Jako pražské Abú Zabí byla nelichotivě označována nová podoba pražského hlavního nádraží. Proti přestavbě, při níž by byla zbourána část odbavovací haly, se postavila i část veřejnosti. Následně byl objekt nečekaně prohlášena za kulturní památku a ve hře bylo trestní oznámení. Více než rok se zdánlivě nic nedělo. Deník Aktuálně.cz nyní zjistil, že určitá rozhodnutí již padla.
Dopravce RegioJet otevírá na hlavním nádraží v Praze dle svých slov "nejluxusnější" lounge. Čekárna s kapacitou sto osob je výhradně pro cestující jedoucí žlutými vlaky. Prostor navrhl architekt Patrik Kotas, známý pro své monstrózní stanice metra Střížkov nebo Prosek. V lounge je zdarma káva, sodovka i točená zmrzlina. Otevřená bude pro cestující hodinu před odjezdem jejich spoje.
Návrh nového hlavního nádraží v Praze od dánského studia Henning Larsen Architects budí u lidí emoce i po třech týdnech od vyhlášení výsledku soutěže. Na sociálních sítích koluje stále mnoho dotazů i mýtů. Návrh jsme si prošli ve virtuální realitě v hale Virtuplexu a zástupců Institutu plánování a rozvoje se při tom ptali na nejpalčivější detaily i okolnosti rekonstrukce.
Na hlavním nádraží v Praze se v neděli pro veřejnost otevřely zrekonstruované prostory historické Fantovy budovy, lidé je budou moct navštívit s organizovanými prohlídkami. Novinářům to řekl generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda, který společně s ministrem dopravy Martinem Kupkou prostory dnes slavnostně otevřel. Podle informací ČTK je rezervační systém již plný.
Praha už ví, jak bude vypadat nová budova hlavního nádraží. Vítězný návrh vytvořilo kodaňské studio Henning Larsen Architects. Čeští architekti v anketě pro Aktuálně.cz novou podobu kritizují. Podle nich se hodí spíše do zemí Blízkého východu a vůbec nerespektuje charakter původní historické budovy.
Nová odbavovací hala pražského hlavního nádraží, která by se podle nového návrhu měla částečně zbourat, je kulturní památkou. Návrh, který uspěl v architektonické soutěži vypsané Správou železnic, Prahou a pražským dopravním podnikem, počítá s tím, že přední část haly zmizí a namísto ní vznikne prostranství zastřešené dřevěnou konstrukcí. Proti návrhu již vznikla online petice.
Před pražským hlavním nádražím v budoucnu vznikne dřevěná střešní konstrukce, která propojí odbavovací halu, Vrchlického sady a plánovanou novou tramvajovou zastávku. Počítá s tím návrh architektů z kodaňského studia Henning Larsen Architects, kteří uspěli v soutěži na podobu úprav nádraží a jeho okolí. Přeměna nádraží a přilehlého parku by měla začít v roce 2028, vyjde na dvě miliardy korun.
Železničáři na pražském hlavním nádraží řešili nevšední problém. Do kolejiště, přímo vedle nástupiště, vjel taxík a vysadil tam cestujícího. Podle Správy železnic šlo o velmi nebezpečnou situaci, při které hrozila srážka s vlakem. Na místo sice dorazila policie, taxikář ale stihl odjet pryč.
Pražská magistrála se má zklidnit i zpřístupnit chodcům. Vyplývá to ze studií, které schválila rada města v úterý. Nejblíže změnám je okolí hlavního nádraží, v plánu je vysázení stromů naproti historické Fantově budově, zúžení silnice i nový přechod. Nejrozsáhlejší změnou má být přeměna oblasti Těšnova. Počítá se také s propojením země s magistrálou pomocí nových schodišť.
Kam odjet a co vzít s sebou? Na co myslíme, když opouštíme domov? Různí lidé se jmenuje nový projekt, jehož působivou kulisou je pražské Hlavní nádraží. Audiowalk, který vznikl ve spolupráci Městských divadel pražských s kyjevskou scénou Uzahvati, je znovu na programu tuto sobotu 5. listopadu.
Minulý týden policie zadržela 12 tisíc migrantů a 125 převaděčů. Kvůli zhoršené situaci vláda zavedla kontroly na hranicích se Slovenskem. Analytik z Metropolitní univerzity Praha Břetislav Tureček v rozhovoru pro Aktuálně.cz tvrdí, že Češi Syřany vnímají hůře než Ukrajince, protože jim je dění na Blízkém východě vzdálené. Bezpečnostní riziko podle něj ale syrští uprchlíci představují.
Pražské hlavní nádraží už několik měsíců kromě svého původního účelu slouží i jako noclehárna pro uprchlíky. Ty z Ukrajiny vystřídali Syřané, kteří se do Česka dostávají především z Turecka. Většina z nich zde zůstat nechce a plánuje pokračovat dál na západ. Přesto jich Českem prochází tolik, že se vláda kvůli nim rozhodla zavést kontroly na hranicích se Slovenskem.
V úterý končí humanitární pomoc pro uprchlíky na hlavním nádraží v Praze. Převážně romské rodiny tam naposledy přespí v přistaveném vlaku, ve středu se přemístí do nově postaveného stanového městečka v Malešicích. Místo tam je pro 150 lidí. "Očekáváme, že se stany zaplní do několika hodin a další, kdo do Česka přijedou, se do nich nevejdou," varuje dobrovolník Tibor pomáhající na nádraží.
Hlasy loutek, zpěv a hra na kytaru i housle. To vše se již několik dnů denně ozývá z haly za prvním nástupištěm Hlavního nádraží. Umělci pod hlavičkou #kulturunezastavis tu přinášejí radost lidem, kteří čekají na zprávy o svém dalším osudu. Jejich snahu podpořit uprchlíky fotografoval reportér Lukáš Bíba.
Od začátku května se pražské hlavní nádraží proměnilo v útočiště pro lidi prchající z Ukrajiny, hlavně ženy a děti romské etnicity. Deník Aktuálně.cz nabízí odpovědi na hlavní otázky, například proč se sdružují na nádraží, odkud pramení spekulace o jejich maďarském občanství a jak vznikl "pasový konflikt" mezi Maďarskem, Ukrajinou a Slovenskem.
Na pražském hlavním nádraží stále zůstávají stovky Romů. Někteří se tam z asistenčního centra vrací bez víza dočasné ochrany. Při kontrole dokladů úředníci mnohdy zjistí, že se uprchlíci už registrovali v jiné zemi nebo mají například maďarské občanství. Redaktorky Aktuálně.cz strávily s jednou z romských rodin několik hodin. Včetně cesty z nádraží do asistenčního centra ve Vysočanech.
Stát stále nevyřešil situaci s romskými uprchlíky, kteří nocují na hlavním nádraží v Praze. Ministr vnitra Rakušan chce pro ně vypravit vlak do Maďarska a poslat na nádraží lidi, kteří budou uprchlíky lustrovat a poskytovat jim informace. Systém ale musí schválit krizový štáb Prahy a primátor s navýšením služeb na nádraží nesouhlasí. "To, co se tam teď děje, se neslučuje s funkcí nádraží," říká.
Na hlavním nádraží v Praze se 17. května poprvé v Česku představil plně vodíkový vlak. Vlak s téměř nulovými emisemi vypouští místo kouře jen vodní páru. Cílem jeho výrobce, společnosti Alstom, je představit alternativní pohon dopravcům i krajům. Vodíkový vlak je určený spíše na regionální tratě, kde může nahradit dieselové lokomotivy či soupravy. Takových tratí je v Česku většina.
Situaci na hlavním nádraží v Praze, kde stále zůstávají stovky romských uprchlíků, lze podle vicepremiéra Víta Rakušana (STAN) vyřešit pouze systémově, nikoli ze dne na den. Rakušan sdělil, že zastavit jejich hlavní motivaci pro příjezd by měla změna vyplácení dávky na naturální podobu. Uprchlíci nyní dostávají pět tisíc korun. Změnu by podle něj mohla vláda projednat ve středu.
Až donedávna se mohlo Česko chlubit, jak se mu daří uprchlickou vlnu z Ukrajiny zvládat. Že nikdo z příchozích nespí na zemi a nezůstává o hladu. V posledních dvou týdnech se ale objevily početné skupiny žen s dětmi, které na nádraží či na ulici strávily řadu dní. Většina je romského původu. Aktuálně.cz popisuje, proč ukrajinští Romové nemůžou najít důstojné bydlení.
Početná skupina převážně romských uprchlíků z Ukrajiny je nucená přebývat na hlavním nádraží v Praze. Zpravidla několik dní čekají, až úřady zjistí, jestli mají nárok na azyl. Fotogalerie Aktuálně.cz ukazuje, v jakých podmínkách v budovách centrálního nádraží momentálně žijí. Pražští a středočeští hasiči ve čtvrtek ráno dokončili stanové městečko v Troji pro 150 lidí.
Pražští hasiči v Troji staví stanové městečko pro ukrajinské uprchlíky. Pojme na 150 lidí. Hasiči předají hotové stanové městečko ve čtvrtek ráno ministerstvu vnitra a magistrátu. Informoval o tom mluvčí pražských hasičů Martin Kavka.
„Velmi těžko se mi tenhle problém redukuje na čistě kapacitní nebo administrativní, když postihuje jen jednu skupinu uprchlíků. Etnicita je zásadní. Drtivá většina těch, kteří potřebují pomoc, jsou Romové,“ říká k situaci na pražském hlavním nádraží koordinátorka dobrovolníků z iniciativy Hlavák Veronika Dvorská.
Dočasné přístřeší se zázemím pro ukrajinské uprchlíky vznikne v pražské Troji, bude mít kapacitu 150 lidí. Hasiči již dostali pokyn ke stavbě stanového městečka od ministra vnitra Víta Rakušana (STAN), řekl mluvčí magistrátu. Stanové městečko vznikne kvůli nedostatečné kapacitě míst v Praze. Kromě stanů je ve hře i zřízení přístřeší pro uprchlíky v karlínských kasárnách.
