


Utekl gestapu i estébákům. Zachránilo ho Německo, které předtím bombardoval
V podcastu Na cestě s Milošem Doležalem na svůj jedinečný životní příběh vzpomíná válečný letec a radiotelegrafista RAF Otakar Černý. Muž s pověstí nenapravitelného útěkáře.



V podcastu Na cestě s Milošem Doležalem na svůj jedinečný životní příběh vzpomíná válečný letec a radiotelegrafista RAF Otakar Černý. Muž s pověstí nenapravitelného útěkáře.



S historikem Daliborem Váchou o odvaze riskovat, umírání se smíchem a protektorátních plakátech Vlasty Buriana.



Je to vlastně smutné výročí 75 let od vzniku Státní bezpečnosti (StB) v říjnu 1945. Prvorepubliková idea ochrany republiky vzala brzy za své. StB se v rukou Komunistické strany Československa a pod dozorem Moskvy stala nástrojem pronásledování demokratické opozice. A trvalo to až do pádu totality v listopadu 1989. Šmírování, únosy, mučení, ale i vraždy - to je ve zkratce "výroční" vizitka StB.



Juliu Fučíkovi se po desítky let stavěly pomníky, busty, pojmenovávaly se po něm školy, náměstí či ulice. Pro svazáky či mladé komunisty byla jeho "Reportáž psaná na oprátce" až posvátným textem. Stačí se podívat do dobových učebnic. Fučík byl přítomen nejenom v hodinách dějepisu, ale i literatury, výtvarné výchovy.



Člen odbojové skupiny Tři králové Václav Morávek byl legendární postavou odboje, v protinacistické činnosti pokračoval i po zadržení svých přátel Josefa Mašína a Josefa Balabána. Je proto znám také jako "poslední ze Tří králů". Nakonec ale nacisté dopadli i jeho. Zemřel při přestřelce s gestapem na křižovatce dnešních ulic Svatovítská a Milady Horákové před 80 lety, v podvečer 21. března 1942.



Historik Vojtěch Šustek publikoval v roce 2020 dosud neznámá svědectví o statečnosti a morálních kvalitách parašutistů i členů protinacistického odboje. Publikace obsahuje nezveřejněné dokumenty týkající se českého odboje i atentátu na Reinharda Heydricha, ke kterému došlo 27. května 1942. "Tihle lidé po sobě zanechali imponující etický odkaz," říká Šustek o parašutistech a odbojářích.



Dne 27. května 1942 provedli českoslovenští parašutisté Josef Gabčík a Jan Kubiš atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Ten na následky zranění zemřel právě před 82 lety, 4. června 1942. Podívejte se na tváře dalších hrdinů odboje, výsadkářů, vyslaných do Československa bojovat proti nacistické zvůli.



Konec dubna 1945. Dolní Sasko, jihozápadně od města Bergen. Osvobozený koncentrační tábor. Jarní vánek roznáší vůni pryskyřice z borových lesů, která se mísí s puchem rozkládajícího se masa tisíců mrtvých.



Je to smutný příběh. Z příběhu Lidic vypadla jedna postava, která by byla problematická, protože by nezapadala do vytvořeného symbolu krásné a čisté obce, míní historik Vojtěch Kyncl. Tvrdí, že jedna z lidických udala místní Židovku. Ta dodnes nefiguruje na seznamu lidických obětí. Vyšetřování nebylo po válce zahájeno, protože komunisté neměli zájem vytvářet vedlejší verze příběhu obce, dodává.



Dokazovat má ten, kdo obviňuje. Důkaz o tom, že Alžběta Doležalová udala Štěpánku Mikešovou, měl předložit četník, který ji sám zatkl a předal kladenskému gestapu. Svědectví ale podal až po válce, byl to chytrácký krok, hodil to na Doležalovou, říká archivář Vojtěch Šustek a odmítá tak tvrzení historika Vojtěcha Kyncla. Kauza vyvolala velké spory a mimo jiné stála místo šéfku Památníku Lidice.



Čurda z Hlíny. Název knihy, právě vydané publicistou a historikem Milošem Doležalem, je na obálce a také v tiráži výhradně uveden verzálkami, tedy velkými písmeny.



Čeští skauti v projektu Hrdinové války pátrali po osudech rodičů světoznámého režiséra Miloše Formana. Tatínek Rudolf byl účastník protinacistického odboje a významný čáslavský skautský vedoucí. Když bylo Milošovi osm let, viděl tatínka naposledy, maminku naposledy spatřil o dva roky později. Oba rodiče zemřeli v koncentračním táboře na tyfus. Otcovi spoluvězni vzpomínají na Rudolfa Formana jako na hrdinu: "Patřil k nejstatečnějším lidem našeho národa. Byl čistý svým životem, miloval národ, posiloval slabé a pomáhal, kde mohl."



Historik Petr Koura ji označuje za nejvýznamnější českou protinacistickou odbojářku, přesto zůstává Irena Bernášková pozapomenutou osobností. Jejímu příběhu se však v poslední době začíná dostávat publicity. Kromě poukazu na roli žen v odboji či na poválečnou tvorbu mýtů o protinacistické rezistenci do mozaiky nyní přibyly indicie, kdo Bernáškovou nakonec udal.



Bezmála tři stovky Čechů nacisté po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha 27. května 1942 mučili a poté zavraždili. Stalo se tak kvůli jejich pomoci čs. parašutistům, kteří odbojovou akci provedli. "Podobných lidí bylo tehdy málo a stejně tak je tomu i dnes. V každé společnosti je jich tak pětina. Měli bychom proto o ně pečovat a vážit si jich. Jsou vzácní a v krizových okamžicích pro společnost nepostradatelní," říká sociolog Jaroslav Sýkora, bývalý šéf Centra pro výzkum stresu. Pro velký čtenářský ohlas reprízujeme jarní seriál Aktuálně.cz o hrdinech tzv. heydrichiády před 75 lety.



Víra v sebe sama. V dobro. A třeba i v boha. Tyto "kotvy" nás mohou v těžkých životních chvílích zachránit před selháním, udavačstvím nebo zradou blízkých. "V opačném případě hrozí, že se staneme podobnou bestií jako parašutista Karel Čurda. Myslet si, že něco podobného bych já nikdy neudělal, je jen povýšenou pózou," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz psycholog Daniel Štrobl, který působil v Centru pro výzkum stresu i několika riskantních armádních misích.



Atentát na Reinharda Heydricha 27. 5. 1942 patří k největším úspěchům čs. válečného odboje. S pozůstatky nacistické propagandy, která se jeho význam pokusila rozmělnit, ale zápasí česká veřejnost dodnes. Třeba s mýty o zbabělých Češích, masově udávajících své sousedy. Nebo o Gabčíkovi s Kubišem, kteří na Heydricha "spáchali atentát". O lidických dětech, údajně poslaných na převýchovu do Německa, přestože většinu z nich zabili nacisté plynem. "Jako bychom žili v roce 1942," zlobí se historik Vojtěch Šustek z Archivu hlavního města Prahy.



České ženy, které pomáhaly účastníkům atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha v roce 1942, jsou často popisované jako jejich milenky. Ve skutečnosti ale hrály důležitou roli v protinacistickém odboji. Parašutisty Josefa Gabčíka a Jana Kubiše vázal s Annou Malinovou a Marií Kovárníkovou skutečně hluboký cit.



Miloš Kocman byl za války příslušníkem ilegální trockistické skupiny. Poté, co ho zatklo gestapo, skončil v drážďanské věznici. Před trestem smrti za vlastizradu jej zachránilo spojenecké bombardování města, během nějž se mu z věznice podařilo uprchnout. Po válce pracoval pro StB, v níž ale v padesátých letech ztratil důvěru. V srpnu 1968 jako diplomat vydával v Číně bulletin odsuzující ruskou invazi v Československu. Miloš Kocman vzpomíná v rozhovoru, který vznikl v rámci projektu Paměť národa. Od bombardování Drážďan právě uplynulo 72 let.



Dne 27. května 1942 parašutisté v Praze zlikvidovali nejvýše postaveného muže nacistické říše Reinharda Heydricha. Historiky, kteří se zabývají zkoumáním okolností přípravy a provedení atentátu, stejně jako následujícím obdobím heydrichiády, nepřestává překvapovat, kolik Čechů prokázalo odvahu, neváhalo se zapojit a parašutistům pomohlo.



Čeští a čínští filmaři představili první koprodukční televizní seriál Poslední vízum. Premiéra proběhne v Číně v září, ta česká je naplánovaná na příští rok. Seriál se natáčel převážně v České republice a objeví se v něm například Jan Révai, Vlastina Svátková či bývalá Miss ČR Kateřina Sokolová. Děj vychází z reálného životního příběhu čínského velvyslance, který za druhé světové války zachránil tisíce židů před koncentračními tábory.