Anna Azari je velvyslankyní Izraele v Česku již čtvrtým rokem. "Když jsem sem přijížděla, věděla jsem, že jedu do velmi přátelské země, ale nevěděla jsem, jak hluboké to přátelství je," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz. V čem je česká podpora Izraeli důležitá a proč nesouhlasí s dopisem adresovaným české vládě, který zaslaly tři největší humanitární organizace v Česku.
Humanitární činnost Lékařů bez hranic v Gaze ovlivňují především přesuny obyvatelstva, říká psychiatrička Zahra Legris, která v organizaci pracuje jako manažerka pro oblast duševního zdraví. "Máme síť logistiky a operačních týmů, které komunikují s místními úřady a vyhodnocují, jestli je bezpečné na daném místě nadále působit," dodává.
Na den přesně tři roky se Ukrajina brání ruské agresi. Kromě států Západu jí pomáhají také dobrovolníci. Podle šéfa organizace Team4Ukraine Jana Heřmánka tu chuť pomáhat stále je. "Už to není tak živelný, že rychle něco někdo sežene a hned se to odveze. Už je to spíš dlouhodobější práce a vyjednávání," popisuje ve Spotlightu.
Izraelská armáda propustí ze služby dva důstojníky, kteří se podíleli na vzdušném úderu na humanitární konvoj potravinové charity World Central Kitchen, několika dalším udělí důtku. V pátek to oznámila na svém webu poté, co ve čtvrtek dokončila vyšetřování incidentu. Při pondělním útoku v Pásmu Gazy zahynulo sedm humanitárních pracovníků, z toho několik zahraničních občanů.
Pondělní útok, při kterém zemřelo v Pásmu Gazy sedm humanitárních pracovníků z organizace World Central Kitchen, nebyla smůla. V rozhovoru, o kterém informovala agentura Reuters, to řekl šéf a zakladatel této organizace José Andrés. Člen izraelského válečného kabinetu Nir Barkat v reakci na jeho slova uvedl, že jde o nesmysl, napsala stanice BBC.
Sotva se výkonný ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek vrátil z Etiopie, kde jeho dobročinná organizace pomáhá, zamířil mezi žáky zapojené do projektu Světová škola. Ten vede děti k tomu, co přivedlo Pánka třeba právě do Etiopie. Tedy zájem o dění ve světě. "Je úžasné, že něco děláte a nenecháváte se znechutit atmosférou v Česku," řekl školákům.
Rodiče dávají dětem prášky na spaní, aby dokázaly s prázdným žaludkem alespoň na chvíli usnout, popisuje vedoucí komunikace české kanceláře Lékařů bez hranic Tomáš Bendl, který nyní působí na misi v Afghánistánu. Kvůli pravidelným útokům Islámského státu nesmí se svým týmem opustit základny nebo nemocnice. "Spíme tam, kde pracujeme. Vyjít sám na ulici nepřipadá v úvahu," říká pro Aktuálně.cz.
Při pondělním zemětřesení v Turecku a Sýrii zemřelo přes dvacet tisíc lidí, tisíce dalších utrpěly zranění. Mnoho lidí nemá střechu nad hlavou, jídlo ani pitnou vodu. Právě tyto základní potřeby se jim snaží zajistit i české humanitární organizace, kterým Češi dosud poslali přes 66 milionů korun, nejvíce Člověku v tísni.
Rok 2022 víc než jakýkoliv jiný ukázal, že velká část Čechů v dobách krizí neváhá pomoct těm, kteří to potřebují. A to například i navzdory soustavnému zdražování. Podle odhadů letos na dobročinné účely lidé a tuzemské firmy celkem darovali rekordních 15 miliard korun. Ovlivnil to zejména ruský útok na Ukrajinu.
Humanitární organizace po čtvrtečním ruském útoku vyhlásily sbírky na pomoc Ukrajině, kam přispěly firmy i drobní dárci. Pět organizací, které Aktuálně.cz oslovilo, vybralo 138 milionů korun. A tato částka stále roste. Peníze většinou poslouží přímo na Ukrajině, kde z nich nakoupí potraviny nebo zdravotnický materiál. Část peněz organizace využijí na pomoc ukrajinským uprchlíkům v okolních zemích.
"Nemám pocit, že to, co jsme v Afghánistánu vybudovali, byla marná práce. Čekali jsme ale, že se situace v zemi bude pozitivně vyvíjet. Je to strašná deziluze," říká Jan Mrkvička, který od roku 2012 vede humanitární a rozvojovou sekci neziskové organizace Člověk v tísni. V rozhovoru pro Aktuálně.cz mluví i o tom, zda lidé na misích někdy vyhoří nebo jak covid ohrožuje rozvojový svět.
Rozvojové země nemají peníze na nákup vakcín proti covidu-19. Evropská unie jim na vakcíny přispěla již 2,2 miliardy eur (zhruba 57 miliard korun), přesto čelí kritice od humanitárních organizací. Podle nich by měla prolomit patenty farmaceutických společností a umožnit výrobu vakcín po celém světě.
Jak říká ředitel organizace Člověk v tísni Šimon Pánek, krize dopadá nejvíce na ty nejslabší. V Česku to jsou neúplné domácnosti se školáky nebo lidé, kteří upadli do dluhů. Ve světě pak jde o obyvatele nejchudších nebo válkou zasažených zemí, rodiny, které krize zastihla zcela bez rezerv. Těm všem je možné pomoci, Češi dávají na charitu rekordní částky.
Na hranicích Zambie a Demokratické republiky Kongo se rozkládá rozlehlá uprchlická osada Meheba. Žije zde okolo 24 tisíc lidí převážně z okolních zemí. Místní spojuje pohnutý osud - utekli před válkou, vyvražďováním i kmenovými násilnostmi. Přímo na místě fotil spolupracovník deníku Aktuálně.cz.
Loď Alan Kurdi německé neziskové organizace Sea-Eye s 65 migranty na palubě doplula navzdory námořní blokádě do mezinárodních vod u italského ostrova Lampedusa, kde kotví i plavidlo Alex italské neziskové organizace Mediterranea Saving Humans s 41 běženci. Posádka Alexe odmítá plout na Maltu, která se nabídla, že migranty přijme výměnou za 55 jiných, kteří na ostrově skončili místo Itálie. Informovala o tom dnes agentura ANSA.
Vykřiknout, že sebereme tři miliardy neziskovkám, je nekompetentní, míní ředitel organizace Člověk v tísni Šimon Pánek. O tom, že by do neziskového sektoru mířilo méně peněz, uvažuje vláda. Jak znám neziskový sektor, tak se v něm často pracuje o hodně víc než ve státní správě, tvrdí Pánek. Politici, kteří napadají neziskovky, v nás vidí své kritiky, politická organizace nejsme, ale věříme liberální demokracii, dodává.
Vládní speciál přistál s oběma pracovníky německé humanitární organizace na pražském letišti po 17. hodině. Německý velvyslanec na následné tiskové konferenci poděkoval Česku vyjednání propuštění.
Ukrajinci žijící ve vesnicích jen pár kilometrů od válečné fronty nemají přístup k pitné vodě. Na Donbas jim ji humanitární organizace vozí každý měsíc v kanystrech. Podívejte se na fotoreportáž přímo z východní Ukrajiny.
Největší pomoc Africe je šance na vzdělání, mnoho dětí v Malawi trpí podvýživou, jí jenom kukuřičnou hmotu, nemají bílkoviny a tím trpí i jejich mentální funkce, říká Rastislav Maďar, lékař a zakladatel Česko-slovenské neziskovky International Humanity, která pomáhá v zemích třetího světa. Jeho organizace se zaměřuje na ty nejchudší oblasti, lidé tam nemají šanci na důstojné vzdělání, většina nemocí prý pramení z toho, že lidé žijí jako ve středověku a přestože toaleta je často jen díra v podlaz, dobrovolníků mají přebytek.
Humanitární organizace Magna poslala v rámci experimentu stovkám Čechů a Slováků 250 korun na účet. Všimla si toho jen čtvrtina z nich. Za 250 korun je k mání třeba pět másel, hydratační krém nebo cédéčko. Za stejnou částku přitom organizace dokáže zajistit měsíční výživu pro děti v ohrožených oblastech, jako je Jižní Súdán, Kongo, Sýrie či Kambodža. Do kampaně na podporu aktivit Magny se zapojil zpěvák Richard Müller, herečka Anna Schmidtmajerová, lékaři, cestovatelé či IT specialisté. Spoluzakladatelem organizace je Martin Bandžák, letošní vítěz ceny Czech Press Photo.
Do Evropy v listopadu přiletěl jen na skok, aby za fotku z oslav hnutí Hizballáh převzal cenu pro vítězný snímek Czech Press Photo. Hned vzápětí se slovenský fotograf Martin Bandžák vrátil do Kambodže, kde už patnáct let působí jako humanitární pracovník. Jako člen neziskové organizace pomáhal mimo jiné po zemětřesení na Haiti a na evropských hranicích poskytoval pomoc uprchlíkům. Oproti běžným fotoreportérům tak bývá důvěrně seznámený s pohledem místních komunit. „Nepřemýšlím, co mám vyfotit, abych dostal cenu, ale když zachytím něco silného, rád se o to podělím,“ říká dvaačtyřicetiletý dokumentarista v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Česko a Itálie spustí projekt na omezení migrace z Pobřeží slonoviny do Evropy. Nový program za 26 milionů korun bude například financovat bydlení nebo lékařskou péči pro vyhoštěné migranty. Praha tím chce mimo jiné ukázat, že přestože odmítá uprchlické kvóty, dokáže se efektivně podílet na řešení migrační krize.
Tvrzení keňské opozice, že data volební komise napadli hackeři, potvrdili zahraniční pozorovatelé EU. Zároveň ovšem prohlásili, že se hackerům výsledek voleb ovlivnit nepodařilo. Šéfka pozorovatelské mise však dodala, že regulérnost sčítání hlasů vyhodnotí pozorovatelé až ve své závěrečné zprávě. Podle předběžné bilance jasně vede prezident Kenyatta před lídrem opozice Railou Odingou. Jeho stoupenci vyšli proto do ulic a na několika místech země ve středu propukly nepokoje. Ve slumu v metropoli Nairobi zastřelila policie nejméně dvě osoby. Na jihovýchodě země strážníci podle agentury AFP zabili dva lidi, kteří napadli volební komisaře sčítající hlasy.
