Obchodní řetězec Globus příští rok na jaře otevře v Česku zhruba po dvanácti letech nový hypermarket. V pořadí 16. velkoformátová prodejna se bude nacházet v pražském obchodním centru Europark a zaměstná 210 lidí. Jako první začne na místě už letos na podzim fungovat restaurace, na jaře se přidá hypermarket spolu s vlastní cukrářskou, pekařskou a řeznickou výrobou. Sdělili to zástupci firmy.
Společnost Globus zpřístupnila novou mobilní aplikaci, která by podle řetězce měla usnadnit nakupování. Vedle skenování zboží umí vytvořit nákupní seznam, seřadit ho podle toho, jak je zboží rozmístěno v prodejně, aby zákazník nechodil například k pultu s chlazeným zbožím při jednom nákupu dvakrát. Zároveň umí i sdílet tvorbu seznamu s ostatními členy domácnosti.
Herec Pavol Seriš chodil s papírem a perem do obchodů a zapisoval si, jak se kupující i personál prodejny chovají v různých problémových situacích. Vznikla z toho hra U kasy. V rozhovoru pro Aktuálně.cz teď Seriš vysvětluje, jaké situace paroduje či jak sám zvládá dlouhé fronty.
Od 28. října 2016, kdy zákaz prodeje platil vůbec poprvé, uskutečnila ČOI téměř 1800 kontrol. Zjistili při nich 27 porušení zákona.
Z velkých řetězců zůstane otevřený hypermarket Albert na autobusovém nádraží v Českých Budějovicích a dva supermarkety Billa na ruzyňském letišti a pražském hlavním nádraží. Své prodejny nezavře ani e-shop Alza.
Koncem předloňského července se v královéhradeckém Albertu objevil dvoumetrový poutač, na kterém řetězec lákal do své prodejny sloganem "U nás nakoupíte levněji". A srovnával ceny svých výrobků s nedalekým Lidlem. Na čtyřsetkorunovém nákupu prý zákazníci Albertu ušetří plných sedm korun, jak dokládal porovnáním dvou desítek produktů. Proti tomu se ale Lidl ohradil: dva z uvedených produktů prý vůbec neprodává, a když se sečetl ten zbytek, byl naopak levnější on. Neobvyklou při rozsekl ve středu Vrchní soud v Praze, který Aholdu, jenž prodejny Albert provozuje, přikázal zaplatit konkurentovi stotisícové odškodné a omluvit se mu za nekalou soutěž v místním tisku.
Vadí vám fronty před zaplacením v hypermarketu, přesun zboží z vozíku na pás a zpět, kontakt s pracovníky u pokladny nebo třeba nejistota ohledně toho, kolik zaplatíte? V čím dál více obchodech už můžete vyzkoušet nový způsob nakupování: Při vstupu do prodejny si půjčíte přenosný skener a sami si průběžně počítáte výslednou cenu, na konci už jenom zaplatíte.
V pondělí 8. května opět platí zákaz prodeje ve větších obchodech. Varování Svazu obchodu, podle něhož přijdou o práci tisíce zaměstnanců, se ale zatím nenaplňuje. Naopak: prodejny stále shánějí nové pracovníky. Zákaz je však znát na tržbách řetězců - část zákazníků sice nakoupí jindy, část ale utratí peníze úplně jinde. Výklad zákona opět vyzkouší e-shop Alza, když v pondělí nechá své prodejny otevřené.
Zájemce si místo půjčení speciálního skeneru může nahrát aplikaci do svého chytrého telefonu. Možnost využít vlastní mobil nabízí také Tesco.
Zákaz prodeje o vybraných svátcích se netýkal Velkého pátku, ale na Velikonoční pondělí už platí. Své prodejny tentokrát zavře i e-shop Alza.cz. Za porušení zákazu v pátek 28. října zatím Česká obchodní inspekce uložila tři pravomocné pokuty, které už nabyly právní moci. Na Slovensku letos poslanci schválili rozšíření zákazu prodeje ze tří na patnáct dnů.
Lidem vadí, když obchodníci vyhazují do popelnic neprodejné jídlo. Supermarkety se proto snaží dávat stravitelné kusy na charitu a zbytky pak omezují na minimum. Albert nyní zkouší v několika prodejnách jídlo kompostovat – nemusí se tak starat o odvoz. Podívejte se, jak takový turbokompostér funguje. Pro vstup do galerie klikněte na první fotografii.
Česká republika má v rámci střední a východní Evropy jeden z nejvíce koncentrovaných trhů pro každodenní nákupy. Podnikání velkých řetězců se snaží některé evropské státy regulovat, v Česku se ale omezení nechystá. Česko se na špičce Evropy drží i podle podílu nákupů ve slevách.
Už 49 procent domácností – dosud rekordní podíl – uvádí hypermarkety jako místo, kde utrácí nejvíce peněz za potraviny a základní nepotravinářské zboží. Nejmenší prodejny mají podle studie GfK Shopping Monitor už jen desetinu trhu.
Více než polovinu tržeb loni obchodníci získali ve slevových akcích. Nejvíce se v takzvaných promocích prodávají bylinné likéry a rum. Nová statistika zároveň ukazuje, že loni v Česku zavřelo asi 200 obchodů, končí především ty menší.
Příznivý vývoj české ekonomiky se odráží i na výsledcích obchodních řetězců. Mezi nejúspěšnější stále patří Lidl, který za loňský finanční rok dosáhl zisku před zdaněním ve výši čtyř miliard korun. Řetězce by vydělaly ještě víc, kdyby je netížil tlak na slevy a růst mezd.
Kdo chce propagovat potravinu jako českou, musí od ledna splnit přísnější pravidla. Zkusili jsme zjistit, jaký podíl tohoto zboží nabízejí tuzemské řetězce. Přesná čísla nemají k dispozici, nebo je nechtějí zveřejnit. Označení je totiž jen dobrovolné a obchodníky nikdo nenutí, aby si vedli evidenci o skutečném původu všeho, co prodávají.
Češi nechají ležet ladem téměř 730 tisíc tun jídla ročně. Část "odpadu" vzniká v řetězcích, které budou muset od roku 2018 upravit distribuci zboží tak, aby zbytky nabídly charitám. Některé sítě už aktivně přispívají například do potravinových bank, jiné se to teprve učí. Banky však říkají, že pokud nedostanou peníze na provoz, nebudou schopny distribuci jídla zvládnout. Novou povinnost může ještě ohrozit ústavní stížnost, kterou podala skupina senátorů vedená Ivem Valentou. Podle nich jde o "vyvlastnění".
Hypermarkety denně vyřadí z prodeje až stovky kilogramů potravin. Buď proto, že se blíží datum spotřeby, nebo už nevypadají tak lákavě, případně přišly nové a je třeba uvolnit sklady. Podívejte se, co se děje s jídlem, které nekončí v koši. Odkud kam putuje a koho dokáže zadarmo nasytit?
Další komplikaci přináší obchodním řetězcům nový zákon, který letos schválili poslanci. Na Štědrý den sice povoluje dopolední prodej, přesně ve 12:00 ale začne platit zákaz prodeje. Mnoho obchodníků tak raději zavře už v půl dvanácté, aby všichni lidé uvnitř stihli nakoupit a zaplatit.
Velké řetězce s potravinami a dalším rychloobrátkovým zbožím upevňují svou pozici na trhu. Nejsilnějších deset zvedlo své tržby meziročně o 22 miliard na 327 miliard korun. Největší obrat má podle údajů shromážděných společností GfK řetězec Kaufland.
Nejvíce preferencí získaly řetězce Kaufland, Lidl a Globus. Průzkum agentury Wellen se snažil omezit význam dostupnosti a počtu prodejen daného řetězce, aby se projevila i další kritéria ukazující, jak obchodník dokáže zaujmout. Roste také zkušenost s online nakupováním potravin.
Ostravský hypermarket Globus a znojemský Albert získaly nejvíce bodů v prvním ročníku akce pořádané Svazem obchodu. Do hodnocení se přihlásilo 19 prodejen z největších řetězců. Menší sítě nebo samostatné prodejny se nezúčastnily, jejich asociace brzy představí vlastní systém certifikace.
Češi jsou mistři ve "vyzobávání rozinek", tedy nakupování zboží výhradně za akční ceny. Ve slevách nakupuje téměř 54 procent lidí. Řetězce však mají velkou sílu ovlivnit to, co spotřebitelé do košíku ještě přidají. Jen zhruba desetina lidí totiž nakoupí přesně to, co si naplánovala.
Otestujte si, co víte o historii velkých obchodů, jejich dopadech na malé prodejny a jak se trefíte do nákupních zvyklostí Čechů.
Online rozhovor: Čeští spotřebitelé jsou čím dál náročnější. Co je pro ně při výběru zboží nejdůležitější a na co si nejvíc stěžují? Na otázky čtenářů odpovídal Martin Beháň, šéf českých prodejen řetězce Tesco.
Pavel Holeček má maso v Globusu na starosti od vstupu na trh, tedy už 20 let. Právě tento řetězec nabízí v každém hypermarketu skutečně vlastní řeznictví.
