Ve věku 84 let zemřel bývalý americký republikánský viceprezident ve vládě George Bushe Dick Cheney. V úterý o tom informovala agentura Reuters a s odvoláním na politikovu rodinu také web stanice CNN. Cheney podlehl v pondělí v noci komplikacím spojeným se zápalem plic a kardiovaskulárním onemocněním, uvedla rodina.
Prohlédněte si momenty, kdy američtí a ruští (nebo sovětští) prezidenti rozhodovali o klíčových otázkách světové politiky. Od rozdělení poválečné Evropy přes jaderné krize na Kubě a v Berlíně až po dnešní proxy války. Rekordmanem je Vladimir Putin. Jednal už s G. W. Bushem, B. Obamou, D. Trumpem i J. Bidenem. Nyní ho čekají další jednání s Donaldem Trumpem.
George W. Bush se pokoušel o nový začátek s putinovským Ruskem, Barack Obama ohlašoval restart vztahů s Moskvou. Ani jeden neuspěl. Teď je tu Donald Trump. V čem je jiný a na co by neměl zapomenout?
Ve Spojených státech se příští úterý konají prezidentské volby. Nový šéf Bílého domu, kterým se stane buď republikán Donald Trump, nebo demokratka Kamala Harrisová, bude mít vliv i na podobu americko-evropských vztahů. Zkuste si v kvízu, co víte o vztazích Evropské unie a Spojených států - klíčových obchodních partnerů.
Tři muži obvinění ze zosnování teroristických útoků z 11. září 2001 na Spojené státy, kteří jsou ve věznici Guantánamo na Kubě, souhlasili s přiznáním viny ze spiknutí a vraždy výměnou za maximálně doživotí namísto hrozícího trestu smrti. Píše to list The New York Times.
Republikánská strana byla ve Spojených státech za studené války nekompromisním soupeřem Kremlu. Dwight Eisenhower vedl zemi v padesátých letech, Ronald Reagan nazval Sovětský svaz v letech osmdesátých říší zla.
Válka na Ukrajině, kterou předloni rozpoutalo Rusko, mezinárodní organizace ani jejich pravidla nenaruší, dál musejí spolupracovat na globálních problémech. V rozhovoru pro Aktuálně.cz to říká 95letý bývalý švédský diplomat Hans Blix, který diplomacii zasvětil většinu svého života. Upozornil na sebe zejména v roce 2003, když coby inspektor OSN oznámil, že Irák nevyvíjí zbraně hromadného ničení.
Přesně před dvaceti lety dva americké bombardéry F-177 svrhly pumy na jižní Bagdád a příslušníci pěchoty překročili irácko-kuvajtskou hranici. Začala invaze do Iráku. Armáda režimu Saddáma Husajna kladla malý odpor, takže už 9. dubna byli američtí vojáci v centru Bagdádu. Zbraně hromadného ničení, kterými Washington odůvodňoval invazi, se ale nikdy nenašly.
Američtí republikáni jsou v podpoře Kyjeva rozlomení. Odkazy na dlouhé války na Blízkém východě jsou ale mimo. Bez vlastních obětí a za malých nákladů mohou USA na Ukrajině získat mnohem více. Nového silného, pevného demokratického spojence na evropském kontinentě.
Doufejme, že pokračování Trumpovy prezidentské show bude svobodný svět ušetřen. V jeho případném souboji s Ronem DeSantisem o kandidaturu do Bílého domu bychom měli všechny důvody držet palce floridskému guvernérovi.
V republikánském Kongresu po listopadových volbách pravděpodobně posílí izolacionistické tendence. Pomoc Ukrajincům neskončí, ale bude nejspíš přiškrcena. Jak moc, závisí i na Evropanech.
Britskou královnu Alžbětu II. měli Američané, včetně prezidentů, velmi rádi. Měla jejich úctu a respekt. Byla jednou z kotev "zvláštního vztahu" mezi USA a Spojeným královstvím. Pro jejího syna, nového krále Karla III., nebude vůbec jednoduché na tuto tradici navázat.
Někdejší americký viceprezident Dick Cheney a jeho dcera Liz Cheneyová, která je od roku 2017 členkou Kongresu, bývali dlouholetou pýchou republikánů ve státě Wyoming. Jenže pak se vzepřeli Donaldu Trumpovi. A tím si podepsali rozsudek politické smrti.
Bývalý americký prezident George W. Bush odsoudil ruskou invazi na Ukrajinu. Během svého projevu v Dallasu se však spletl a jmenoval Irák.
Slouží už pod sedmým prezidentem USA. Jako imunolog byl v polovině 80. let minulého století u toho, když se ve Spojených státech začal šířit virus HIV. Zasadil se o to, že tehdejší administrativa Ronalda Reagana vzala nemoc AIDS vážně. Poslední dva roky, tedy pandemii koronaviru, ale Anthony Fauci označuje za "surrealistickou zkušenost".
Současný šéf Bílého domu nejen nepůsobí jako lídr, on jím není. A to Američané neodpouštějí. Je to možná až podprahové, ale je to důvod, proč na otázku, jak hodnotíte prezidenta, zavrtí nerozhodně hlavou a pak ukážou palcem dolů.
Chce-li Joe Biden "vrátit diplomacii do centra americké zahraniční politiky", mohl by začít třeba tím, že urychleně obsadí velvyslanecké posty na amerických ambasádách. V Praze ale zatím neznáme ani jméno kandidáta, který by mohl dorazit.
Vždy platilo, že zahraniční politika USA bývá silně podmiňována zájmy na vnitropolitickém bojišti. V klimatické agendě je ale americké kyvadlo extrémně rozhoupané. Tam a zase zpět. Demokrata vystřídá v Bílém domě republikán a vše je jinak.
Jako náčelník generálního štábu Colin Powell v roce 1991 podmiňoval možné nasazení americké vojenské síly ohrožením životních zájmů USA a stanovením jasných cílů. Jako ministr zahraničí ale po 11. září 2001 stál u začátku dvou amerických válečných tažení v Afghánistánu a Iráku, pro jejichž rozpačité vyznění se vžilo pojmenování "nekonečné války".
Ve věku 84 let v pondělí ráno zemřel Colin Powell, bývalý republikánský ministr zahraničí USA. Příčinou úmrtí byly komplikace spojené s covidem-19, uvedla jeho rodina v prohlášení na Facebooku. Powell, první americký ministr zahraničí černé barvy pleti, byl proti nemoci plně očkován.
Američtí demokraté vedou těžký boj. Progresivisté z jejich řad jsou přesvědčeni, že přišel čas na přechod k evropskému modelu sociálního státu. Střed strany se naopak obává, že USA na to nejsou připraveny, a možná nikdy nebudou. Hle, dva pohledy na současnost a především budoucnost Spojených států.
Pro dvacetileté Američany není 9/11 živou pamětí, ale historií. Dopady toho tragického dne vnímají, ale nejsou jím zatíženi. Na rozdíl od rodičů nejsou myšlenkově a názorově uzavřeni ve svých vězeních. Lepší budoucnost Ameriky je už jen na nich.
Z pohledu na zaoceánskou politiku bolí oči. Prezident Biden si pochvaluje, jak skvěle to v Afghánistánu zvládl. Pro Trumpa a jeho republikánskou skvadru je všechno zlé dobré. Spojené státy se ale naštěstí mohou opřít o svoji občanskou společnost. O obyčejné lidi. V tom je jejich naděje a síla.
Když Biden odůvodňoval odchod z Afghánistánu, uvedl, že tahle válka už nemá pro Američany ospravedlnění, že nestojí za jediný další život amerického vojáka. A také uvedl, že základních cílů bylo dosaženo, že Afghánistán už není zázemím teroristů. Teď ale teroristé v Afghánistánu zabili třináct Američanů.
Jak symbolické. Americký odchod z Afghánistánu se kryje s 20. výročím teroristického útoku al-Káidy na USA. Samo o sobě by to nevadilo. Ale v kombinaci s tím, že šéf Bílého domu podcenil, jak rychle bude situace v Afghánistánu degradovat, působí jeho rozhodnutí jako velká chyba.
Ve věku 88 let zemřel Donald Rumsfeld, který mezi lety 2001 a 2006 vedl americké ministerstvo obrany. V prohlášení zveřejněném na Twitteru to oznámila rodina. Ministr z administrativy exprezidenta George Bushe mladšího prý poslední okamžiky prožil v kruhu blízkých doma v Novém Mexiku. Jak připomíná agentura Reuters, Rumsfeld byl hlavním strůjcem války v Iráku, dokud jej Bush nevyměnil.
