Jedním z devatenácti vytesaných do mohutného památníku na kraji vesnice je i Oldřich Ohera. Konec války jej zastihl jako sedmatřicetiletého otce tří dětí. Pozdě večer 18. dubna 1945 držel s jedním ze sousedů noční hlídku, když do Zákřova vtrhli gestapáci s ruskými kozáky. Oldřicha postřelili a po několika dnech s dalšími osmnácti muži zavraždili. Jeho dcera je dnes v malé obci poslední pamětnicí.
Unikátní kniha historiků Jan Vajskebra a Jana Zumra přináší dosud neznámá fakta o příslušnících nacistické tajné policie gestapa v protektorátu Čechy a Morava. Sedmiletá práce autorů pod hlavičkou Ústavu pro studuim totalitních režimů mapuje přes 200 životních příběhů gestapáků, kteří za šest válečných let stihli zatknout na 120 tisíc lidí. Mnozí z nich po válce unikli trestu.
Jeho jméno je vyslovováno s despektem, přestože šlo o elitního parašutistu vysazeného v březnu 1942 na území protektorátu s cílem sabotáže. O tři měsíce později se přihlásil gestapu, kde vyjmenoval pachatele atentátu na Reinharda Heydricha i další jim nápomocné. Teď se Karlu Čurdovi věnuje hra Čurda, hrdina jedné prohry, kterou napsal a režíruje David Jařab v Městských divadlech pražských.
Za prototyp zrádce je v Česku obecně považovaný Karel Čurda. Vyzradil úkryt svých kamarádů, parašutistů, kteří zlikvidovali zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Konfident gestapa, letec Augustin Přeučil, ho v mnohém překonal. Narodil se 3. července 1914 v Třebsíně na Benešovsku. V Armádním muzeu na Žižkově Přeučila "připomíná" prázdné políčko na pomníku.
Po čtyřech letech oprav se 28. října 2022 pro veřejnost otevřelo Armádní muzeum na Žižkově. Tisíce exponátů - zbraní, stejnokrojů či výstroje - ve speciálně nasvícených vitrínách doplňují například repliky zákopů či nákladního vagonu, jimiž se přesouvali čs. legionáři po Rusku. Nicméně muzeum je zároveň architektonickým dílem mimořádné kvality. I jeho nynější modernizace získala prestižní ocenění.
Je tomu 120 let, co se 7. února 1904 narodila Irena Bernášková. Nacisté ji 26. srpna 1942 zavraždili. Odvážná a zarputilá odbojářka se stala vůbec první Češkou popravenou nacisty v Berlíně. Spolu se svým otcem, grafikem Vojtěchem Preissigem, byla výraznou osobností českého odboje. Nyní oba připomene muzeum Československé obce legionářské ve východočeském Žamberku.
Prostředek června pro něj byl osudovým časem. Devatenáctého dne toho měsíce se na počátku 20. století narodil. A o čtyřiatřicet let později si pro něj osmnáctého dne stejného měsíce přišlo Gestapo. Jeho život tím prakticky skončil - dál už jej čekalo jen několik týdnů trýznění. A obdiv těch, kdo se stali svědky jeho hrdinství. Vladimír Petřek.
"Nebyl spáchán zločin, byl vykonán soud a trest, soud dobře uvážený a trest dobře připravený," pronesl 30. května 1942 k likvidaci říšského zastupujícího protektora Reinharda Heydricha v londýnském proslovu k domovu tehdejší exilový ministr Jaroslav Stránský. Parašutistům pomáhaly stovky lidí, mnohdy je nezlomilo ani tvrdé mučení gestapa. Aktuálně.cz přináší příběhy několika z nich.
Boj sedmi parašutistů, kteří se podíleli na likvidaci jednoho z nejvlivnějších nacistů a architekta holokaustu Reinharda Heydricha, má i po 81 letech citlivá tajemství. Historici si pokládají dvě hlavní otázky: Co se stalo s těly parašutistů? Kde skončily lebky, jež jim němečtí patologové z archivnických důvodů odňali? Jejich zodpovězení má podle expertů pro Česko stále nemalý historický význam.
Od příjezdu Reinharda Heydricha, jednoho z nejvlivnějších nacistických pohlavárů, uplynuly koncem ledna 1942 pouhé čtyři měsíce. Jeho represivní mašinerie však za tu dobu způsobila odboji značné ztráty. Sokolská rezistence, bez jejíž pomoci by paraskupina Anthropoid Heydricha nikdy nezlikvidovala, přežila. O významné roli odboje v operaci Anthropoid je další díl seriálu Aktuálně.cz.
V roce 1942 sdílela drtivá část České pravoslavné církve se svým národem jeho největší ponížení a utrpení. Ale i hrdinství. Po likvidaci zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha se sedm nejhledanějších vojáků v protektorátu ukrylo v pravoslavném chrámu sv. Cyrila a Metoděje v Praze. Po jejich odhalení byly zatýkáni pravoslavní činovníci, mnohé v září a říjnu nacisté zavraždili.
Alžbětu Doležalovou, která přežila vyvraždění Lidic, nelze vinit z udání její židovské podnájemnice Štěpánky Mikešové. Shodli se na tom experti renomovaných historických ústavů, univerzit či muzejních a památkových institucí. Opačného názoru je pouze brněnská Univerzita obrany. Závěry předních tuzemských i zahraničních historiků zveřejňuje nyní na svém webu Památník Lidice.
Dokumentární podcast Na cestě rekonstruuje okolnosti útoku na parašutisty po atentátu na Reinharda Heydricha ukryté v pravoslavném chrámu v pražské Resslově ulici.
Středa 10. června 1942. Den, který otřásl válkou pustošeným světem. Nacisté srovnali se zemí Lidice, středočeskou obec s 503 obyvateli. Přes sto domů včetně kostela zmizelo. Zmizeli i lidé. Muže zastřelili, ženy a děti odvlekli do koncentračních táborů nebo poslali na poněmčení. Lidickou tragédii nepřežilo 192 mužů, 60 žen, 88 dětí. Po druhé světové válce se vrátilo pouze 143 žen a 17 dětí.
S Milanem Zapletalem o krutém osudu jeho bratra Libora, válečného parašutisty. O strastech rodiny, kterou nacisté poslali do Osvětimi. A také o tom, že mučedníci a hrdinové nikdy neumírají zbytečně.
Spolu se svými komunistickými soudruhy nastolil v Československu tuhý totalitní režim, který vedl k připojení státu k sovětskému mocenskému bloku. Stál za útlakem značné části společnosti i za mocí, jež byla postupně příčinou ekonomického úpadku země a obrovské emigrační vlny obyvatelstva. Připomeňte si Klementa Gottwalda a "Rudé století" ve fotogalerii.
Generál nacistické organizace SS, který byl šéfem gestapa ve Vídni, od půlky 50. let minulého století pracoval pro předchůdkyni dnešní německé Spolkové zpravodajské služby (BND). Zjistili to reportéři německé televize ARD z odtajněných materiálů BND.
S odbojářem Bohuslavem Bubníkem o tom, jak přežít mlácení na gestapu, neprozradit kamarády a nenechat si zlomit páteř komunisty.
Fasáda, ale zejména vnitřek hradčanského Domečku už v ničem nepřipomíná pověstnou mučírnu, jejíž soukolí se naplno rozeběhlo po komunistickém puči 25. února 1948. Projděte si několik snímků sadistických vyšetřovatelů a jejich obětí. V Domečku - tomto symbolu komunistických represí a lidského utrpení v padesátých letech 20. století - působí dnes Ochranná služba policie ČR.
Zkraje února začalo natáčení nového filmu Arvéd, který je inspirován osudem rozporuplného Jiřího Arvéda Smíchovského. Podstatná část vznikne v ateliérech v pražských Kbelích. Štáb pod vedením režiséra Vojtěcha Maška a kameramana Dušana Husára zde natáčí v dekoracích, které jsou na pomezí surreálného snu a skutečnosti.
V podcastu Na cestě s Milošem Doležalem na svůj jedinečný životní příběh vzpomíná válečný letec a radiotelegrafista RAF Otakar Černý. Muž s pověstí nenapravitelného útěkáře.
S historikem Daliborem Váchou o odvaze riskovat, umírání se smíchem a protektorátních plakátech Vlasty Buriana.
Je to vlastně smutné výročí 75 let od vzniku Státní bezpečnosti (StB) v říjnu 1945. Prvorepubliková idea ochrany republiky vzala brzy za své. StB se v rukou Komunistické strany Československa a pod dozorem Moskvy stala nástrojem pronásledování demokratické opozice. A trvalo to až do pádu totality v listopadu 1989. Šmírování, únosy, mučení, ale i vraždy - to je ve zkratce "výroční" vizitka StB.
Juliu Fučíkovi se po desítky let stavěly pomníky, busty, pojmenovávaly se po něm školy, náměstí či ulice. Pro svazáky či mladé komunisty byla jeho "Reportáž psaná na oprátce" až posvátným textem. Stačí se podívat do dobových učebnic. Fučík byl přítomen nejenom v hodinách dějepisu, ale i literatury, výtvarné výchovy.
Člen odbojové skupiny Tři králové Václav Morávek byl legendární postavou odboje, v protinacistické činnosti pokračoval i po zadržení svých přátel Josefa Mašína a Josefa Balabána. Je proto znám také jako "poslední ze Tří králů". Nakonec ale nacisté dopadli i jeho. Zemřel při přestřelce s gestapem na křižovatce dnešních ulic Svatovítská a Milady Horákové před 80 lety, v podvečer 21. března 1942.
Historik Vojtěch Šustek publikoval v roce 2020 dosud neznámá svědectví o statečnosti a morálních kvalitách parašutistů i členů protinacistického odboje. Publikace obsahuje nezveřejněné dokumenty týkající se českého odboje i atentátu na Reinharda Heydricha, ke kterému došlo 27. května 1942. "Tihle lidé po sobě zanechali imponující etický odkaz," říká Šustek o parašutistech a odbojářích.
