sociální distanc a vyhýbat se lidem.
Muž v Hongkongu, který se vyléčil z nákazy koronavirem, se o čtyři a půl měsíce později znovu infikoval jiným kmenem téhož viru. Podle odborníků z Hongkongské univerzity, kteří o pacientovi referovali ve studii publikované v odborném lékařském časopise Clinical Infectious Diseases, jde o první doložený případ, kdy u člověka došlo k opětovné infekci, informuje agentura Reuters.
Policie zatkla v červnu v Říčanech u Prahy ruského diplomata, který podle kriminalistů v Česku nakupoval nelegálně náboje do odstřelovacích pušek a další munici. Zjistil to Český rozhlas - Radiožurnál, který se odvolává na čtyři zdroje z nejvyšších pater českých tajných služeb, dalších bezpečnostních složek a diplomacie.
Pandemie covid-19 nepovoluje, nakažených přibývá, pouze průběh nemoci bývá lehčí. Nemoc způsobuje SARS koronavirus 2, takzvaný RNA vir, který se dokáže kamuflovat jako neškodná lidská RNA, aby ho naše buněčná imunita pustila dovnitř. Tým Evžena Bouři z Ústavu organické chemie a biochemie nyní podrobně prozkoumal proteiny, které to umožňují, a snaží se najít látky, jež by maskování viru zamezily.
