„Vždy když jsem potkal takovou malou rozedranou, špinavou, hladovou a vychrtlou dětskou postavičku, zapsal jsem si její číslo a nechal přeložit k sobě…,“ vzpomínal Antonín Kalina na peklo koncentračního tábora Buchenwald. Hrdinství muže, který zachránil na 900 dětí, zůstalo dlouho neznámé. Uznání se mu dostalo až po smrti, v Česku, kde před 35 lety zemřel, o něm většina lidí ale stále neví.
Přehlídka židovské kultury Štetl Fest se letos znovu rozrostla, v pěti dnech nabídne 130 akcí a pět výstav. Čtvrtý ročník začal v Arnoldově vile, jeho program se však odehrává na řadě dalších míst v Brně. "Jsme rádi, že touto formou můžeme přibližovat židovskou kulturu minulosti i současnosti," řekl při zahájení předseda Židovské obce Brno Jáchym Kanarek.
Městský soud v Brně dnes v případu vydání knihy Germara Rudolfa Holocaust pod lupou, která zpochybňuje fakta o holokaustu, zprostil všechny obžalované viny. Nešlo podle něj o trestný čin. Kauza se týkala i dalších dvou desítek podobně laděných knih.
Správa železnic v pondělí zahájila revitalizaci nádraží Praha-Bubny a proměnu na Centrum paměti a dialogu Bubny. Stavba má trvat do března 2027. Přestavba původní nádraží rozšíří, zároveň má zachovat jeho charakteristické prvky a vytvořit vizuální kontrast mezi starým a novým. Z budovy by se měla stát vzdělávací instituce, která uchovává paměť obětí holokaustu.
Klidná Paříž? Za okupace určitě ne. A to i díky Marcelu Petiotovi alias "doktoru Satanovi". Zrůdný lékař lákal zoufalé oběti do svého domu hrůzy v Rue Le Sueur s příslibem úniku před nacisty, místo toho jim pod záminkou očkování píchal jed a jejich těla následně pálil nebo rozpouštěl v nehašeném vápně. Odhalte děsivý příběh jednoho z nejhorších sériových vrahů Francie, jehož zločiny šokovaly svět.
Berlínští politici hledají způsob, jak uctít památku nedávno zesnulé Margot Friedländerové, která přežila holokaust a později neúnavně varovala před nebezpečím totalit. Sociální demokraté navrhují, aby na její počest změnila název jedna z ulic ve čtvrti Kreuzberg. Vybrali přitom Skalitzer Strasse, která nese jméno podle České Skalice ve východních Čechách.
Světoznámý australský filosof Peter Singer rozebírá ve svých pracích etické otázky jako eutanazie či potraty. V rozhovoru s Tomášem Hříbkem pro speciální díl podcastu Aktuálně.cz Mysli a žij! hovořil kromě svobody slova a přístupu liberalismu k rasistickým projevům i o antisemitismu a popírání holocaustu. Nemá smysl popírače zavírat, ale ukázat mu důkazy, že jeho názor je zjevně nepravdivý.
Říká se, že v okamžiku smrti člověku před očima proběhne celý život, ale platí to i pro plynovou komoru v Osvětimi? V jedné takové byl před 80 lety zavražděn skladatel Pavel Haas. Bratr slavnějšího herce Huga, jeden z takzvaných „terezínských“ autorů a patrně nejtalentovanější žák Leoše Janáčka. Přesto jako by doteď zůstával definován spíše životními okolnostmi než vlastním dílem.
Soudobý design s historickými vzorníky látek spojuje výstava děl amerického umělce Noaha Breuera v břeclavské Havlíčkově vile. Prostřednictvím více než dvacítky exponátů z textilu, papíru či skla se autor vrací ke kořenům v Česku, kde jeho rodina před druhou světovou válkou vlastnila textilní továrnu.
Česko má podle Rady Evropy pro lidská práva problém s diskriminací Romů. Přesto nebo právě proto se v Praze už 26 let koná největší romský festival na světě s názvem Khamoro. Letos se nesl v duchu úspěchu romských studentů i připomínek pohnuté historie. "Dělám to, protože je to potřeba," říká o své edukační činnosti vnučka preživších z koncentračního tábora v Letech u Písku Jana Kokyová.
Chtěli mít Německo moc velké, lituje hrdinka jedné z posledních knih Bernharda Schlinka. Protagonistka románu Olga zažila nacisty, ale nemluví jen o nich. Ve snaze pochopit, kde se v jejích krajanech vzaly velikášské touhy, nachází vinu až v budovateli sjednoceného Německa Ottu von Bismarckovi z 19. století. Právě jemu vyčítá ztrátu svého milence, jenž padl v honbě za slávou.
V nedožitých sto letech zemřel někdejší předseda Izraelské společnosti přátel České republiky a jeden z přeživších holokaustu Avraham Harshalom. Na síti X to oznámilo české velvyslanectví v Izraeli, kde Harshalom od roku 1949 žil. Měl izraelské i české občanství.
Památník holokaustu Romů a Sintů v Čechách otevřelo v úterý Muzeum romské kultury. Stojí v Letech na Písecku, kde byl za druhé světové války koncentrační tábor pro Romy. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) měl ale vzniknout mnohem dříve. Stát však podle něj dlouho otálel s výkupem pozemků od majitelů vepřína, který stál v místech tábora. Fiala to řekl na slavnostním otevření památníku.
Vypadá to tu jako z měšťanského snu. Za domem v řece přírodní plovárna, kolem zahrada plná jiřin, plamenek a dalších květin. Co na tom, že rodinné sídlo je obehnané vysokou zdí s ostnatým drátem, za kterou umírají tisíce lidí. Film Zóna zájmu, jenž získal dvě ceny na festivalu v Cannes a od čtvrtka ho promítají česká kina, ukazuje štěstí jedné nacistické rodiny.
Romové žijí v českých zemích už šest století, po většinu času stáli na okraji společnosti. Ve 20. století se na nich podepsal holocaust i nucená asimilace za komunistického režimu. Tu zahájil zákon o trvalém usídlení kočujících osob, který začal platit před 65 lety. Do roku 1990 hrozilo za kočování vězení. Násilné začleňování a přesídlování Romů vedlo ke vzniku mnoha problémových lokalit.
Před bubenským nádražím v Praze se v pondělí sešly asi tři stovky lidí na Bubnování pro Bubny, akci připomínající první židovský transport, který odjel z Prahy v roce 1941. Kromě toho řečníci, mezi nimiž byla i přeživší holokaustu, mluvili o aktuální válce Izraelců proti hnutí Hamás. "Viním z toho naši vládu, že tohle dopustila," řekla Eva Erbenová, jež jako dítě prošla koncentračními tábory.
V půdním divadle Magdeburských kasáren v Terezíně tuto sobotu v podání studentů gymnázia z německého Wülfrathu zazněla dětská opera Brundibár. Na stejném místě a ve stejný den před 80 lety ji hrály vězněné děti.
Přes šest tisíc českých Romů a Sintů bylo za druhé světové války deportováno do koncentračních táborů. Vrátilo se jich přibližně pouhých šest set. Nová databáze Akademie věd zprostředkovává jejich zkušenost co nejširšímu čtenářstvu. Cílem projektu je dodat obětem důstojnost a přispět k větší informovanosti veřejnosti.
Věhlasu bitvy u Stalingradu nebo vylodění v Normandii zpráva z Osvětimi nedosahuje, přesto jde o zásadní moment druhé světové války. Především proto, že zbořila propagandu nacistického Německa ohledně popíraného vyvražďování Židů. Svědectví dvou mladíků uprchlých z tábora smrti se dostalo k představitelům světových velmocí. Nová kniha o osudu zprávy a jednoho z jejích autorů vyšla v Česku letos.
Katolická církev v neděli během slavnostní mše konané ve vsi Markowa na jihovýchodě Polska blahořečila devítičlennou rodinu Ulmových, kterou v březnu 1944 zavraždili nacisté kvůli tomu, že u sebe skrývala Židy. Média podotýkají, že je to poprvé, kdy se takové pocty dostalo celé rodině, v tomto případě jde o dva dospělé a sedm dětí, včetně čerstvě narozeného chlapce.
Tisíce lidí se dnes sešly v bývalém nacistickém koncentračním a vyhlazovacím táboře v Osvětimi na Pochodu živých, každoroční připomínce holokaustu. Konání pochodu letos připadlo na předvečer 80. výročí vypuknutí povstání ve varšavském ghettu. Organizátoři odhadli počet účastníků na 10 tisíc. Byl mezi nimi i italský prezident Sergio Mattarella, uvedla média.
Ředitel Židovského muzea v Praze Leo Pavlát a novinář Patrik Banga se ohradili proti vystoupení herce Štěpána Kozuba, které předvedl ve své show v pražské O2 areně na konci prosince. Vyprávěl v něm vtip, ve kterém podle kritiků hanobil oběti holokaustu. Kozub v pondělí řekl, že se k reakcím na své vystoupení vyjadřovat nebude.
Odvolací Městský soud v Praze potvrdil bývalému poslanci SPD Miloslavu Roznerovi půlroční podmíněný trest s odkladem na rok za jeho výrok o někdejším romském táboře v Letech. Rozsudek je pravomocný. Rozner se podle verdiktu dopustil zpochybňování genocidy, když tábor v roce 2017 označil jako "neexistující pseudokoncentrák". Rozner už dříve odmítl, že by chtěl popírat holokaust Romů.
Až tři roky vězení hrozí v nové kauze recidivistovi, dezinformátorovi a proruskému aktivistovi Patriku Tušlovi. Jak zjistilo Aktuálně.cz, třicetiletý muž je obžalován z popírání holokaustu. Hlavní líčení s ním začne příští rok v březnu. Tušl sedí od srpna ve vazbě. Soud se obává, že by pokračoval v šíření nenávisti vůči Ukrajincům, za což dostal nepravomocně deset měsíců vězení.
Zemřela Zdenka Fantlová, žena, která přežila vyhlazovací koncentrační tábory a napsala o tom knihu Klid je síla, řek tatínek. S dívkami v táboře si prý vůbec si nepřipouštěly, že by tam mohly umřít. Neustále měla tři nepřátele – hlad, zimu a žízeň. Ona sama si jako oběť ale údajně nikdy nepřipadala. Koncentrační tábory přežila podle ní jenom proto, že byla zamilovaná.
