Ukrajinci žijící ve vesnicích jen pár kilometrů od válečné fronty nemají přístup k pitné vodě. Na Donbas jim ji humanitární organizace vozí každý měsíc v kanystrech. Podívejte se na fotoreportáž přímo z východní Ukrajiny.
Největší pomoc Africe je šance na vzdělání, mnoho dětí v Malawi trpí podvýživou, jí jenom kukuřičnou hmotu, nemají bílkoviny a tím trpí i jejich mentální funkce, říká Rastislav Maďar, lékař a zakladatel Česko-slovenské neziskovky International Humanity, která pomáhá v zemích třetího světa. Jeho organizace se zaměřuje na ty nejchudší oblasti, lidé tam nemají šanci na důstojné vzdělání, většina nemocí prý pramení z toho, že lidé žijí jako ve středověku a přestože toaleta je často jen díra v podlaz, dobrovolníků mají přebytek.
Humanitární organizace Magna poslala v rámci experimentu stovkám Čechů a Slováků 250 korun na účet. Všimla si toho jen čtvrtina z nich. Za 250 korun je k mání třeba pět másel, hydratační krém nebo cédéčko. Za stejnou částku přitom organizace dokáže zajistit měsíční výživu pro děti v ohrožených oblastech, jako je Jižní Súdán, Kongo, Sýrie či Kambodža. Do kampaně na podporu aktivit Magny se zapojil zpěvák Richard Müller, herečka Anna Schmidtmajerová, lékaři, cestovatelé či IT specialisté. Spoluzakladatelem organizace je Martin Bandžák, letošní vítěz ceny Czech Press Photo.
Do Evropy v listopadu přiletěl jen na skok, aby za fotku z oslav hnutí Hizballáh převzal cenu pro vítězný snímek Czech Press Photo. Hned vzápětí se slovenský fotograf Martin Bandžák vrátil do Kambodže, kde už patnáct let působí jako humanitární pracovník. Jako člen neziskové organizace pomáhal mimo jiné po zemětřesení na Haiti a na evropských hranicích poskytoval pomoc uprchlíkům. Oproti běžným fotoreportérům tak bývá důvěrně seznámený s pohledem místních komunit. „Nepřemýšlím, co mám vyfotit, abych dostal cenu, ale když zachytím něco silného, rád se o to podělím,“ říká dvaačtyřicetiletý dokumentarista v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Česko a Itálie spustí projekt na omezení migrace z Pobřeží slonoviny do Evropy. Nový program za 26 milionů korun bude například financovat bydlení nebo lékařskou péči pro vyhoštěné migranty. Praha tím chce mimo jiné ukázat, že přestože odmítá uprchlické kvóty, dokáže se efektivně podílet na řešení migrační krize.
Tvrzení keňské opozice, že data volební komise napadli hackeři, potvrdili zahraniční pozorovatelé EU. Zároveň ovšem prohlásili, že se hackerům výsledek voleb ovlivnit nepodařilo. Šéfka pozorovatelské mise však dodala, že regulérnost sčítání hlasů vyhodnotí pozorovatelé až ve své závěrečné zprávě. Podle předběžné bilance jasně vede prezident Kenyatta před lídrem opozice Railou Odingou. Jeho stoupenci vyšli proto do ulic a na několika místech země ve středu propukly nepokoje. Ve slumu v metropoli Nairobi zastřelila policie nejméně dvě osoby. Na jihovýchodě země strážníci podle agentury AFP zabili dva lidi, kteří napadli volební komisaře sčítající hlasy.
Šest měsíců v roce je 130 obyvatel himálajského Komiku odříznuto od světa kvůli závějím sněhu. Po zbytek roku pak místní rolníci bojují se suchem. Teploty v oblasti stouply za poslední dvě desetiletí téměř o dva stupně. A vodní zdroje postupně vysychají. Komik leží na východě Indie. Ta je jednou ze zemí, které nejvíce trpí nedostatkem vody. A jak ukazují statistiky, kvůli rostoucí indické populaci bude situace čím dál horší.
Italské lodě začnou hlídkovat přímo u libyjských břehů. Migranti, které zadrží, by tak mohli být vráceni zpět do Libye. Zákon, který to umožňuje, ve středu schválil italský parlament.
Itálie se chce dohodnout s úřady na jihu Libye, aby zakročily proti migrantům z afrických zemí, kteří do Libye proudí přes její hranice. Tito lidé následně přeplouvají Středozemní moře a plaví se až do Evropy. Na pomoc Libyi přispějí i další země Evropské unie - včetně Česka. Většina lidí, kteří z Libye připlouvají k italským břehům, nemá nárok na azyl.
Vše začalo v roce 1992, kdy zahraničním reportérům kolem Jaromíra Štětiny přestalo stačit dovážet do republiky informace a chtěli na postižená místa také vyvážet humanitární pomoc. Reagovali na válku v Náhorní Karabachu, krátce po něm následovaly země bývalé Jugoslávie. Člověk v tísni byl původně malou partou nadšenců, dnes se jedná o předního evropského hráče na poli humanitární a rozvojové pomoci. Působí i v Česku, v terénu se stará o sociálně slabé rodiny, pomáhá také vést studenty k mediální gramotnosti a občanské uvědomělosti. "Ve válce se snažíme pomáhat na obou stranách konfliktu. Všude jsou obyčejní lidé, kteří jsou jeho oběťmi, říká finanční ředitel Člověka v tísni Jan Kamenický.
Čtyři keňští humanitární pracovníci přišli o život, když jejich vůz najel poblíž uprchlického tábora Dadaab v provincii Garissa na minu. Tu tam zřejmě nastražili příslušníci somálské teroristické organizace Šabáb. S odkazem na prohlášení keňské vlády o tom v úterý informovala agentura AP. Vůz patřil humanitární organizaci African Development Solutions (Řešení pro africký rozvoj). V posledních třech týdnech přišlo v Keni o život nejméně 34 lidí, včetně 24 policistů. Hnutí Šabáb podniká v Keni blízko hranice se Somálskem útoky s cílem pomstít se za přítomnost keňských sil v Somálsku, které po boku tamní armády bojují od roku 2011 proti Šabábu v rámci mírových sil Africké unie (AMISOM).
Britská novinářka syrského původu Kinda Haddad pracuje pro nezávislou organizaci Airwars, která monitoruje letecké útoky Ruska i koalice vedené USA ve válce proti takzvanému Islámskému státu a ostatním islamistickým skupinám v Sýrii, Iráku a Libyi. Za úkol má počítat civilní oběti těchto útoků v Sýrii. Z tepla svého domova na internetu hledá videa a fotografie, na které by se většina lidí dobrovolně nepodívala. Za dva roky dokázala se svými kolegy v projektu Airwars identifikovat více než 1300 civilních obětí náletů v Sýrii a Iráku. Dokázat, že civilisté umírali během náletů vedených koalicí, je ta nejtěžší část práce. Zprávy o obětech musí sedět s informacemi o uskutečněných náletech.
Záchranářům se ve Středozemním moři podařilo od pátku zachránit až 6000 migrantů, kteří mířili do Evropy. Na záchranných akcích se podle agentury DPA podílely kromě pobřežní stráže a italského námořnictva také pohraniční agentura Evropské unie Frontex, různé nevládní organizace a proplouvající obchodní lodě. Zatím nejsou žádní informace o případných obětech ani o národnostech zachráněných běženců.
Itálie prošetřuje podezření, že některé humanitární organizace ve Středomoří tajně spolupracují s pašeráky lidí, kteří vozí migranty do Evropy. Konkrétně se zaměřuje na menší, nové organizace. Vyšetřovatelé tvrdí, že v některých případech si "neziskovky" za převoz žadatelů o azyl dokonce nechávají platit. Humanitární organizace to ale odmítají. Tvrdí, že se jen snaží zachránit lidské životy. Cestou z Libye do Itálie se loni do Evropy dostalo 181 tisíc lidí.
Podle zprávy evropské agentury pro ochranu hranic Frontex lodě humanitárních organizací, které hlídkují ve Středomoří, pomáhají k výdělkům pašerákům. Ti vědí, že plavidla neziskovek zachrání provizorní lodě plné migrantů, které posílají na nebezpečnou cestu. Navíc se prý díky působení humanitárních organizací k plavbě odhodlá víc lidí. Nevládní organizace kritiku ostře odmítly. Podle nich někdo tisíce zoufalých lidí zachraňovat musí.
Teploty klesají hluboko pod bod mrazu na většině míst Evropy, dokonce i v Řecku a na Balkáně. Tisíce migrantů uvězněných v uprchlických táborech jsou nuceny čelit zimě jen ve stanech. Atény tvrdí, že všichni běženci dostali k dispozici ubytování, ve kterém jde zimu přečkat. Dobrovolníci však informují o stovkách lidí bojujících s hrozbou podchlazení. Mezi nimi jsou i malé děti. V Srbsku žije ve stanech přes tři tisíce běženců.
Boje v kdysi nejlidnatějším syrském městě Aleppu končí. Armáda prezidenta Bašára Asada obsadila podle posledních zpráv všechny důležité čtvrti východní části města, která byla čtyři roky významnou základnou syrských protivládních povstalců. S nimi tam žily desetitisíce civilistů, kteří nyní čekají na evakuaci. Porážka povstalců dělá tečku za krvavou a brutální občanskou válkou. Obyvatelé východního Aleppa žili několik posledních měsíců v nepopsatelných hrůzách. Řada z nich zůstane dlouho zapsaná v paměti nejen Syřanů, ale taky lidí na Západě.
Do uprchlického tábora v Calais vjely buldozery a začaly jej likvidovat. Francouzská vláda chce běžence přesídlit do menších středisek rozprostřených po celé zemi. Panují ovšem obavy, že likvidace tábora způsobí střety mezi migranty a bezpečnostními složkami.
Ozbrojenci v Nigeru v noci na sobotu unesli Američana, který v africké zemi působil jako humanitární pracovník, uvedla agentura Reuters. "Nejdříve přijeli na motorkách a zabili strážné," řekl starosta města Abalak, kde se incident odehrál. "Poté přijel džíp, do kterého ho naložili a odvezli směrem k hranicím s Mali," dodal k únosu občana USA. Bezpečnostní situace v Nigeru je komplikovaná a armáda se potýká s terorismem ze sousedních zemí. Na jižních hranicích vojáci brání v nájezdech příslušníkům radikální organizace Boko Haram z Nigérie a na západě se snaží znemožnit přelití násilí ze sousedního Mali, kde i čtyři roky po francouzské intervenci proti islamistům zůstává situace nestabilní.
Čistky v Turecku si vyžádaly dalších 87 propuštěných zaměstnanců, tentokrát jde o pracovníky tajné služby MIT. Turecké úřady je podezírají z napojení na hnutí duchovního Fethullaha Gülena, který stál podle Ankary za červencovým pokusem o puč. Úřady také vydaly zatykač na 121 pracovníků humanitární organizace, která údajně posílala ze svých účtů peníze Gülenovu hnutí.
